Jak změní průmysl 4.0 evropskou společnost?

07.06.2019
Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop

REPORTÁŽ – V úterý 28. května se v rámci mezinárodní konference Prague European Summit uskutečnil v Černínském paláci odborný diskuzní panel na téma průmyslu 4.0 a jeho vlivu na evropskou společnost. Odborníci z veřejného i soukromého sektoru se v rámci panelu zabývali otázkou, jaké bude mít technologický rozvoj a s ním související automatizace výroby dopady na podobu trhu práce v evropských zemích a zda mají pozitiva potenciál převážit jeho možné negativní stránky.

„Klíčovou oblastí je vzdělávání. Bude nutné změnit celkovou podobu vzdělávacího systému.“ řekl na úvod předseda estonského parlamentního výboru pro evropské záležitosti Kalle Palling. Za největší výzvu, kterou budou muset politici v souvislosti s rozvojem průmyslu 4.0 čelit, označil současnou neschopnost vzdělávacích systémů držet krok s technologickým rozvojem.

Palling zdůraznil, že je třeba na tuto výzvu reagovat jako na celek. Chybou podle něj je soustředit se pouze na specifické otázky nebo konkrétní průmyslová odvětví, jelikož se změny, které rozvoj moderních technologií přináší, stejně dotknou celé populace. Stěžejní podle něj je změnit samotné vnímání toho, co má vzdělávání společnosti přinášet.

Na Kalle Pallinga navázala Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup, která dodala, že se změny spojené s automatizací výroby nedotknou jen vysokoškolsky vzdělané populace, ale zejména pracovníků s nejnižším vzděláním. Dodala ovšem, že zkušenosti z praxe jí napovídají, že se je do řešení tohoto problému ochotna zapojit i řada samotných společností, které mají kapacitu zajistit zaměstnanců dlouhodobé vzdělávání v potřebných oblastech.

Pokrok musí provázet důvěra v technologie

„Jak může společnost důvěřovat technologiím a zároveň vládám?“ to je otázka, kterou bychom si měli klást podle ředitelky think tanku SocietyInside Hillary Sutcliffe, jež se v debatě zaměřila na to, zda vůbec může technologický rozvoj jít ruku v ruce se společnými evropskými hodnotami. K tomu, aby ve společnosti trvale převážil pozitivní obraz technologického rozvoje a průmyslových inovací, je podle Hillary Sutcliffe třeba, aby byl jak v technologické oblasti, tak v politice kladen důraz na kompetentnost a efektivitu.

K tématu se vyjádřil i Peter Varga, výkonný ředitel platformy Lafluence, jež má za cíl propojovat značky s influencery, který problematiku přiblížil z pohledu podnikatele. „Začít podnikat nebylo nikdy snazší než v období čtvrté průmyslová revoluce, protože veškeré technologie, které k tomu potřebujete, jsou snadno dostupné ve formě služby.“ řekl Varga, podle něhož je třeba se na změny spojené s technologickým rozvojem dívat optimisticky, protože průmysl 4.0 může evropské i světové společnosti přinést šťastnější a produktivnější život.

Příprava na konferenci
Zdroj: Prague European Summit, Martin Hladík


Klíčová je flexibilita pracovní síly a otevřenost inovacím

S optimistickým pohledem Petera Vargy souhlasila i výkonná manažerka Slovenské aliance pro inovativní ekonomiku (SAPIE) Adela Zábražná, podle níž ovšem ve většině postkomunistických zemích pozitivní vnímání inovací chybí. To, co podle Zábražné odlišuje v oblasti inovací nejvyspělejší evropské státy od těch méně progresivních, je vysoká adaptabilita pracovní síly úzce spojená s flexibilním vzděláváním a předvídatelnost místní vlády.

„Pro podnikání je důležité být v zemi, která technologie reguluje chytře, tedy tak, že nebrzdí rozvoj inovací a nemění neustále názor.“ shrnula Zábražná. V kontextu diskuze o významu vnitřního trhu Evropské unie pak zdůraznila, že v oblasti inovací a technologií zatím zdaleka jednotným trhem nejsme, což nás znevýhodňuje zejména vůči Spojeným státům.

S ostatními panelisty se pak Adela Zábražná shodla na tom, že odpovědnost za větší flexibilitu pracovní síly nemá ležet jen na státu a vzdělávacím systému, ale z velké míry také na zaměstnavatelích, kteří by měli svým zaměstnancům průběžně poskytovat potřebné vzdělání.

Kromě toho spolu na závěr řečníci souhlasili i v tom, že spíše než hromadnému zániku pracovních míst v důsledku automatizace dojde k jejich proměně a jak shrnul Peter Varga: „Lidé jsou kreativní a těmto změnám se budou schopni přizpůsobit.“

Autor: Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop

Sdílet tento příspěvek