Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Budoucnost Evropy: Hayek, nebo Keynes?

Allison Carpenter, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložil Petr Pospíšil), 16.6.2019
coins

Do jaké míry by měly sociálně-etické aspekty určovat podobu ekonomického rozhodování? Je možné v globalizované ekonomice předejít tvorbě finančních bublin? A jaké důsledky má uznání, že určité odvětví je „příliš velké na to, aby zkrachovalo"? O těchto i dalších otázkách diskutovali uznávání odborníci Robert Skidelsky a Mojmír Hampl během debaty, která se uskutečnila 4. června v CEVRO Institutu.

Jednalo se tak o jakési znovuoživení slavných polemik mezi dvěma věhlasnými ekonomy první poloviny minulého století, Friedrichem Hayekem a Johnem Maynardem Keynesem. Organizátoři debaty si předsevzali ambiciózní cíl – diskutovat o sporných bodech nejen v historickém kontextu a v teoretické rovině, ale i kriticky zhodnotit praktickou použitelnost díla Hayeka i Keynese v moderních ekonomikách.

V kontrastu k častému až fatalistickému srovnávání ekonomických teorií Hayeka a Keynese a zdůrazňování vzájemných odlišností, účelem této debaty primárně bylo zabývat se konkrétními spornými body mezi těmito dvěma ekonomy. Oba řečníci hned na úvod vyzdvihli významný přínos obou ekonomů nejen pro měnovou politiku, ale i pro sociální a politický diskurz v širším smyslu. Porozumění ekonomickým doporučením obou osobností v teoretické rovině i v rovině jejich současné aplikace v bankovní politice je nezbytným předpokladem pro vzájemné odlišení teorií Hayeka i Keynese.

Pochopení role peněz je klíčem k porozumění Hayeka i Keynese


Debatu zahájil Lord Skidelsky, který porovnal myšlenky obou osobností a vyzdvihl body, o které se oba ekonomové nejvíce přeli. V zásadě, uvedl Skidelsky, byli Hayek i Keynes monetární teoretici, tím pádem pochopení toho, jak oba chápali úlohu peněz v ekonomice je klíčové pro porozumění jejich teorií. Pro Hayeka i pro Keynese mělo mimořádný význam vyvarování se totalitárních režimů a centrálně plánovaného hospodářství. Oba historicky proslulí ekonomové se shodli i v tom, že úspěch této snahy závisí na způsobu fungování ekonomiky. Názorově se rozcházeli naopak ve svých představách, jaký konkrétní typ měnové politiky přinese žádoucí výsledky.


Hayek vs Keynes 3
Mojmír Hampl a Lord Skidelsky (v popředí) během debaty organizované CEVRO Institutem. Zdroj: CEVRO Institut


Lord Skidelsky na úvod započal s myšlenkou prosazovanou představiteli tzv. rakouské školy (a do jisté míry i Hayekem), že trhy liberalizované v duchu principů laissez-faire podpoří mírovou spolupráci. Oproti tomu Keynes upřednostňoval takový přístup, v jehož rámci dochází k vyšším státním výdajům a snižování daní během ekonomických propadů, aby se ekonomika stabilizovala. Sociální demokracie podle Keynese představovala „protilátku proti nevolnictví" zapříčiňovanému neregulovaným trhem. Hayek naopak tvrdil, že tento přístup vede pouze k nekončícímu cyklu stále se zvětšujících státních intervencí. Zahlcování ekonomik nově vytisknutými penězi podle něj způsobuje inflaci, což si nevyhnutelně vyžaduje další intervanci. Vnášení peněz do ekonomiky za účelem minimalizace hospodářského poklesu dle Hayeka způsobuje jev, který rakouský ekonom označoval pojmem „mal-investment" (lze přeložit jako „špatná investice" – investice prostředků do podniků, které by nebýt této podpory zkrachovaly). Druhý důsledek státního intervencionismu podle Hayeka je to, že od momentu, kdy stát začne do ekonomiky zasahovat, není možné státní intervencionismus zastavit.


Hayek proto, jak připomněl Lord Skidelsky, navrhoval následující kroky: předně usilovat o omezení státních intervencí do ekonomiky. Namísto vnášení peněz do ekonomiky během fází poklesu, způsobujícímu ekonomické bubliny, Hayek doporučoval ponechat ekonomiku přirozenému vývoji – tedy nechat ji klesnout a následně opět růst. Ekonomika bude moci aplikovat samonápravné mechanismy v reakci na spekulace či nezodpovědné půjčování; neúspěšné investice a podniky zkrátka zkrachují a své místo na trhu uvolní udržitelnějším a konkurenceschopnějším.

Neintervenovat během ekonomického poklesu má i etické důsledky


Obě osobnosti dějin ekonomie se ve velké míře zabývali rovněž otázkami politické a morální odpovědnosti v záležitostech státního hospodářství. V jedné ze známých korespondencí Keynes uvedl, že souhlasí s Hayekovým přesvědčením o existenci morální povinnosti vytvořit ekonomickou záchrannou síť, aby velká část populace během ekonomické stagnace neskončila v bídě. Lord Skidelsky proto poukázal na určitý vnitřní rozpor v Hayekových teoriích: Jak je možné současně prosazovat nezasahování do ekonomiky a zároveň při tom podporovat odpovědnost státu za předcházení takové tržní dynamice, která by vyústila v negativní dopad v podobě růstu nezaměstnanosti?

