Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak vypadá aktuální stav jednání o evropském rozpočtu?

Petr Pospíšil, Euroskop, 28.1.2020
peníze, euro

REPORTÁŽ - Na otázky ohledně podoby víceletého finančního rámce Evropské unie pro léta 2021-2027 přišli do Skautského institutu diskutovat Miroslav Daněk z Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Zbyněk Smetana z Ministerstva financí ČR. Debatu moderoval Vít Havelka z pořadatelské instituce – Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Diskutující se shodli, že ačkoli od května 2018, kdy Evropská komise představila první návrh podoby nadcházejícího víceletého unijního rozpočtu, k dokončení jednání stále vede dlouhá cesta. „Jednání jsou složitá a platí v nich princip ´nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto vše´," vysvětlil na úvod Zbyněk Smetana.

Rozpočet EU se odvíjí v sedmiletých cyklech, tak to asi i zůstane


Připomněl, že plánování v sedmiletých cyklech nebylo vždy pravidlem – Evropská společenství dříve koncipovala svůj rozpočet rovněž v jednoletých cyklech. Impulzem k přechodu na plánování v sedmiletých cyklech byla situace z konce 80. let, kdy jednání o unijním rozpočtu opakovaně uvízla ve slepé uličce a unijní financování se řídilo rozpočtovým provizoriem. Ačkoli se sedmileté programovací období může zdát na první pohled jako příliš dlouhé, vzhledem k náročnosti vyjednávání o rozpočtu diskutující neočekávají, že by se na sedmiletých rozpočtových periodách Evropské unie do budoucna mělo něco změnit.

Smetana posléze specifikoval, v jaké konkrétní fázi se jednání o unijním rozpočtu nyní nachází. Hlavní odpovědnost za jednání nese Úřad vlády a v současné době probíhají jednání o novém víceletém finančním rámci na úrovni Rady, konkrétně ve formátu Rady pro obecné záležitosti (General Affairs Council). V lednu 2020 probíhala jednání na úrovni tzv. „šerpů" (vysoce postavených státních úředníků pro evropské záležitosti, v Česku plní tuto roli státní tajemnice pro evropské záležitosti).

Problematika jednání o rozpočtu nejprve tvořila součást agendy předsednictví, ovšem návrhy předsednických zemí se opakovaně setkaly s nepřijetím – naposledy byl takto zamítnut návrh finského předsednictví. Agenda jednání o nadcházejícím víceletém finančním rámci byla proto přesunuta přímo pod Stálého předsedu Rady EU.

Smetana: Británie rozpočet držela při zdi, nový zřejmě bude vyšší


Původní návrh víceletého unijního rozpočtu pro období 2021-2027, představený Evropskou komisí v květnu 2018, byl podle mnohých komentátorů velice ambiciózní – zvláště s přihlédnutím k tomu, že z řad členských zemí ubude Velká Británie jakožto jedna z nejsilnějších evropských ekonomik přispívajících nemalými částkami do evropského rozpočtu. Smetana však uvedl, že právě Velká Británie v minulosti při jednání v Radě tradičně usilovala o snižování návrhů rozpočtu. Osobně se domnívá, že finální verze unijního rozpočtu bude vyšší než v případě probíhajícího rozpočtového období 2014-2020.

Miroslav Daněk se ve svém úvodním vystoupení zaměřil na jednu z nevýznamnějších a nejdiskutovanějších položek unijního rozpočtu – na oblast kohezní politiky. V současné době v této oblasti probíhá tzv. trialog (společné jednání Evropského parlamentu, Komise a Rady) s cílem nalezení shody nad konkrétní podobou a rozpočtovou alokací osmi bloků obecného nařízení, jímž se bude politika soudržnosti v letech 2021-2027 řídit.

Česko bohatne, proto dostane z fondů kohezní politiky méně


Podle Daňka je zřejmé, že Česko dostane ze strukturálních fondů v příštím programovacím období méně prostředků než doposud, konkrétně se podle odhadů bude jednat přibližně o 17 až 20 miliard korun méně, což odpovídá relativnímu zeštíhlení dotací z kohezní politiky o 24 až 27 procent oproti stavu z aktuálního rozpočtového období 2014-2020. Očekávaný pokles lze podle Smetany vysvětlit prozaicky: „Bohatneme, proto budeme oprávněni čerpat méně než doposud."

Evropská unie bude v příštím programovacím období patrně klást větší důraz na to, aby prostředky z fondů kohezní politiky směřovaly do "chytrých" (smart) a "environmentálně-příznivých" (environmentally-friendly) projektů. Například z Evropského fondu regionálního rozvoje (EFRR) by tato dvě kritéria měly naplňovat tři čtvrtiny z podpořených projektů. Pouze zbývající čtvrtinu prostředků bude možné alokovat do „tvrdých" infrastrukturních projektů.

ČR bude 4. největší příjemce z Fondu pro spravedlivou transformaci


Novým nástrojem, s nímž návrh nového unijního víceletého rozpočtu počítá, je tzv. Fond pro spravedlivou transformaci. Celkem má disponovat prostředky ve výši 7,5 miliard eur. Česká republika by měla být čtvrtým nejvýznamnějším příjemcem z tohoto fondu hned po Polsku, Německu a Rumunsku. Cílem fondu má být podpora států, v nichž se nachází strukturálně znevýhodněné průmyslové regiony (typicky uhelné oblasti).

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Online konference Rozhoduj o Evropě

Euroskop, Rozhoduj o Evropě, 14.10.2020

O strategické autonomii Evropské unie s Charlesem Michelem

Petr Pospíšil, Euroskop, 12.10.2020

Český a bavorský pohled na Zelenou dohodu pro Evropu

The Czech-German Young Professionals Program (CGYPP), Euroskop , 05.10.2020