Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Série debat o dopadech členství v Unii na ČR začala ve Zlíně

Petr Pospíšil, Euroskop, 18.9.2019
Roadshow Zlín 1

Přínosy i problémy vnitřního trhu, ekonomické dopady na tuzemské regiony, proměna státní suverenity v kontextu evropské integrace, český vliv v Bruselu i vnímání evropské identity. Tento výčet je pouze částí všech témat, o kterých byla řeč na premiérové regionální veřejné debatě, konané 17. září 2019 v prostorách Technologického inovačního centra ve Zlíně.

Jako panelisté se debaty zúčastnili ministr zahraničí Tomáš Petříček, předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík, náměstek primátora města Zlín Pavel Brada a Igor Blahušiak, ředitel Odboru komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR. Debatu moderovala Iveta Táborská, ředitelka Krajské hospodářské komory Zlínského kraje.

Diskutující jsou zároveň patrioty, vlastenci i Evropany


Na úvodní otázku, zda se cítí být Evropany, odpověděli panelisté jednomyslně: Všichni se identifikují jako lokální patrioti, zároveň jako vlastenci ve vztahu ke své zemi a také jako Evropané. Tyto úrovně identity se vzájemně nevylučují, nýbrž jsou vzájemně propojené a prolínají se. „Čím více jsme vlastenci, o to více jsme i Evropany," vyjádřil svoje přesvědčení ministr Petříček.


Sám využil příležitostí, které nám členství v Unii poskytuje – programu studentských výměn Erasmus a možnosti pracovat v zahraničí. Ondřej Benešík, původem ze Zlínského kraje, zase připomněl, že někdejší hlavní město Velkomoravské říše – Velehrad – má podíl na formování tradic moravské, české i evropské kultury.

EU nám suverenitu nebere, „Brusel" jsme my


„Neztrácíme ovšem v současné Unii svoji suverenitu?" posunula těžiště debaty do více pragmatické a kontroverzní roviny moderátorka. Poslanec Benešík, stojící v čele sněmovního evropského výboru, se pokusil mýty panující ohledně často zmiňovaného „diktátu Bruselu" rozptýlit uvedením faktů. „EU jsme my. V unijních institucích máme své zástupce, účastníme se spolurozhodování. Záleží tedy jen na nás, koho tam vyšleme a jak tam bude působit," uvedl poslanec.

Připomněl, že v jednotlivých formacích Rady zasedají ministři členských zemí a v Komisi zůstal zachován princip „jeden stát – jeden eurokomisař". V Evropském parlamentu jsou navíc menší státy oproti větším relativně zvýhodněny: na jednoho maltského či českého europoslance připadá řádově menší počet voličů než na europoslance německého či francouzského. Kritika ohledně znevýhodnění České republiky v rozhodovacích procesech „Bruselu" je tedy lichá.

Jednání v unijních institucích? Umění hledat kompromisy


Ministr Petříček se svým předřečníkem souhlasil: „Jednání ve formacích Rady a v Evropském parlamentu jsou o umění hledání kompromisů. Hlavní je, aby politici na jednotlivých úrovních plnili svoji roli dobře." Státy se, jak ministr poukázal, svobodně rozhodly, že v určitých oblastech politiky budou postupovat společně.

Vzájemné vymezení pravomocí mezi Unií a členskými státy se navíc řídí tzv. principem subsidiarity, dle něhož se mají politická rozhodnutí přijímat na té úrovni, kde budou nejefektivnější a vytvoří největší přidanou hodnotu s ohledem na charakter daného problému. Tento princip není ničím novým – subsidiarita funguje i na vnitrostátní úrovni při rozdělení pravomocí mezi celostátní úrovní a regionálními celky.

Rozhoduje celek, zájmy států ale Unie chrání


Roadshow Zlín 2
Diskutující během veřejné debaty ve Zlíně. Zleva: Iveta Táborská (moderátorka), Ondřej Benešík, Tomáš Petříček, Pavel Brada (s mikrofonem) a Igor Blahušiak.


Spolurozhodování na celounijní úrovni s sebou však přirozeně přináší i situace, kdy může ke sporné záležitosti převážit stanovisko, které se s českými zájmy částečně neslučuje. „Měli bychom se naučit hájit svoje zájmy, ale zároveň respektovat, prosadí-li se něco jiného," konstatoval náměstek zlínského primátora Pavel Brada.

Ondřej Benešík však upozornil na to, že menší členské země mají i nástroje na to, jak chránit svůj společný menšinový zájem. Mohou vytvořit tzv. blokační menšinu v Radě EU, která znemožní přijmout legislativní návrh, jenž by byl v rozporu se zájmy dotčené skupiny zemí.

„Goldplating" - domácí legislativa „papežštější než papež"


Předseda sněmovního výboru rovněž popsal problém tzv. goldplatingu evropských směrnic. Státy často ve svých zákonech, které mají do vnitrostátního právního řádu implementovat požadavky unijních norem, jdou nad rámec minimálního standardu a lidově řečeno se snaží být „papežštější než papež". Regulace tak ve výsledku může být přehnaná a zatěžující, ale příčina má svůj původ často na národní – nikoli unijní – úrovni.

