Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak EU bojuje proti změnám klimatu?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 15. 3. 2019
climate change

REPORTÁŽ: Co dělá Evropská unie pro životní prostředí? Na co by se měla zaměřit v budoucnu? A není už na změny pozdě? Těmto a dalším otázkám se věnoval interaktivní seminář na téma „Boj s klimatickými změnami v EU“, který proběhnul ve čtvrtek 14. března v Evropském domě v Praze. O výzvách souvisejících s klimatem promluvil Jakub Černohorský z Úřadu vlády ČR.

Změny klimatu neznamenají pouze oteplení planety, ale také velké teplotní výkyvy a extrémní počasí v podobě sucha, povodní nebo tornád, připomněl na úvod Jakub Černohorský. Veškerá činnost člověka, ať už jde o výrobu energie, dopravu, zemědělskou a průmyslovou výrobu nebo kácení lesů, klima určitým způsobem ovlivňuje.

Evropská unie se ochranou klimatu velmi aktivně zabývá, je také největším přispěvatelem do klimatických fondů na světě. Pro roky 2014-2020 vyčlenila na politiky spojené s klimatickými změnami 20 % svého celkového rozpočtu, v následujícím sedmiletém období (2021-2027) na ně věnuje 25 % rozpočtu. Finance jsou vynaloženy například na opatření v oblasti mobility, energetiky nebo zateplování budov.

Jak lze čelit klimatickým změnám?

EU dává pětinu svého rozpočtu na aktivity spojené se změnami klimatu. Zdroj: Pixabay.com

Evropská unie musí zapojit co nejvíc států


EU by se podle Černohorského měla zaměřit především na to, aby zavázala ke spolupráci všechny hráče, kteří mají velký podíl na změnách klimatu. Největší množství skleníkových plynů do atmosféry vypouští Čína a USA; Evropská unie je na 3. místě, následuje ji Indie.

Pokud se EU podaří zavázat dostatečné množství aktérů, sníží se jejich obavy, že kvůli opatřením na ochranu životního prostředí ztratí svou konkurenceschopnost. Černohorský připomněl, že částečně se to už podařilo díky Pařížské dohodě o změně klimatu, kterou v roce 2015 podepsalo celkem 195 států světa. Ne všechny strany ale dohodu následně ratifikovaly a Spojené státy se rozhodly od ní odstoupit, přestože například stát Kalifornie oznámil, že ji bude nadále dodržovat.

Stane se EU klimaticky neutrální ekonomikou?


V listopadu 2018 přijala Evropská komise dlouhodobou strategii s názvem Čistá planeta pro všechny, která představuje možné scénáře vývoje k roku 2050. Za hlavní z nich je považován scénář, podle nějž se EU stane první klimaticky neutrální ekonomikou na světě. V praxi by to znamenalo, že vyprodukuje jen tolik emisí CO2, kolik jich bude schopna odstranit například díky zeleni nebo novým technologiím. Opatření, která jsou pro naplnění tohoto cíle zapotřebí, mohou přinést nové příležitosti, vytvořit pracovní místa a podpořit inovace. Podle Černohorského ale vyvstává otázka, zda se EU podaří do roku 2050 náročnou přeměnu stihnout.

Velkým tématem je snížení emisí v dopravě, kde se Evropská unie zaměřuje zejména na podporu rozvoje elektromobilů. Černohorský je přesvědčen, že by se mělo věnovat více pozornosti také dalším alternativám, především vozidlům na plynový pohon. Pokud zohledníme celý životní cyklus auta, tedy i emise vzniklé při jeho výrobě, mohou být podle něj auta na plyn dokonce šetrnější k životnímu prostředí než elektromobily.

Odborný seminář se věnoval aktivitám EU na poli změn klimatu.

Účastníci semináře řešili během debaty přínosy i negativa boje proti klimatickým změnám - jsou opatření na ochranu klimatu příležitostí nebo jenom finanční zátěží? Zdroj: Euroskop

Evropské unii se podařilo od roku 1990 snížit své emise o 25 %. Do roku 2050 plánuje jejich snížení až o 100 %. Ve hře je tedy i ambice dosažení uhlíkové neutrality. Cílem je, aby se globální oteplování udrželo pod úrovní 2°C oproti teplotám z doby před průmyslovou revolucí. Mezivládní panel pro změnu klimatu, jeden z nejdůležitějších mezinárodních orgánů věnujících se této oblasti, ale varuje, že nastavené cíle nemusejí stačit.

Před Evropou nyní podle Černohorského stojí dvě hlavní výzvy – získat podporu nejdůležitějších hráčů včetně velkých firem a zajistit, aby kvůli opatřením na ochranu životního prostředí nebyli občané chudší.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Spojené království, EU a brexit: Jak dál?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 4. 2019

Studenti si vyzkoušeli, jak se rozhoduje v institucích EU

Jiří Hladík, psáno pro Euroskop, 19. 3. 2019

Jak si stojí ČR v rozvoji umělé inteligence?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 1. 2. 2019