Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak budou vypadat obchodní vztahy s Británií po brexitu?

Petr Pospíšil, Euroskop, 10.3.2020
brexit

REPORTÁŽ - Co lze očekávat od nadcházejícího vývoje vyjednávání o obchodních aspektech budoucího vztahu Evropské unie a Velké Británie? Jaké požadavky a očekávání mají obě strany vyjednávacího procesu? A je realistické vyjednávání do konce probíhajícího přechodného období dokončit? Na tyto i související otázky odpovídali účastníci semináře, který na konci února hostil Evropský dům v Praze.

Svůj náhled na vysoce aktuální a intenzivně rezonující problematiku divákům přišli poskytnout hosté z řad těch nejpovolanějších – Lenka Fořtová z Ministerstva průmyslu a obchodu a Štěpán Pech z Úřadu vlády. Debatu moderovala Ludmila Johnová, ředitelka Eurocentra Praha.

Od 31. ledna 2020, kdy oficiálně Velká Británie z Evropské unie vystoupila, uplynuly necelé čtyři týdny. Vyjednávání o nastavení budoucích vztahů tak vstoupila do druhé fáze, jejíž středobod představují právě obchodní aspekty. Představy zástupců stran z opačných břehů lamanšského průlivu se v této oblasti doposud značně rozcházely, obchodní otázky spojené s brexitem tak jsou podle očekávání zároveň nejpalčivější a nejnáročnější částí jednání.

Brexit je jedno velké poprvé


Pech zahájil svůj příspěvek zasazením brexit do rámce historického kontextu. Brexit osobně nepovažuje za překotné narušení předchozího vývoje, nýbrž naopak za jeho gradaci. „Velká Británie měla k Evropské unii vždy poněkud specifický vztah," připomněl. Samotný proces vystoupení Spojeného království z Unie je však podle něj bezprecedentní, což činí vyjednávání náročným – i z časového hlediska. „Neexistuje žádný manuál, jak postupovat; brexit je ´jedno velké poprvé´," uvedl doslova.

Fořtová souhlasila. Dle jejích slov ať už bude výsledná dohoda upravující obchodní aspekty jakákoli, nutně bude znamenat vystoupení Velké Británie z jednotného unijního trhu a sestoupení na nižší stupeň integrace. Mezi členstvím ve vnitřním trhu a obchodování na základě smluv o volném obchodu jsou přitom značné rozdíly – přítomností (resp. absencí) nadnárodních rozhodovacích struktur počínaje, jednotnou (resp. autonomní) celní politikou konče.

Žádný s existujících modelů nelze na vztah s Británií použít


S ohledem na priority, dosud deklarované britskou vládou, je zřejmé, že pilíře britské pozice bude představovat dosažení nezávislé obchodní politiky, regulatorní a rozhodovací autonomie a opuštění jurisdikce Soudního dvora Evropské unie. S těmito cíli se žádný z dosud známých modelů „privilegovaných strategických partnerství" s Evropskou unií (norský model, švýcarský model aj.) neslučují.

Barnier Steps Diagramm
Infografika zobrazující, proč jsou jednotlivé modely vztahů EU s třetími zeměmi nepřijatelné pro Velkou Británii (norský model - jurisdikce Soudního dvora EU, volný pohyb osob, povinnost přispívat do rozpočtu EU, regulatorní přizpůsobování; švýcarský model - volný pohyb osob, povinnost přispívat do rozpočtu EU, regulatorní přizpůsobování; ukrajinský model - jurisdikce SDEU, regulatorní přizpůsobování; turecký model - celní unie s EU znemožňující nezávislou obchodní politiku). Za potenciální zdroje inspirace pro dohodu o obchodních aspektech brexitu se považují obchodní dohody s Kanadou a Jižní Koreou. Zdroj: Evropská komise


Dosavadní jednání vyústila ve dva dokumenty – ve výstupovou dohodu, podle níž Británie Unii k 31. lednu letošního roku opustila, a v politickou deklaraci doplňující výstupovou dohodu. Hlavním úkolem současného období od začátku února do konce roku je právě nalezení shody nad podobou budoucích obchodních vztahů. Jak ovšem Pech podotkl, s ohledem na časovou a procedurální náročnost ratifikačního procesu zbývá k dosažení kompromisu podstatně méně času: „Reálně máme tak osm měsíců na to, abychom dojednali něco, co standardně sjednáváme šest let," vykreslil obtížnost výzvy, před níž obě strany stojí, Pech.

Časový rámec jednání? Standardně šest let, nyní osm měsíců


25. února Komise získala mandát k vyjednávání od Evropské rady. Mandát byl pojat velice široce tak, aby unijní vyjednavači neměli příliš svázané ruce a mohli do vyjednávání zařadit širokou paletu dílčích témat. Mandát předpokládá, že dohoda zajistí institucionální rámec budoucích vztahů mezi Velkou Británií a Unií. Tento institucionální rámec v sobě obsáhne následující složky: ekonomický pilíř, bezpečnostní pilíř, dále účast v programech EU (např. přímo řízené programy v oblasti vzdělávání či vědy a výzkumu) a autonomní opatření (např. v oblastech finančních služeb či pohybu osobních dat).

