V jaké přínosy členství v EU ústí? O tom byla další z debat – v Ústí


Petr Pospíšil, Euroskop, 13.11.2019

REPORTÁŽ – Jaké proměny po patnácti letech od vstupu České republiky do Evropské unie doznal Ústecký kraj? Za jaké přínosy vděčíme členství v Unii a naopak s jakými výzvami se musíme potýkat? A v jakých oblastech se spolupráce mezi sousedními příhraničními regiony, Saskem a Ústeckým krajem, nejvíce rozvinula? Tyto otázky orámovaly obsah další ze série debat s občany, konaných při příležitosti výročí 15 let od vstupu ČR do EU.

Na uvedené otázky odpovídali a s publikem diskutovali hosté z těch nejpovolanějších – generální konzulka České republiky v Drážďanech Markéta Meissnerová, rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Martin Balej a ředitel Gymnázia Teplice Zdeněk Bergman. Debatu, konající se v reprezentativních prostorách Severočeské vědecké knihovny, moderoval Lukáš Novotný z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Balej: Debaty o referendu nemají smysl, věnujme se sebereflexi

Balej hned na úvod uvedl, že o členství v Unii jako takovém nemá smysl pochybovat. Namísto toho doporučuje věnovat se reflexi toho, v jakém stavu se Evropská unie a Česká republika nachází. „Nejsem příznivcem diskuzí o referendech o vystoupení z Evropské unie. Raději diskutujme o tom, jaké dopady členství mělo a nakolik efektivně se jich podařilo využít,“ uvedl.

Z pozice rektora ústecké univerzity sám dovede nejlépe posoudit efekty v oblasti vzdělávání. Možnosti, umožněné studentům i akademickým pracovníkům díky členství v Unii, se oproti situaci před vstupem mnohonásobně rozšířily – ať už se jedná o výměnné pobyty studentů v rámci programu Erasmus nebo naopak o sdílení zkušeností mezi akademickými pracovníky, kteří jsou dočasně vyslání na zahraniční univerzity či naopak ústecká univerzita přijímá hostující vyučující z ostatních zemí Evropské unie.

Možnosti ve vzdělávání i jiných oblastech se mnohonásobně rozšířily

Rozšíření palety příležitostí však ani zdaleka nelze omezit jen na oblast vzdělávání. Nové možnosti se Česku otevřely například i v oblastech vědy, výzkumu či kreativního průmyslu. V neposlední řadě rektor neopomněl zmínit význam meziregionální spolupráce, která je zrovna v případě Ústeckého kraje mimořádně důležitá a viditelná.

Evropské dotační tituly mají podle Baleje plusy i mínusy. V evropském kontextu české subjekty dle jeho slov nalézají objektivnější prostředí pro hodnocení dotačních záměrů, zároveň jsou však konfrontováni s početnější a náročnější konkurencí, v důsledku které je často náročnější na dotace dosáhnout.

Podle rektora je třeba dát si pozor na to, aby kýžené dopady přinesly i tzv. měkké projekty (zaměřené na rozvoj kapacit, dovedností aj.), a zároveň by v příštím unijním rozpočtovém období uvítal větší prioritu pro uhelné regiony, mezi které Ústecko patří.

Bergman: Evropská unie nám přinesla vyšší životní úroveň

Ředitel teplického gymnázia Bergman s přínosy členství v Unii souhlasil, jedním dechem však dodal, že ne všichni lidé si tyto přínosy uvědomují. Nejvýraznější obohacení, umožněné členstvím v „osmadvacítce“, vystihl třemi slovy: rostoucí životní úroveň. Objem finančních prostředků, které Česko od svého vstupu do Unie získalo, je podle něj mimořádný. Za stejně pozoruhodný považuje i princip v pozadí unijní regionální politiky – tedy to, že bohatší státy se dělí s méně bohatými.

Bergman si ovšem zároveň dobře uvědomuje, že členství v jakémkoli integračním celku – EU nevyjímaje – má i odvrácenou stranu mince. Tou je v případě Evropské unie přirozeně především fakt, že rozhodování v určitých oblastech politiky se z vnitrostátní úrovně muselo přesunout na úroveň nadnárodní, evropskou. Toto však není v novověku ničím neobvyklým a patří to k přirozeným důsledkům víceúrovňových struktur vládnutí – podobně jako jsou rozděleny pravomoci mezi celostátní úroveň a regionální celky nebo jak spravuje svoje záležitosti katolická církev (v duchu principu subsidiarity).

Meissnerová: Spolupráce zahrnuje dopravu, kulturu i školství

Generální konzulka Meissnerová se zaměřila na konkrétní příklady spolupráce mezi Saskem a Ústeckým krajem. Oba regiony rozvíjí společné projekty například v oblasti dopravy. Patrně největší dynamiku však lze zaznamenat v oblastech kultury a vzdělávání. Střední i vysoké školy ze Saska a z Ústecka se účastní společných programů za cílem výuky němčiny v Česku a naopak výuky češtiny v Sasku. Tohoto cíle dosahují mimo jiné pravidelnými výměnnými pobyty studentů.

Širší veřejnosti může meziregionální spolupráce nabídnout projekty, jaké představují každoroční česko-německé dny kultury, akce pro děti či události s kulinářskou tematikou. Lipsko v nedávné době hostilo Český rok kultury, v rámci něhož bylo přeloženo do němčiny osmdesát českých knih.

Kde by mělo Česko být za dalších 15 let? V tvrdém jádru Unie!

Diskuzi uzavřela vizionářská otázka, jaká témata podle řečníků budou dominovat diskuzi na téže téma, pokud se bude konat za dalších 15 let. Martin Balej prorokuje narůstající problémy způsobené rozštěpením společnosti, zároveň však doufá v úspěšnou budoucnost ústecké univerzity. Markéta Meissnerová očekává vyšší podíl zahraniční pracovní síly na českém trhu práce a zároveň pokračující zvyšování životní úrovně Čechů. A co by si přál Zdeněk Bergman? „Aby Česká republika byla součástí ´tvrdého jádra´ Evropské unie.“

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek