Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Početné publikum v Plzni sledovalo debatu o členství ČR v EU

Petr Pospíšil, Euroskop, 23.11.2019
Roadshow Plzeň 1

REPORTÁŽ - Cyklus bilančních debat pořádaných při příležitosti výročí 15 let od vstupu České republiky do Evropské unie se pomalu přibližuje do svého závěru. Další zastávkou byla západočeská metropole – Plzeň. Reprezentativní a inspirativní prostory zdejší Studijní a vědecké knihovny před početnou návštěvou z řad veřejnosti hostilo debatu o tématech, jako jsou evropské dotace či pozice Evropské unie ve světě.

V roli panelistů se debaty zúčastnili státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, náměstek pro řízení sekce evropské ministerstva zahraničí Aleš Chmelař, regionální úroveň reprezentoval primátor města Plzně Martin Baxa a akademickou sféru zastupoval Petr Jurek z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Debatu moderoval Jarolím Antal z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Milena Hrdinková považuje Evropskou unii za nejúspěšnější mírový projekt v historii. Když státy a lidé hledají a prosazují svoje společné zájmy, nemají potřebu mezi sebou válčit, čehož jsou dějiny evropské integrace dostatečně přesvědčivým důkazem.

Členství v EU nemá žádné „ale", alternativa neexistuje


Plzeňský primátor Martin Baxa na svoji předřečníci navázal v souhlasném duchu. Vstup do Unie podle něj představoval klíčový pozitivní krok pro naši zemi. „Myšlenka ´mostu mezi Západem a Východem´ není alternativou. Členství v Evropské unii nemá žádné ´ale´," uvedl doslova.


Ve demonstrativním výčtu konkrétních přínosů plynoucích z českého členství v Unii Baxa uvedl integraci do evropského trhu a tím umožněné využívání „čtyř tržních svobod" – volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. Z abstraktnější perspektivy podle něj přináší Unie členským státům určitou garanci pozice v mezinárodním řádu a jistotu rovného přístupu.

EU je nejvýhodnější integrační uskupení v české historii


Aleš Chmelař zasadil členství ČR v EU do historického kontextu. Svatý Václav, patron země české, byl podle Chmelaře posledním tuzemským vládcem, který naši zemi uvedl do vztahu dobrovolné (byť v tomto konkrétním případě nepříliš výhodné) integrace. Od té doby, tedy od první poloviny 10. století, byly české země výlučně součástí nedobrovolných integračních uskupení, ve druhé polovině 20. století se jednalo o Radu vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).

Dobrovolný vstup do Unie a výhody plynoucí z členství jsou tak z dlouhodobého historického pohledu přelomové a bezprecedentní. Česká republika se svým ekonomickým profilem nepodobá Norsku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku ani Islandu, a naše pozice nás tak předurčuje k členství v Evropské unii.

Vstup do Unie rozšířil svět pro akademiky i studenty


Roadshow Plzeň 2


Petr Jurek jakožto reprezentant akademické sféry ve svém úvodním exposé hovořil zejména o dopadech unijního členství na oblast vzdělávání. Vstup do Unie dle jeho slov rozšířil svět jak akademickým pracovníkům, tak studentům. Výzkumníci disponují pestřejší paletou možností spolupráce a financování. Studenti zase díky programu Erasmus mohou absolvovat zahraniční výjezdní pobyt, který je rozvíjí po akademické i osobnostní stránce.

V následné diskuzi byla řeč například o evropských dotacích. Panelisté uznali, že určitá míra neefektivity je z podstaty věci spojena s jakýmkoli přerozdělováním, a tedy i s evropskými dotacemi. Kromě toho jsou procedury spjaté s čerpáním evropských dotací provázeny náročnými administrativními úkony, které kritici označují za „přebujelou byrokracii".

Evropské dotace? Pro Plzeň obrovský krok vpřed


Přesto však dle diskutujících pozitivní dopady evropských dotací jednoznačně převažují a hmatatelné přínosy evropských peněz jsou dobře viditelné i v Plzni – městě, které se v roce 2015 honosilo titulem „Evropské hlavní město kultury". „Využívání evropských dotací znamenalo pro město Plzeň obrovský krok vpřed," konstatoval primátor Baxa.

Roadshow Plzeň 3


V diskuzi nerezonovala jen rovina lokální, ale i globální. Členství přináší podle Martina Baxy výhody i v zahraničněpolitické oblasti směrem k výzvám, jimž EU resp. členské státy čelí z vnějšku. Například vůči Rusku působí hlas „osmadvacítky" silněji a rozhodněji než kdyby všechny země postupovaly jednotlivě a nekoordinovaně, což lze dobře ilustrovat na příkladu ekonomických sankcí.

Zahraniční politika: Společný hlas 28 zemí je silnější


Další z dotazů publika se týkal vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem. Panelisté se jednomyslně shodli, že současný politický vývoj v zemi bílého půlměsíce rozhodně nenahrává jakýmkoli úvahám o pokračování v přístupových rozhovorech a možný vstup Turecka do EU se posunul z reálné roviny do roviny teorie.

Milena Hrdinková však upozornila na to, že přestože se představa vstupu Turecka do Unie v současnosti může oprávněně jevit jako vzdálená, stále je třeba mít na paměti, že se nejedná o zcela běžnou třetí zemi, nýbrž o kandidátský stát.

A jaké možnosti, váhu a dosah má zahraniční politika EU ve světě z celkového pohledu? Podle státní tajemnice pro evropské záležitosti by pro to, aby mohla být zahraniční politika na úrovni EU akčnější, byla nutná přítomnost více kompetencí na straně Unie. Členské státy si tedy nejprve musí samy vyhodnotit, jestli chtějí integraci prohlubovat i v zahraničněpolitické oblasti.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Pompeo v Senátu: Západ neupadá, jsme pány svého osudu

Petr Pospíšil, Euroskop, Senát Parlamentu ČR 14.8.2020

Evropská obrana podle Annegret Kramp-Karrenbauerové

Petr Pospíšil, Euroskop, 30.7.2020