Ekonomický pilíř, který zejména upraví obchodní aspekty brexitu, má pokrýt oblasti dohody o volném obchodu, rybolovu, rovných podmínek (tzv. Level Playing Field), dopravy, energetiky a mobility občanů. Bezpečnostní pilíř pak má vytyčit rámec budoucí spolupráce v záležitostech policejní a soudní spolupráce a zahraniční, bezpečnostní a obranné spolupráce.

Fořtová si konkrétně vzala pod drobnohled mandátem uvedené cíle a principy přímo v oblasti ekonomického a obchodního partnerství. Zde členové Evropské rady položení právního základu pro ambiciózní, široké a vyvážené partnerství, jehož partnerstvím bude komplexní obecná dohoda o volném obchodu doplněná dílčími sektorovými dohodami.

Nejnáročnějšími oblastmi jednání bude rybolov a rovné podmínky


Dosažení dohody je však dle expertky podmíněno tím, že vyjednávací strany naleznou shodu nad citlivými oblastmi rybolovu a podmínek otevřené a férové hospodářské soutěže, kde Fořtová očekává nejnáročnější nalézání shody. Kromě těchto dvou oblastí má dohoda o volném obchodu regulovat rovněž vzájemné vztahy v obchodu zbožím, službami, v problematice veřejných zakázek a v záležitostech duševního vlastnictví.


Debata EC Obchodní aspekty brexitu
Panelisté během semináře o obchodních aspektech brexitu - zleva Lenka Fořtová, moderátorka Ludmila Johnová a Štěpán Pech.


Vzhledem k šancím na úspěšnou a včasnou realizaci vyjednávání o obchodních otázkách brexitu podle Pecha hodně napoví červen letošního roku, který si obě strany stanovily jako termín, do nějž by chtěly získat konkrétní představu o podobě budoucího uspořádání vztahů v obchodní oblasti. Červnový summit Evropské rady je důležitý i pro to, že si jej vyjednávací strany stanovily jako nejzazší termín pro rozhodnutí o eventuálním dalším prodloužení přechodného období (které by podle plánu jinak mělo skončit 31. prosince 2020).

Britští lídři si prodloužení přechodného období nepřejí


Jak však Fořtová podotkla, dosavadní výroky britských politických lídrů naznačují, že britská strana si prodloužení přechodného období – alespoň prozatím – příliš nepřeje. Po červnovém summitu budou následovat další vyjednávací kola a bude-li vše zdárně postupovat, na summitu Evropské rady v říjnu by mělo dojít k podepsání dohody o obchodních záležitostech spojených s brexitem. Během zbytku roku by jednotlivé země Unie provedly národní ratifikační proces dohody v souladu se svými ústavními ustanoveními.

V následné diskuzi Pech v odpovědi na dotaz, zda se lze při sjednávání obchodní dohody s Británií něčím inspirovat, zdůraznil, že neexistuje nic jako „mustr pro obchodní dohodu" – každá obchodní dohoda mezi Evropskou unií a třetí zemí se sjednává s ohledem na specifika dané země. Fořtová doplnila, že brexit je specifický i tím, že jde o sestup z vyššího stupně integrace na nižší, čímž se brexit odlišuje od všech dosavadních jiných jednání o obchodních dohodách s třetími zeměmi.

Příčina brexitu není v nedostatku sebereflexe na straně EU


Jiný divák položil provokativní otázku, zda EU provádí dostatečnou sebereflexi a bere si z brexitu ponaučení. Pech reagoval, že brexit je sice prvním dokončeným pokusem o vystoupení z Unie, ale již dříve hrozil tzv. „grexit" – vystoupení Řecka z Unie. Evropskou unii podle Pecha z brexitu vinit nelze, vůči Londýnu učinila mnoho ústupků a i proto byla Británie členskou zemí s největším množstvím výjimek z acquis communautaire. „Vždy, když mělo Spojené království s něčím problém, dojednalo si výhodnější podmínky. To by třeba menší stát nemohl," uvedl Pech.

To, že Evropská unie disponuje dostatečnou sebereflexí, doložil i záměrem nové Komise uspořádat celospolečenskou konferenci o budoucím směřování „sedmadvacítky".

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Hrdinková: Peníze EU na obnovu by měly zohlednit pokles HDP

Tereza Chlebounová, Euroskop, 17. 6. 2020

REPORTÁŽ: Jak bude v létě vypadat cestování?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 11. 6. 2020

Reportáž z debaty NATO StratCom CoE o dopadu ruských dezinformací na západní Balkán

Kenadie Wilde, Euroskop, ilustrační foto zdroj Pixabay, 09.06.2020