Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Debata v Praze zakončila cyklus diskuzí o členství ČR v EU

Petr Pospíšil, Euroskop, 6.12.2019
Praha roadshow 1

REPORTÁŽ - Dopady členství v Evropské unii na Českou republiku 15 let od našeho přistoupení do „unijní osmadvacítky" i budoucí vyhlídky spojené s evropskou integrací byly po celý podzim ústředními tématy bilančních debat s občany, které se uskutečnily ve všech českých krajích. Celá série vyvrcholila 4. prosince závěrečnou akcí v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze.

Debaty se zúčastnili státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, zástupce vedoucí Zastoupení Evropské komise Zdeněk Čech, předseda Výboru pro záležitosti EU Senátu Parlamentu ČR Václav Hampl a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník. Debatu moderoval Jarolím Antal, ředitel Centra evropských studií Vysoké školy ekonomické v Praze.

Milena Hrdinková na úvod připomněla, že regionálních debat konaných při příležitosti výročí 15 let od vstupu Česka do Unie se zúčastnilo více než sedm stovek občanů. Považuje za velice důležité, aby diskuze o efektech členství v Evropské unii a s tím spojených tématech a výzvách mezi českou veřejností pokračovala i nadále. Sama deklarovala, že osobně v projekt Evropské unie věří a dosavadní patnáctileté členství v Unii podle státní tajemnice Česko posunulo výrazně kupředu.

Česká ekonomika se za 15 let v EU posunula výrazně dopředu


S výrokem, že patnáct let členství v Unii pro Česko představuje velký přínos, souhlasil i Zdeněk Čech: „Česká ekonomika se posunula ohromným způsobem dopředu." Zásadní přínos podle něj představují čtyři tržní svobody, kterých naše země jako součást jednotného unijního trhu může využívat – volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu.

Výhody zprostředkované členstvím v evropské „osmadvacítce" však podle Čecha nelze redukovat jen na čistě ekonomické aspekty. Evropská integrace vede k postupnému zlepšování propojenosti jednotlivých členských zemí, příkladem čehož může být zrušení roamingových poplatků při využívání telefonních služeb mezi členskými státy. Unie rovněž svojí legislativní činností zvyšuje jednotné standardy v mnoha různých oblastech politiky, jako je například ochrana životního prostředí.

Česko je vzor makroekonomické stability a konvergence


Ekonomický expert Petr Zahradník si vzal hospodářské dopady příslušnosti ke sjednocené Evropě pod drobnohled. Ekonomické efekty členství podle něj probíhají na dvou rovinách. Jednu rovinu představují již zmíněné efekty vnitřního trhu. „Čistý zisk z působení na jednotném trhu je značný," uvedl Zahradník a dodal, že Česká republika je v současnosti vzorem v oblasti makroekonomické stability, a tedy atraktivním trhem pro zahraniční podnikatele a investory z ostatních členských zemí Evropské unie.


Panelisté během závěrečné akce v rámci cyklu debat "15 let v EU" - zleva moderátor Jarolím Antal, Zdeněk Čech, Milena Hrdinková, Václav Hampl a Petr Zahradník. Zdroj: Nikola Svobodů, Vysoká škola ekonomická v Praze


Druhou rovinou bilance transferů z českého rozpočtu do unijního a naopak. Z této perspektivy je zřejmé, že Česká republika dosud byla čistým příjemcem prostředků z unijního rozpočtu – z Bruselu do Prahy putoval mnohem větší objem peněz než opačným směrem, a to zejména prostřednictvím fondů kohezní politiky. Podle Petra Zahradníka ztělesňuje Česká republika pozitivní příklad konvergence – postupného sbližování rozdílů mezi ekonomicky vyspělejšími a méně vyspělými členskými státy Unie.

Z úspěchů kohezní politiky profitují i bohaté členské země


Kohezní politika (též politika soudržnosti), směřující k dlouhodobému cíli v podobě konvergence (snižování ekonomických rozdílů mezi členskými zeměmi), byla jedním z témat i v následné diskuzi. Milena Hrdinková upozornila na důležitou skutečnost, že ačkoli v rámci kohezní politiky skutečně dochází k přerozdělování finančních prostředků zpravidla od západoevropských „starých členských zemí" ke středo- a východoevropským „novým členským zemím", z posilování konvergence v nemalé míře profitují i bohatší unijní státy, dochází totiž díky ní k rozšiřování prostředí ekonomické stability a prosperity, což je důležitý faktor pro podnikatele a investory.

