Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Deset let Východního partnerství: Jak si dnes stojí a kam směřuje?

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 18.6.2019
Eastern Partnership Part 1 - a

Ve středu 5. června 2019 byla pod záštitou ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka v Černínském paláci uspořádána mezinárodní konference připomínající 10. výročí vzniku projektu Východního partnerství, jehož zakládající setkání se uskutečnilo v roce 2009 v Praze. V rámci Dne Východního partnerství vystoupila řada domácích i zahraničních hostů, kteří zhodnotili dosavadní fungování Východního partnerství a diskutovali o jeho možném budoucím vývoji.

Konference Den Východního partnerství, pořádaná Ministerstvem zahraničních věcí České republiky ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů a Asociací pro mezinárodní otázky, se zúčastnila řada politických osobností, které v roce 2009 stály u zrodu tohoto projektu. Mezi další diskutující patřili zástupci nevládních organizací a akademické sféry ze všech šesti partnerských států.

Česko má ve Východním partnerství nezanedbatelnou kulturní roli


„Východní partnerství přispělo k transformaci společností východoevropských partnerských zemí a podpořilo růst občanské společnosti v regionu," pronesl v úvodním panelu spolupředseda Evropské rady pro zahraniční věci a jeden ze spolutvůrců Východního partnerství Carl Bildt. V rámci ohlédnutí za prvním desetiletím fungování tohoto projektu Carl Bildt zdůraznil, že je podle něj Východní partnerství nepopiratelně jedním z úspěchů Evropské unie.

Poněkud kritičtější byl viceprezident Moldavské národní rady mládeže Roman Banari, který na základě lokální zkušenosti upozornil na to, že na místní úrovni není Evropská unie příliš viditelná, což může vést i ke ztrátě důvěry v užitečnost Východního partnerství.


Eastern Partnership Day - Part 1 (b)
Zahajovací panel konference "Den Východního partnerství". Zdroj: Asociace pro mezinárodní otázky / Martin Hladík

Jedním z panelistů byl i bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, který Východní partnerství zhodnotil jako užitečný projekt, který ovšem nebyl úspěšný úplně vždy. V souvislosti s tím zmínil zejména přetrvávající existenci zón zamrzlého konfliktu v regionu a zdůraznil, že by této problematice měla Evropská unie věnovat větší pozornost.

K této otázce se vyjádřil i Carl Bildt, který podotkl, že Východní partnerství nevzniklo jako projekt zaměřený na řešení konfliktů, a že proto není v jeho možnostech v této oblasti udělat více.

Co se týče role České republiky v tomto projektu, Karel Schwarzenberg připomněl, že Východní partnerství je z velké části společenstvím identity a že Česká republika je jedním ze skupiny členských států Unie, které mají díky společné historické zkušenosti k šesti partnerským státům nejblíže. „Je naší povinností jako středoevropského státu starat se o své sousedy," dodal na závěr.

Výzvou je oslovit běžné občany


Na tezi Karla Schwarzenberga o společné identitě partnerských států navázal ředitel neziskové organizace Society for Humanitarian Research Avaz Hasanov, který podotkl, že obyvatelé států Východního partnerství Evropské unii často nerozumí, což ovšem neznamená, že ji neschvalují či nedoceňují. Jednou z výzev pro Evropskou unii je podle Hasanova právě přijít na způsob, jak tyto kulturní rozdíly překlenout.


Eastern Partnership Day - Part 1 (a)
Zahajovací panel konference "Den Východního partnerství". Zdroj: Asociace pro mezinárodní otázky / Martin Hladík

S Hasanovem souhlasil analytik z blogu Belarus Security Dzmitry Mitskevich, který shrnul, že pokud chce Evropa zajistit stabilitu v regionu a efektivní fungování Východního partnerství i v dalších desetiletích, měla by aktivněji a srozumitelněji vystupovat ve společenské debatě. „Měli bychom se více zaměřit na obavy obyčejných lidí a podporovat občanskou společnost, která dává vznik veřejným iniciativám, jež mají potenciál přinést pozitivní změnu," dodal k tomu.

Na závěr diskuze se účastníci shodli, že je pro budoucnost Východního partnerství stěžejní, aby se Evropská unie podílela na snahách podpořit co možná nejširší občanskou a politickou participaci samotných obyvatel partnerských států a aby svou činnost prezentovala ze srozumitelné perspektivy, která bere v potaz kulturní specifika tohoto regionu.

Autor: Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Jak správně chápat Rusko? Reportáž z přednášky M. Galeottiho

Allison Carpenter, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložil Petr Pospíšil), 5.8.2019

Kam má směřovat demokracie v postpolitickém věku?

Allison Carpenter, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložila Kristina Hubáčková), 2.8.2019

Česko převzalo od Slovenska vedení Visegrádské skupiny

Ludmila Johnová, psáno pro Euroskop, 30.07.2019

Čína a EU: Od strategického partnera k systémovému soupeři

Allison Carpenter (přeložila Kristina Hubáčková), psáno pro Euroskop, 18.7.2019