Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018
EU vlajka

REPORTÁŽ - Lze v kontextu evropské integrace mluvit o společných československých postojích? Na kterých tématech se Češi a Slováci v Evropské unii shodnou a kde se naopak rozcházejí? Tyto otázky byly předmětem debaty z cyklu EU± pořádané v pondělí 22. října 2018 u příležitosti 100. výročí od vzniku Československa Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM.

Debaty na téma česko-slovenských vztahů ve Skautském institutu se zúčastnil velvyslanec Slovenské republiky Peter Weiss, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ivo Šlosarčík a ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimir Bartović. Celou debatu moderoval analytik EUROPEA Vít Havelka. 


Rozdílné pohledy Čechů a Slováků na Evropu


V průběhu 20. století si byli Češi a Slováci blízcí i vzdálení, ale nakonec do Evropské unie vstupovali v roce 2004 jako dva samostatní hráči. Peter Weiss hodnotil vztahy mezi Čechy a Slováky po 25 letech velice pozitivně. Připomněl dobře zvládnuté rozdělení, tehdejší nejasnou budoucnost Slovenska, které nemohlo „zůstat v ohradě“, a dále připomněl i vůli a „prointegrační energii“, které Slovensko dostaly až do Evropské unie. Vztah Slovenska k Evropské unii byl podle něj vždy lepší než v Čechách, což dokazuje i relativně brzké přijetí eura. 

Ivo Šlosarčík navázal na slovenského velvyslance vlastním pohledem na rozdílné vnímání přistoupení do EU na Slovensku a v Česku. Zatímco Slovensko si jasně uvědomovalo, že členství není samozřejmé, Česká republika k tomu přistupovala způsobem „my tedy vstoupíme, ale je to od nás velice vstřícný krok, že se podílíme na evropském integračním procesu“.

K rozdělení Československa Šlosarčík dodal, že Česká republika dokázala odolat pokušení to Slovákům „osolit“. Když měla Slovenská republika problémy, Česká republika jí vždy podporovala, pomáhala jak na bilaterální úrovni, tak na úrovni Evropské unie. Tento krok i přes rozpad federace napomohl tomu, že máme dnes tak dobré vztahy. 


Jak se vyvíjely vztahy Česka a Slovenska po rozdělení


Když vstupovala Česká republika do Evropské unie, Vladimir Bartović již pracoval v institutu EUROPEUM, proto celou situaci bral ne jako práci, ale spíše jako misi. Vzhledem k tomu, že polovina jeho rodiny pochází ze Slovenska, bylo to právě slovenské přistoupení k EU, které bral více emocionálně. „Tam byla cesta tvrdě vybojovaná, nebyla tak samozřejmá jako v Česku“, což poznamenává vztah občanů obou zemí k Evropské unii. 

Rozdělení Československa bylo hladké z velké části proto, že si Mečiar s Klausem rozuměli. Bylo uzavřeno 26 bilaterálních smluv. Pak ale vztahy přibližně na 4 roky utichly a neproběhla žádná státní návštěva. Zlom přišel teprve až potom, co k sobě tehdejší premiéři Zeman a Dzurinda našli cestu a byli schopní rychle najít technická a politická řešení federálního majetku. 

Diskuze dále pokračovala otázkami z publika. Řešila se nejen otázka postoje Čechů a Slováků k Evropské unii obecně, ale i otázka rozdílných témat, mezi které patří eurozóna nebo debata o budoucnosti EU, a témat společných, kterými jsou V4, kohezní politika, zemědělská politika, evropský rozpočet nebo migrační krize. Fakt, že jsou česko-slovenské vztahy tak dobré je dán tím, že nejsou ničím zatížené. A také proto je letos rozhodně co slavit. 

Autor: Lucie Vinařská

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018

REPORTÁŽ: Co může EU čekat od střední Evropy?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 9. 2018