Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Série debat o členství Česka v EU pokračovala na Vysočině

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.11.2019
Jihlava roadshow 1

Cyklus podzimních regionálních debat s občany o dopadech členství v Evropské unii na Českou republiku má za sebou již deset dílů. Příležitost pohovořit si s politiky, úředníky i jinými odborníky o aktuálních palčivých otázkách evropské politiky již měli občané Čech, Moravy i Slezska. Jedenáctá regionální debata se uskutečnila v úterý 26. listopadu v Jihlavě.

Debaty, probíhající v prostorách Městské knihovny Jihlava, se v roli řečníků zúčastnili advokátka a kandidátka v letošních volbách do Evropského parlamentu Eva Decroix, vedoucí Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina Iveta Fryšová a ředitel Odboru komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR Igor Blahušiak. Role moderátora se zhostil Jan Krotký z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Eva Decroix hned na úvod připomněla, že hlavním hybatelem evropské integrace je výhodnější obchod mezi členskými státy a tím umožněná ekonomická prosperita. Ve světle tohoto faktu se však často zapomíná na to, že členské státy sdílí i společné hodnoty, jako je demokracie a lidská práva.

Unie není jen o penězích, je to klub přátel


Evropská integrace je podle ní úspěšným projektem, mnoho krajanů ovšem navzdory tomu k Unii nepřilnulo a evropský integrační projekt nevzalo za svůj. Přínosy plynoucí z českého členství tak často bývají redukovány na zisk z evropských fondů.


Podle advokátky je možná Čechům určitá míra nedůvěry k větším, nadstátním integračním celkům tak trochu vlastní: „Když něčemu nerozumíme, tak se toho bojíme. Z toho pramení potřeba se vyhraňovat." Decroix by si proto přála, aby Češi Unii měli více rádi a lépe ji chápali.

Evropská unie se zatím nedostala do srdcí Čechů


Igor Blahušiak na svoji předřečnici navázal. Vstup do Evropské unie umožnil českým firmám dále růst na evropském trhu. Co se naopak nepovedlo? „Aby se Evropská unie dostala víc do srdcí Čechů," konstatoval. Vztah české veřejnosti vůči Unii je podle něj negativně ovlivněn mediálně vděčnými banálními kauzami (jako například „pomazánkové máslo"), ve světle nichž veřejnost často opomíjí dlouhodobě trvající přínosy členství.

Iveta Fryšová se vrátila k hmatatelným ekonomickým přínosům členství v EU pro české hospodářství. V současnosti v tuzemsku evidujeme v celoevropském měřítku nejnižší úroveň nezaměstnanosti a členství v Unii prokazatelně stimuluje tuzemský podnikatelský sektor i počet a charakter inovací.

Jihlava roadshow 2
Panelisté během debaty v Jihlavě - zleva moderátor Jan Krotký, Eva Decroix, Iveta Fryšová a Igor Blahušiak. Zdroj: Úřad vlády

Za problematický aspekt unijních politik Fryšová považuje často kritizovanou společnou zemědělskou politiku, do níž je alokován relativně významný segment unijního rozpočtu, ačkoli zemědělství má nízký podíl na tvorbě HDP členských zemí.

Co si přát do budoucna? Ekonomickou prosperitu


Následně se panelisté přesunuli ze současnosti k budoucím vyhlídkám evropské integrace. Decroix by chtěla, aby byla EU vnímána jako velmoc, síla a klub přátel. Fryšová by přivítala, abychom se uvnitř Evropské unie měli přinejmenším stejně dobře jako dnes.

Jelikož se Česká republika ekonomicky výrazně rozvíjí a v několika indikátorech již překonala některé „staré členské státy", blíží se situace, kdy se naše země promění z čistého příjemce v čistého plátce (do unijního rozpočtu převede ČR více prostředků než kolik získá díky transferům zejména z fondů regionální politiky).

Jihlava roadshow 3
Debata proběhla v prostorách Městské knihovny Jihlava. Zdroj: Úřad vlády


Ani toto by však neměl být důvod k obavám – naopak, jak panelisté poukázali, půjde o signál, že dosáhneme na takovou úroveň ekonomického rozvoje, kdy už finanční prostředky tolik potřebovat nebudeme – místo nás je budou potřebovat jiní.

Za 15 let? Sebevědomé a úspěšné Česko v jádru Unie


V diskuzi rezonovala i otázka prohlubování evropské integrace. Podle Ivety Fryšové by Česko mělo usilovat o pozici v jádru v ekonomických oblastech integrace. Igor Blahušiak pokládá za nejpodstatnější to, jak budeme k Evropské unii přistupovat – náš přístup by podle něj měl být sebevědomý.

Zda je pro Evropskou unii správně v současné době prohlubovat integraci záleží na mnoha různých proměnných, členské státy si ovšem nejprve musí ujasnit svoje cíle a míru ambic.

Jakým způsobem se Česko může samo zasadit o pozitivní budoucnost sebe i Evropy? Podle Igora Blahušiaka rozvíjením těch stránek, v nichž jsme silní, což v případě České republiky může představovat například digitální vnitřní trh.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

The Next 100 Symposium: Jak vnímají brexit Britové

David Březina, Euroskop, 25.11.2019

Co si myslí o EU v místě, kde "by chtěl žít každý"

David Březina, Euroskop, 13.11.2019