Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Debata mladých kandidátů do Evropského parlamentu

Jakub Linhart, psáno pro Euroskop, 10.05.2019
Diskuze EP

REPORTÁŽ - V úterý 30. dubna se v Evropském domě v Praze konala debata mladých kandidátů na europoslance. U debatního stolu se setkali Radek Hlaváček za ČSSD, Arťom Korjagin za KSČM, Markéta Gregorová za Piráty a Andrea Šilhanová za ODS.

 

Zpět k základům EU

Evropská unie by se měla vrátit k základům a k tomu, kvůli čemu byla vytvořena – volnému pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu. Tak popsala priority pro budoucnost EU kandidátka za ODS Andrea Šilhanová. Současně nabádá k rozvolnění tzv. „socialistických uzlů“, které vnímá jako přílišnou míru zákazů a regulací. Osobně by chtěla ovlivnit zemědělskou politiku a dotace, které do ní plynou.

Kandidátka za ODS se dále vyjádřila, že její strana nepatří mezi euroskeptiky, ale realisty. Podporuje obrannou spolupráci, obchod a volný pohyb osob v EU, ale zároveň usiluje o zachování „vlastního českého rozumu“. EU by podle ní měla nechávat důležité legislativní změny na jednotlivých zemích, které vědí, jak se jich zhostit.

Pokud by získala mandát europoslance, chtěla by se zaměřit na podnikatele v zemědělství – snížení byrokracie a „zastropování“ evropských dotací, tedy rovné příležitosti i pro menší zemědělce.

Evropská minimální mzda a dostupné bydlení


Na levé straně politického spektra stál v debatě Arťom Korjagin  – číslo tři na kandidátce KSČM. Korjagin podle svých slov kriticky vnímá globální problémy a zastává názor, že současný ekonomický systém je jejich důvodem. Proto je třeba tento systém měnit, a to celoevropsky, nejlépe však celosvětově.

Podle Korjagina  je třeba, aby Evropané věřili v EU, a toho lze docílit pouze větší demokratizací unie. Je potřeba, aby volení zástupci byli těmi, kteří rozhodují o tom, co se bude dít.

Korjagin argumentuje, že je potřeba aby Evropský parlament vkládal své úsilí do oblastí, kde by to obyčejní lidé pocítili – např. evropské minimální mzdy, dostupného bydlení tam, kde chybí nejvíce a všeobecně ukázat, že „Evropa je tady pro občany“. Naopak se vyjádřil proti volnému pohybu kapitálu.

Dle reprezentanta KSČM Arťoma Korjagina by se měla Evropa bránit militarizaci a měla by finance použít spíše na stabilizaci krizových oblastí, odkud do Evropy míří velké množství migrantů.

Erasmus pro všechny


Za ČSSD vystoupil v debatě Radek Hlaváček, který do EP kandiduje s cílem překonat nedůvěru v EU, která se v ČR objevuje. Jeho prioritou v Evropském parlamentu by byla podpora projektu Erasmus+.

Tento program zajišťující zahraniční výjezdy pro studenty vysokých a středních škol s dalšími souvisejícími projekty by podle Hlaváčka měl dostávat větší podporu. Hlaváček zdůrazňuje, že lidé, kteří se Erasmu+ účastnili, se projevují jako tolerantnější, důvěřují více mezinárodní spolupráci a více respektují odlišné kultury.

Cílem kandidáta za ČSSD je, aby bylo možné vysílat do zahraničí nejen „jedničkáře“, ale i „trojkaře“ a nabídnout program Erasmus+ opravdu všem, kdo o něj mají zájem. Na tento cíl Hlaváčka reagovala Šilhanová tím, že Erasmus by neměl být pro všechny. Pokud bude Erasmus+ pouze pro premianty, budou se podle ní „trojkaři“ více snažit.


Zbraně, klima a smrtící roboti


Za Piráty se debaty zúčastnila Markéta Gregorová – číslo dvě na kandidátce a předsedkyně Evropské pirátské strany. Oponovala názoru kandidátky za ODS s tím, že projekt evropské integrace byl vytvořen s cílem míru v Evropě, ne obchodu.

Jejím cílem v Evropském parlamentu je přispět k vytvoření světového míru. Jednotlivé kroky v této oblasti by znamenaly např. harmonizaci legislativy prodeje zbraní do krizových oblastí.

Jako veliké riziko pro Evropu vidí Gregorová v umělé inteligenci a autonomních zbraňových systémech. Tato rizika by mohla podle Gregorové znamenat zánik veškerého lidstva. Proto vidí své priority více v oblasti obrany a zbraní než např. v otázce klimatu.

„…v dlouhodobém měřítku se nakonec lidstvo (na klimatické změny) adaptuje, sice ho bude třeba o polovinu méně, možná klidně dvě třetiny, ale nějak se adaptuje. Zatímco pokud se vyhubíme dříve, než se stihneme adaptovat na smrtící roboty, tak to nevyjde,“ vysvětluje Markéta Gregorová

Zároveň je Gregorová toho názoru, žeby měla být připravena nová smlouva, která by řešila deficit demokracie tak, aby Evropský parlament měl více pravomocí, jako například navrhování legislativy.

Autor: Jakub Linhart, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Čína a EU: Od strategického partnera k systémovému soupeři

Allison Carpenter (přeložila Kristina Hubáčková), psáno pro Euroskop, 18.7.2019

Deset let Východního partnerství: Jak si dnes stojí a kam směřuje?

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 18.6.2019

Budoucnost Evropy: Hayek, nebo Keynes?

Allison Carpenter, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložil Petr Pospíšil), 16.6.2019

Konference: Ochrana dat je evropskou konkurenční výhodou

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 07.06.2019