Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Reportáž: Konference Digitální Česko 2019

Euroskop, 11.02.2019
Konference Digitální Česko 2019

Ve dnech 7. a 8. února 2019 se v prostorách Černínského paláce pod záštitou Ministerstva zahraničních věcí ČR uskutečnila již 4. výroční konference Digitální Česko 2019. 

Jejím hlavním tématem, stejně jako v předchozích letech, byla otázka umělé inteligence. Hlavními řečníky čtvrtečního panelu nazvaného „Česká republika jako srdce Evropy umělé inteligence“ byli komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová, vedoucí katedry počítačů FEL ČVUT Michal Pěchouček a náměstek ministra průmyslu a obchodu pro nové technologie Petr Očko. Panelovou diskusi moderoval Jan Klesla z Institutu pro politiku a společnost.

Mezi účastníky zahajovacího dopoledne byli i předseda vlády ČR Andrej Babiš, ministr zahraničních věci Tomáš Petříček či europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Premiér Babiš v rámci svého příspěvku připomněl důležitost rozvoje umělé inteligence, její potenciál v oblastech dopravy, zdravotnictví či e-governmentu. Dodal také, že vláda ČR si je významu umělé inteligence dobře vědoma a proto na konci loňského roku schválila strategii Digitální Česko, která se touto agendou zabývá.
 

Babiš: Musíme v ČR udržet schopné a kreativní lidi


Dle předsedy vlády je potřeba více podporovat výzkum a vývoj v této oblasti a navyšovat finanční investice. Dále je pak podle Babiš důležité také dostatečně atraktivními podmínkami a podporou start-upů udržet schopné a kreativní mozky v ČR a snažit se tak zabránit tomu, aby tito lidé neodcházeli do zahraničí.

„Stát musí vytvářet podmínky, aby lidé [za výzkumem a vývojem umělé inteligence] neodcházeli, a pakliže odejdou, tak aby měli motivaci se vrátit,“ poznamenal Babiš k potřebě udržet kvalitní experty právě v ČR. „Nemůžeme být donekonečna montovnou Evropy. Potřebujeme podporovat inovace, vědu, výzkum, adaptaci nových technologií a provázat to s digitálním státem," uvedl dále premiér k nutnosti podporovat výzkum a digitální technologie.

Ministr Petříček se s premiérem Babišem shodl na přínosu umělé inteligence a na potřebě její podpory. Petříček připomněl, že díky umělé inteligenci, potažmo digitalizaci, se pro občany přináší lepší dostupnost širokého spektra služeb, od veřejné správy, přes zdravotnictví a také se pozitivně promítá do hospodářského růstu. „Pokud jsou digitální technologie implementovány správně, poskytují řadu nových příležitostí,“ dodal v rámci úvodního slova ministr k přínosům digitálních technologií.
 

Evropa a třetí cesta v rámci umělé inteligence


Komisařka Věra Jourová se na téma umělé inteligence dívala spotřebitelskou (a na to vážící se podnikatelskou) optikou, zejména s ohledem na to, že práva spotřebitelů a jejich ochrana patří do jejího komisařského portfolia.

Jourová se zaměřila na dle ní klíčové faktory, které mohou pomoci Evropě ve vývoji umělé inteligence, která by byla ve prospěch unijních spotřebitelů. Dle Jourové je potřeba v této oblasti podporovat malé a střední evropské podniky, a udělat jim takové podmínky, aby měly šanci vytvářet užitečnou přidanou hodnotu a vybalancovat tak vliv zejména amerických digitálních gigantů.

„Je potřeba podporovat vznik center excelence na straně jedné a spolupracovat s IT sektorem na straně druhé,“ poznamenala Jourová ke krokům, které bude potřeba výhledově udělat.

Upozornila také, že Evropa, oproti světové konkurenci, zejména ze stran USA a Číny zaspala a je s vývojem pozadu a bude muset technologické manko dohánět. Zároveň však připomněla, že mnohé projekty jsou vedeny jako spolupráce mezi oběma břehy Atlantiku, kdy američtí/kanadští a evropští vědci vzájemně spolupracují. K odlišnému vývoji a přístupu v USA a Číně Jourová uvedla: „Evropa by v této oblasti měla jít vlastní cestou. V USA je tradičně kladen důraz na užitek a využití v soukromém sektoru, v Číně naopak vláda těchto technologií a získaných dat využívá ke kontrole společnosti. My v Evropě bychom se měli vydat vlastní, třetí cestou. Technologie by měly usnadnit život běžných občanů a ruku v ruce by měly jít s ochranou osobních dat, tak jak tomu je např. u GDPR.“

 


 

Umělá inteligence jako příležitost i výzva

 

Na přínosu a budoucnosti umělé inteligence se shodli i další dva řečníci, Michal Pěchouček a Petr Očko. Její potenciál spatřují zejména v průmyslovém využití, elektrotechnice, dopravě či zdravotnictví.

„Je potřeba podporovat firmy a výzkum, vývoj a inovační projekty. Benefity z umělé inteligence můžeme v ČR nejlépe pozorovat na oblasti kosmického průmyslu,“ narážel Očko na sídlo agentury GSA v pražských Holešovicích a na přínos kosmických technologií nejen v oblasti vesmírné či družicové. S využitím existujících technologií se totiž počítá také v zemědělství, autonomní dopravě a dalších oblastech.

Mimo nesporné přínosy však umělá inteligence, nové technologie a digitální oblast skýtají také rizika. Nejčastěji jsou skloňované otázky fake news a dezinformací, hackerských útoků a krádeží osobních dat. Michal Pěchouček k otázce kyberbezpečnosti poznamenal, že umělá inteligence se tak dá rozdělit na obrannou a útočnou. Jedná se především o to, že pro některé státy/subjekty může sloužit jako nástroj útoku či cílené manipulace, přičemž ČR a ostatní unijní země pak musí adekvátně reagovat a využít nové technologie při obranně unijních hodnot.

Komisařka Jourová v této souvislosti opět připomněla již existující spolupráci s USA, která je v tomto směru bezesporu přínosná. Pěchounek v tomto ohledu souhlasil, avšak připomněl, že ČR a potažmo Evropa by se měla snažit o vlastní projekty a podporovat unijní firmy. Mezi nástroji, které lze v tomto směru využít uvedl kombinaci několika zdrojů, kdy je vhodné využívat a kombinovat „finančních prostředků jednak z rozpočtů velkých měst [Prahy či Brna], peněz ze státní úrovně, financí alokovaných z unijních prostředků a samozřejmě také kapitálu ze soukromé sféry,” uzavřel vedoucí katedry Pěchouček výpočet možností, jakým způsobem by do budoucna mohl být financován rozvoj umělé intelligence.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Budoucnost Evropy: Hayek, nebo Keynes?

Allison Carpenter, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložil Petr Pospíšil), 16.6.2019

Konference: Ochrana dat je evropskou konkurenční výhodou

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 07.06.2019

Jak změní průmysl 4.0 evropskou společnost?

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 07.06.2019

Petříček: Střední Evropa má mít v EU silnější postavení

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 04.06.2019