Většina dotazů, které v diskuzi zazněly, se týkala budoucího směřování Evropské unie a České republiky jako její součásti. Jeden z diváků nadnesl otázku přijetí eura. Václav Hampl pokládá za pozoruhodné, že se v současné době tuzemské veřejné mínění poměrně jednoznačně staví proti přijetí jednotné evropské měny, neboť v roce 2003 při přístupovém referendu bylo zcela zřejmé, že přijetí eura představuje jednu z povinností, kterou Česká republika musí dříve či později splnit.

ČR ekonomická kritéria pro přijetí eura splňuje


Ačkoli okamžik přistoupení České republiky k eurozóně nyní nelze považovat za jakkoli blízký, až jednoho dne tento moment nastane, nebude podle Petra Zahradníka čeho se bát. Ze 13 zemí, které do Unie vstoupily v letech 2004, euro zavedla již nadpoloviční většina (sedm zemí). Příklad Slovenska navíc ukázal, že přechod na euro by nevyústil v nárazové navýšení cen.


Publikum při závěrečné akci v rámci cyklu debat "15 let v EU". Zdroj: Nikola Svobodů, Vysoká škola ekonomická v Praze


Co se týče otázky potenciální připravenosti, podle Petra Zahradníka je Česká republika po ekonomické stránce na přijetí eura připravena z pohledu nominální i reálné konvergence. Z hlediska konvergenčního vývoje je podle ekonomického experta v „dohánění Západu" úspěšnější pouze Malta.

Nové iniciativy v obraně? Pojistka vedle NATO


Jiné téma – které není nejistou hudbou budoucnosti, nýbrž děním s aktivní českou účastí – představují nové evropské iniciativy v oblasti obrany a bezpečnosti (stálá strukturovaná spolupráce PESCO či Evropský obranný fond). Václav Hampl tyto iniciativy, které zavedla na konci listopadu 2019 doslouživší Komise Jean-Claudea Junckera, vítá. Je podle něj správně, že evropské země posilují svoje schopnosti a kapacity v bezpečnosti a obraně.

Tím spíše, že opodstatněnost přílišného spoléhání výlučně na Severoatlantickou alianci se ve světle některých výroků amerického prezidenta Trumpa může jevit jako zpochybnitelná. Podle předsedy senátního evropského výboru zatím zůstává otázkou, zda tato rétorika naznačuje trajektorii budoucího vývoje NATO či nikoliv, reálné kroky učiněné v terénu (například angažmá Severoatlantické aliance v Pobaltí) však zatím ukazují, že předčasná skepse rovněž na místě není.

Předsednictví v Radě? Příležitost předvést se Evropě


Diváci se zajímali i o blížící se předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, které nastane v roce 2022. Petr Zahradník poukázal, že jde pro naši zemi o velkou příležitost i z hlediska tzv. veřejné diplomacie: každá země disponující rotujícím předsednictvím má šanci ukázat se Evropě a světu v dobrém světle, demonstrovat svoje schopnosti a přednosti. Zemí, která této šance využila takříkajíc beze zbytku, je podle Zahradníka Estonsko. Podobně jako si pobaltský stát zvolil za prioritu oblast, v níž je silný (v estonském případě se jednalo o digitalizaci), mělo by i Česko postavit svoje devízy do záhlaví předsednické agendy.

V debatě mezi tématy, jejichž význam v budoucnu bude patrně narůstat, rezonovala i environmentální témata. V evropském kontextu si nelze nevšimnout cíle dosažení uhlíkové neutrality. Podle Mileny Hrdinkové jde o cíl mimořádně ambiciózní a je nutné ptát se, jakými způsoby lze tohoto cíle dosáhnout. „Řešení musí být společné," uzavřela Hrdinková.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Hrdinková: Peníze EU na obnovu by měly zohlednit pokles HDP

Tereza Chlebounová, Euroskop, 17. 6. 2020

REPORTÁŽ: Jak bude v létě vypadat cestování?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 11. 6. 2020

Reportáž z debaty NATO StratCom CoE o dopadu ruských dezinformací na západní Balkán

Kenadie Wilde, Euroskop, ilustrační foto zdroj Pixabay, 09.06.2020