Jeden z diváků vyjádřil obavy ohledně ztráty národní identity v důsledku evropské integrace. Podle ministra jsou tyto obavy zbytečné – Evropská unie má sama programy na podporu kulturní rozmanitosti členských zemí. Je však třeba otázku pochopení a respektu k národním specifikům a odlišnostem oddělit od nutnosti postavit se k závažným problémům a hrozbám, dotýkajícím se celé Evropy, společně.

Roadshow Zlín 3
Publikum první ze série regionálních veřejných debat o dopadech členství v EU na ČR, kterou hostilo Technologické inovační centrum ve Zlíně.


„Co dělat, abychom možnosti participace na evropské úrovni využili beze zbytku?" tak zněl další dotaz z publika. Ministr zahraničí doporučil věnovat větší pozornost fázi formování názoru na uvažované legislativní návrhy – začít s formováním pozice našeho státu dříve a zahrnout do procesu větší množství osob a subjektů.

Je třeba vědět o Češích v EU a podporovat je


Ondřej Benešík i Tomáš Petříček se shodli i v nutnosti výraznějšího zastoupení České republiky v „Bruselu". „Je třeba vědět o našich lidech v EU a zároveň aby tito lidé o sobě věděli navzájem. Budou se tak mezi sebou lépe informovat a spolupracovat," uvedl Benešík. Vzorem nám v podpoře svých krajanů pracujících v unijních institucích podle něj může být Polsko. „Považuji za chybu, že některé kraje omezily či zrušily svoje zastoupení v Bruselu," doplnil v souhlasném duchu ministr Petříček.

Velká část debaty se odvíjela okolo ekonomických aspektů členství. „Od vstupu do EU hrubý domácí produkt ČR stoupl o 78 procent," doložil tvrzení konkrétními čísly Pavel Brada. „Na společném trhu závisí naše prosperita," shrnul dopady na celostátní ekonomiku Tomáš Petříček. I proto je podle něj v českém zájmu, aby se po celé Unii v rámci jednotného trhu hrálo podle jednotných pravidel. Objem regulace vnitřního trhu se může zdát příliš velký, ale slovy Ondřeje Benešíka: „Množství legislativy je úměrné tomu, jak jsme integrovaní."

Členství v Unii? Více než jen transfery z rozpočtu


Jedna věc je konkrétní výše prostředků, které z Unie získáváme, odlišná – a rozhodně neméně důležitá - otázka zní, jak jsou tyto prostředky využity. „Naše členství nám přináší mnohem více než jen čistý transfer z unijního rozpočtu," zdůraznil Tomáš Petříček. Podle něj by se například prostředky z fondů kohezní politiky měly více vynakládat na takové účely, které rozvinou schopnosti a konkurenceschopnost našich spoluobčanů a podniků, tedy konkrétně vzdělávání, podpora inovací či výstavba špičkových technologických center a výzkumných institutů. I na unijní úrovni lze pozorovat výzvy pro blízkou budoucnost vnitřního trhu – například dobudování jednotného digitálního trhu.


Jiný z dotazů mířil na nedostatek informací o Evropské unii mezi laickou veřejností. „Šířit povědomí a informovanost o Evropské unii a o možnostech, které českým občanům nabízí, je velmi důležité. Důraz se musí klást na vzdělávání mladých lidí, ale osvěta nesmí mířit jen na ně. Za tím účelem provozujeme informační portál Euroskop a síť regionálních Eurocenter v krajských městech," uvedl ředitel Odboru komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády Igor Blahušiak.

Příležitost pobavit se s celostátními i regionálními politiky o přínosech, příležitostech, ale i problémech a výzvách souvisejících s Evropskou unií veřejnost bude mít při dalších regionálních debatách konajících se tento podzim. Nejbližší z nich se uskuteční již příští úterý 24. 9. v Pardubicích a následovat bude debata 3.10. v Liberci.

ČR a EU v budoucnu? Aktivní a sehraní spoluhráči, kteří se nebojí


Česká republika je součástí Evropské unie již 15 let. Co by naši panelisté přáli Česku a Evropské unii do budoucna? Podle Pavla Brady vůli se dohodnout, podle Ondřeje Benešíka ochotu aktivně se účastnit utváření společného projektu a podle Igora Blahušiaka schopnost působit jako sehraný tým. A podle Tomáše Petříčka? „Abychom se budoucnosti nebáli."

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Debata s komisařkou Bieńkowskou a T. Petříčkem v Olomouci

Chad Bumsted, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložil Petr Pospíšil), 15.10.2019

Přímo řízené programy: Vyšší liga čerpání peněz z EU

Tereza Chlebounová, Euroskop, 8. 10. 2019

Občané v Liberci diskutovali o EU: Co nás čeká?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 4. 10. 2019