Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Přímo řízené programy: Vyšší liga čerpání peněz z EU

Tereza Chlebounová, Euroskop, 8. 10. 2019
peníze, euro

Jak lépe čerpat prostředky z přímo řízených programů EU jako je Horizont 2020 nebo Erasmus+? Jaké jsou hlavní překážky pro žadatele? A jak si vede Česko ve srovnání s jinými zeměmi Unie? Této problematice se věnovala mezinárodní konference "Vyšší liga fondů EU – přímo řízené programy", která se konala 4. října v Senátu Parlamentu ČR, ve Valdštejnském paláci.

Na rozdíl od strukturálních fondů nebo společné zemědělské politiky, kde každý členský stát EU automaticky dostane svůj podíl, u přímo řízených programů mezi sebou soutěží projekty z různých zemí a podporu získají ty nejkvalitnější. Patří sem například program pro výzkum a inovace Horizont, program pro zahraniční mobilitu Erasmus+ nebo program na podporu malých a středních podniků COSME.
 
Lenka Dupáková, náměstkyně ministryně financí na úvod připomněla, že Česká republika bohatne, a proto bude postupně ztrácet nárok na prostředky ze strukturálních fondů, které jsou určeny na podporu chudších regionů. Na důležitosti naopak získají právě přímo řízené programy. 
 

Zlepšit využívání přímo řízených programů je nutnost

 
Podle Gerta-Jana Koopmana, generálního ředitele pro rozpočet Evropské komise je česká ekonomika jedním z příkladů úspěchu evropské integrace. Česko podle něj přímo řízené programy již nyní poměrně úspěšně využívá, vzhledem ke své ekonomice a populaci z nich ale získává relativně méně prostředků než jiné země. "Je zde nejen prostor pro zlepšení, ale hlavně nutnost zlepšení," zdůraznil Koopman.
 
Václav Hampl, předseda Výboru pro záležitosti EU Senátu PČR souhlasil, že jakmile se Česko stane čistým plátcem, bude muset přímo řízené programy mnohem intenzivněji využívat. Například v programu Evropské výzkumné rady (ERC), grantové agentury zaměřené na podporu excelence vědy, je podle něj úspěšnost ČR velmi malá a snižují ji mnohé systémové bariéry.

 
Česko se bude muset naučit více čerpat z přímo řízených programů EU
Přímo řízené programy v současnosti tvoří zhruba pětinu rozpočtu EU a jejich podíl po roce 2020 výrazně naroste. ČR je ale zatím příliš nevyužívá. Zdroj: Pixabay.com
 

Česko stále čerpá většinu peněz z kohezních fondů

 
"Česká republika jde cestou nejmenšího odporu – saháme po penězích, které jsou nám nejsnáze k dispozici," zhodnotil situaci Petr Zahradník, člen Hospodářského a sociálního výboru. Z dobu svého členství (2004-2019) ČR získala z rozpočtu EU 1360,6 miliard Kč, o 765,6 Kč miliard více, než kolik zaplatila. Z této částky ale jen 43,2 miliard pochází z přímo řízených programů.
 
V loňském roce čerpalo Česko 63,4 % evropských prostředků prostřednictvím kohezních fondů, 31,6 % ze společné zemědělské politiky a pouze 5 % z přímo řízených programů. "Neměli bychom se upínat na obálku peněz, která se bude scvrkávat," varoval v této souvislosti Zahradník.
 

Žadatele odrazuje mezinárodní konkurence i málo informací

 
David Škorňa z Ministerstva pro místní rozvoj představil hlavní překážky, které nejvíce odrazují české žadatele od přímo řízených programů. Patří mezi ně zejména malé povědomí o těchto programech, nedostatečné kapacity organizací pro přípravu žádostí, chybějící předfinancování, ale do velké míry také obrovská mezinárodní konkurence, která žadatele často odrazuje.
 
Mezi státy, kterými by se Česko mohlo inspirovat jako příkladem dobré praxe, patří Estonsko. Podle Svena Kirsipuu z estonského Ministerstva financí je důležité vytváření sítí expertů, jasné vymezení kompetencí a co možná největší jednoduchost procesu, připravenost a dostatek lidských kapacit, ale také určitá dávka štěstí. "Je mnohem jednodušší získat znovu financování, když už jste byli předtím úspěšní," dodal Kirsipuu.
 

Pomohlo by více odborníků či politická podpora

 
Podle Karla Haegemana ze Společného výzkumného centra Evropské komise, by si žadatelé měli nejprve položit otázky, na jaké účely peníze potřebují, v jaké formě by je chtěli dostat nebo jak dlouho na ně mohou čekat. Podle toho by pak měli volit i další postup. Alternativou k prostředkům z Bruselu může být soukromé financování, spolupráce s dalšími subjekty nebo hledání přímo konkrétní věci namísto peněz.
 
Ke zvýšení účasti na přímo řízených programech může podle Haegemana pomoct politická podpora, lepší koordinace a řízení i zvýšení počtu odborníků na danou problematiku a zlepšování jejich dovedností. 
 
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Debata s komisařkou Bieńkowskou a T. Petříčkem v Olomouci

Chad Bumsted, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložil Petr Pospíšil), 15.10.2019

Občané v Liberci diskutovali o EU: Co nás čeká?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 4. 10. 2019

REPORTÁŽ: Jak se Česku daří rozvíjet „čistou mobilitu“?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 27. 9. 2019