Studenti si vyzkoušeli, jak se rozhoduje v institucích EU


Jiří Hladík, psáno pro Euroskop, 19. 3. 2019

REPORTÁŽ – Tři měsíce před volbami do Evropského parlamentu si 35 studentů ústeckého Gymnázia dr. Václava Šmejkala vyzkoušelo, jak se v Bruselu přijímají evropské „zákony“, tj. nařízení a směrnice. Simulaci těchto jednání vedl Jiří Hladík z Evropské komise. Setkání zajistilo ústecké Eurocentrum.

V rámci přednášky Jiří Hladík vyjmenoval možnosti, jak se mladí mohou dostat k práci u evropských institucí. Po dosažení bakalářského vzdělání mohou nastoupit na stáž, dále se mohou stát smluvním zaměstnancem na dobu určitou, nebo úředníkem s definitivou, či národním expertem. V první řadě je potřeba znát cizí jazyky a umět si představit žít v cizí zemi.

Nejrozšířenější způsob přijímání legislativy

V EU je 28 členských států s rozdílnými zájmy a 8 europoslaneckých klubů s různými ideologiemi. V EU se často rozhoduje na základě řádného legislativního postupu. Při tomto postupu se výše zmíněné zájmy mají projevit a v demokratickém hlasování se o nich většinou rozhodne.

Příkladů využití této procedury je mnoho, protože se jedná o nejrozšířenější způsob přijímání evropských norem. Patří mezi ně ochrana spotřebitele, zrušení roamingových poplatků, reformy azylové politiky, strukturální fondy pro chudší regiony.

Evropský parlament
Studenti v severočeském Ústí nad Labem si vyzkoušeli, jak europoslanci rozhodují při svých setkáních ve francouzském Štrasburku. Zdroj:Evropský parlament

Ústečtí středoškoláci si rozhodování prostřednictvím této procedury vyzkoušeli na příkladu fiktivního dotačního programu na rozdávání nápojů studentům středních škol. Studenti v Radě a EP měli nejdříve za úkol určit své národní a politické zájmy. Následně se měli podle nich dohodnout, které nápoje by se měly rozdávat.

Jak rozhodovali ústečtí studenti?

Studenti utvořili 4 skupiny – dvě skupiny se zaměřily na Radu EU, kde jsou zastoupeny členské státy, a dvě se věnovaly Evropskému parlamentu (EP), kam koncem května budou volit občané EU své zástupce.

EP byl rozdělen do 3 fiktivních europoslaneckých klubů – na Evropskou stranu zemědělců, Evropskou stranu průmyslu a Evropskou stranu životního prostředí. Studentům se dostalo vysvětlení, jak Rada i EP pracují ve třech stupních. O konečném výsledku rozhodují v Radě ministři členských zemí a v EP plénum parlamentu, tj. všech 751 europoslanců.

Evropská komise, kterou zastupoval organizátor, podala návrh na podporu těchto nápojů: zeleninová šťáva, nesycená minerální voda, polotučné kravské mléko. Tím začal řádný legislativní postup a studenti se dali do diskuse.

Skupiny na tabuli napsaly, jaké pozměňovací návrhy přijaly, tedy jakým způsobem by si přály změnit návrh Evropské komise. Návrhy byly tyto:

EP I

Rada I

Zeleninová/ovocná šťáva

Voda z kohoutku (znovupoužitelné lahve)

Zelený čaj (Fair Trade)

Ovocná šťáva

Voda

Sojové mléko

EP II

Rada II

Ovocná šťáva

Plnotučné mléko

Minerální neperlivá voda

Ovocný džus

Studený mléčný nápoj z kravského plnotučného mléka

Čaj

Po této fázi nastal první trialog, který probíhal za účasti všech. Jiří Hladík vysvětlil, že takových trialogů, z nichž jeden trvá i celé odpoledne, může v rozpětí několika týdnů či měsíců proběhnout pět i šest, než Evropský parlament a Rada dospějí k dohodě. Zejména teď před evropskými volbami je práce intenzivní, aby se stihlo dokončit jednání před koncem legislativního období.

V studentských skupinách EP a Radě I došlo k dohodě v prvním trialogu, v zásadě ve znění parlamentu. Ve skupině EP a Rada II byla shoda na ovocné šťávě a plnotučném kravském mléce, ale jednání o vodě a čaji byla náročná. V prvním trialogu se podařilo dosáhnout shody na vodě. Diskuse o čaji ale musela být odložena na další trialog. EP a Rada I tedy nařízení přijala, zatímco EP a Rada II musely pokračovat ve druhém trialogu.

Organizátor pak dal hlasovat palcem dolů, nahoru nebo vodorovně o tom, jak výsledek trialogu uspokojil jednotlivé členské státy a europoslanecké kluby. Výsledek ukázal, že výsledná dohoda uspokojila většinu účastníků: 22 velmi spokojených, 12 napůl a jen jeden jediný hlas nespokojený.

Autor: Jiří Hladík

Sdílet tento příspěvek