Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Konference: Ochrana dat je evropskou konkurenční výhodou

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 07.06.2019
GDPR

REPORTÁŽ - Může využití velkých dat vést k efektivnější veřejné správě na evropské i národní úrovni? Jaká jsou rizika jejich zpracování a jsou občané dostatečně chráněni? Může se Evropa ještě stát lídrem v oblasti umělé inteligence? O těchto a dalších otázkách debatovali účastníci odborných panelů na téma “Data jako nová měna. Správa velkých dat a veřejná politika“ a “ Konkurenceschopnost Evropy v oblasti umělé inteligence“, jež se v úterý 28. května uskutečnily v rámci konference Prague European Summit.

„Úspěšné politiky jsou založené na reálném životě a tedy na shromažďování osobních dat.“ zahájila první debatu poradkyně ukrajinského ministra průmyslu Jaanika Merilo, která jako jednu z oblastí, ve které má využití velkých dat největší potenciál přispět ke celosvětovému zvýšení životní úrovně, jmenovala zdravotnictví.

„Využívání a sdílení osobních údajů by mělo být transparentnější a mělo by být podmíněno dynamickým souhlasem.“ reagovala projektová ředitelka finského veřejného fondu pro inovace Sitra Jaana Sinipuro. Za klíčové pro budoucí rozvoj komerčního zpracování dat v Evropské unii označila nařízení GDPR, které podle ní nepředstavuje pouze sankční nástroj, ale také základ evropského modelu datové ekonomiky, který staví ochranu koncových uživatelů do popředí.

Mapa Evropy

Zdroj:  Tumisu/Pixabay 


Je třeba vzdělávat i samotné uživatele


K otázce zpracování dat se vyjádřila i Gabriella Cseh, ředitelka veřejné politiky pro Střední a Východní Evropu ve společnosti Facebook, jež zdůraznila, že kromě prosazování plošných regulací je také důležité vzdělávat samotné uživatele o tom, jak se svými osobními údaji nakládat. „Část odpovědnosti leží na vládě, část na společnostech, které data zpracovávají, ale musíme také naučit uživatele, jak sami své soukromí chránit.“ shrnula.

„Neznáme identitu konkrétních uživatelů, pouze souhrnná čísla.“ popsal způsob zpracování osobních údajů ve veřejném sektoru expert na velká data z ministerstva vnitra Jakub Jaňura. Co se týče ochrany soukromí občanů, je podle Jaňury její největší zárukou dobře fungující stát se silnou občanskou společností a sítí neziskových organizací, která v případě potřeby dá zákonodárcům podnět, aby situaci zlepšili.


Evropská ochrana dat jako konkurenční výhoda


Tématem využití velkých dat a ochrany osobních údajů se zabýval i úterní panel věnovaný konkurenceschopnosti Evropy v oblasti umělé inteligence. „Nedaří se nám vyvinout vlastní model nakládání s daty, který by uměl využít vysoký standard ochrany osobních údajů jako konkurenční výhodu.“ uvedla k otázce, proč v oblasti umělé inteligence evropské společnosti zaostávají za těmi americkými či asijskými, ředitelka společnosti Eticas Research & Consulting Gemma Galdon Clavell. Iniciátorem této změny podle ní musí být samotní zákonodárci, zatím je však Evropská unie v tomto směru málo flexibilní.

Tento názor podpořil i koordinátor projektu Smart Cities ve společnosti Ernst & Young Juraj Hošták, podle něhož klíčem k úspěchu Evropy v celosvětové konkurenci nemusejí být samotné technologie, ale právě bezpečné a efektivní zpracovávání a využití dat. 

„Evropa ještě ze závodu definitivně nevypadla, ale musí najít svou vlastní cestu, protože Čína a Spojené státy pro nás v tuto chvíli nejsou rovnocennými soupeři.“ souhlasila s Jurajem Hoštákem zástupkyně výkonného ředitele Evropského fondu pro strategické investice Iliyana Tsanova, podle které se Evropská unie musí více soustředit na své silné stránky a skutečně je i jako silné stránky vnímat. 


Galileo je modelový případ pro brexit


„V Evropě máme mnoho zdrojů, které jsou ale a fragmentované a rozptýlené.“ reflektovala závěry přechozího panelu o nutnosti unifikace vnitřního trhu v oblasti technologií a inovací Laura Delponte z milánského Centre for Industiral Studies. K tomu dodala, že tuto situaci může ještě více zkomplikovat brexit, který by mohl pro Evropskou unii znamenat ztrátu klíčového hráče v oblasti umělé inteligence.

„Dobrým modelovým případem pro brexit je systém Galileo.“ odpověděl Carlo des Dorides, výkonný ředitel Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA), který upozornil, že ačkoliv byla Velká Británie k evropskému navigačnímu systému zpočátku skeptická, nyní v něm chce i po odchodu z Evropské unie jednoznačně setrvat. To je podle něj předzvěstí toho, jak se bude spolupráce mezi Británií a Evropskou unií vyvíjet i v řadě dalších oblastí.

V závěru debaty se všichni účastníci shodli, že Evropa disponuje všemi zdroji potřebnými k tomu, aby se stala v oblasti umělé inteligence úspěšným hráčem a že GDPR je v tomto případě nespornou výhodou, ale že je třeba jednat rychle, protože zbytek světa nebude čekat, až se této příležitosti chopíme.

Autor: Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Čína a EU: Od strategického partnera k systémovému soupeři

Allison Carpenter (přeložila Kristina Hubáčková), psáno pro Euroskop, 18.7.2019

Deset let Východního partnerství: Jak si dnes stojí a kam směřuje?

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 18.6.2019

Budoucnost Evropy: Hayek, nebo Keynes?

Allison Carpenter, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložil Petr Pospíšil), 16.6.2019

Jak změní průmysl 4.0 evropskou společnost?

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 07.06.2019