Hayek vs Keynes 1
Zleva: Mojmír Hampl a Lord Skidelsky během debaty organizované CEVRO Institutem. Zdroj: CEVRO Institut

Keynes podle Lorda Skidelského zcela odmítal myšlenku „zničení ekonomiky, aby se mohla opětovně obnovit ve správných proporcích". Skidelsky se s Keynesem shodl rovněž v názoru, že Hayekova ekonomická teorie byla v podmínkách reálné ekonomiky jednoduše neuskutečnitelná. Stát by totiž nemohl dovolit, aby byla významná část občanů uvržena do stavu nemajetnosti. Skidelsky dále uvedl, že jelikož se ekonomiky stávají stále propojenějšími – a podniky většími – bude výrazně obtížnější rozlišit a oddělit špatné investice od dobrých. Mojmít Hampl následně souhlasně doplnil, že v pružném měnovém systému je kontrola špatných investic nemožná. Zánik určité korporace či odvětví nemůže být upřednostňována vzhledem k vysoké pravděpodobnosti neblahých politických a společenských následků v podobě narůstající nezaměstnanosti. Obecenstvo tedy bylo postaveno před následující otázku: „Je režim poklesu cen lepší než jejich stabilizace či nárůst?" Z perspektivy Johna Maynarda Keynese bylo odpovědí jednoznačné ne.

 

Moderní ekonomiku nelze charakterizovat jedinou teorií


Slovo si vzal Mojmír Hampl. Zatímco Lord Skidelsky své vystoupení pojal v akademickém stylu, Hampl usiloval o pragmatické porovnání relativních silných a slabých stránek obou ekonomických teorií. Odlišný tón odrážel odlišné prostředí, ze kterého oba řečníci pocházejí. Záměrem Lorda Skidelského bylo docílit pojmového odlišení monetárních teorií obou slavných ekonomů. Mojmír Hampl oproti tomu zahájil svůj příspěvek praktickým konstatováním: „Moderní bankovnictví a způsob, jakým využívá měnovou politiku, nevychází pouze z jedné určité teorie." Spíše se jedná o soubor těch nejzřetelnějších úspěšných elementů mnoha různých ekonomických teorií a dílčích aspektů, formulovaných ekonomickými odborníky v různých obdobích. Tento princip podle Hampla dokazuje již pouhá skutečnost, že ekonomické modely bývají velice často upravovány, tudíž při současném stavu vědění není k dispozici žádný dokonalý způsob ekonomické predikace, který by byl schopen odhadnout dynamiku vývoje trhů a chování tržních subjektů i do vzdálené budoucnosti.

Skutečný rozpor podle Hampla spočíval ve způsobu, jakým Hayek a Keynes vnímali roli peněz v ekonomice. Zatímco oba považovali peníze za „rušivý vliv", Keynes – dle Skidelského – považoval peníze primárně za nástroj koupě. Výsledkem byla nejistá cenová hladina s destabilizujícím účinkem na ekonomiku. Hayek naopak pokládal peníze za vyjádření skutečné hodnoty produkce v určité zemi, a proto preferoval vysokou úroveň likvidity a minimální inflaci. Mojmír Hampl sice zcela uznal, že Keynesova teorie se sice jeví jako v pragmatické rovině úspěšnější, z důvodu širokého využívání v současné ekonomii, zároveň však poukázal i na její slabiny. „Současné modely předpokládají, že domácí poptávka, cenová hladina i úroková sazba korelují takovým způsobem, který je možný predikovat, přičemž s penězi se zachází jako s vedlejším produktem." Oba panelisté se zklamáním konstatovali, že měnová politika se dnes jeví jako nedostatečně efektivní mechanismus, kterým reagovat na ekonomické problémy – a to i tehdy, využijeme-li měnových nástrojů takovým způsobem, který zastával Keynes.

Hayek vs Keynes 2
Zleva: Mojmír Hampl a Lord Skidelsky během debaty organizované CEVRO Institutem. Zdroj: CEVRO Institut

Jak by tedy ve světle této debaty vyzněla odpověď na otázku, zda klíč k budoucnosti Evropy drží Hayek nebo Keynes? Nejspíše následujícím způsobem: Ani jeden z nich, respektive oba. „Dnes banky udržují neutrální monetární politiku založenou na ´symetrickém´ způsobu uvažování, spíše než na asymetrickém lpění na určité konkrétní teorii," uvedl Hampl. Tento přístup jim poskytuje maximální volnost, díky které mohou reagovat na často nepředvídatelné propady ekonomického vývoje. „Koneckonců taková ekonomika, ve které by šlo dokonale předvídat každý vývoj, by mohla být snadno kontrolována v centrálně plánovaném hospodářství," připomněl Hampl na závěr. „Takový výsledek by však byl mnohem katastrofičtější, než kterýkoli z teoretických aspektů diskutovaných Hayekem či Keynesem."

Debata byla organizována CEVRO Institutem a uskutečnila se v úterý 4.6.2019 od 14 do 16 hodin.

Anglická verze reportáže je k dispozici zde. / For English version of the report, please visit this link

Autor: Allison Carpenter, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložil Petr Pospíšil)

Lord Robert Skidelsky je emeritním profesorem politické ekonomie na britské University of Warwick. Je autorem publikace The World after Communism (1995) resp.The Road from Serfdom (název amerického vydání téhož díla). Lord Skidelsky byl za svoje zásluhy v roce 1991 povýšen do šlechtického stavu a v roce 1994.

Mojmír Hampl je český ekonom, v letech 2006-2018 člen bankovní rady České národní banky a v letech 2008-2018 vice-guvernér ČNB. V současnosti působí jako člen správní rady Institutu ekonomického vzdělávání (INEV).

Další články v rubrice

Deset let Východního partnerství: Jak si dnes stojí a kam směřuje?

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 18.6.2019

Konference: Ochrana dat je evropskou konkurenční výhodou

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 07.06.2019

Jak změní průmysl 4.0 evropskou společnost?

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 07.06.2019

Petříček: Střední Evropa má mít v EU silnější postavení

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 04.06.2019