Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Dopad dezinformací na globální vnímání pandemie COVID-19

Kenadie Wilde, 21.04.2020
COVID-19

Think-tank Globsec uspořádal online debatu se třemi řečníky, kteří hovořili o dopadu dezinformací na globální vnímání pandemie COVID-19. Řeč byla o očekávaných tématech, jako je omezování šíření informací v Číně a Rusku, ale i o otázkách, jak velké společnosti provozující internetové sociální sítě (například Facebook) v současné době vynakládají zvýšené úsilí, aby se zabránilo šíření dezinformací. 

Anneli Ahonen působící v pracovní skupině Stratcom East nastínil taktické metody užívané některými ruskými sdělovacími prostředky za účelem udržení kontroly nad informacemi o COVID-19. Užíváním již existujících vykonstruovaných narativů o viru tyto subjekty usilují o prosazení dlouhodobých politických světonázorů cílených proti Spojeným státům. Šíří kupříkladu dezinformaci, že byl virus záměrně vytvořen v americké laboratoři, aby umožnil Američánům ovládnout zbytek světa, tedy cíl, který je některými lidmi v Rusku prezentován jako americký dlouhodobý plan.

Také rozrůstající se síťě dat 5G inspirovaly konspirační teorie operujících s virem a prezentující, že jde o způsob, jak nakazit lidi a získat od nich informace. Šířila se též dezinformace, že zázvor chrání proti COVID-19. Jeho zásoby v ruských obchodech se vyčerpaly během dvou dnů. V reakci na otázku, jakým způsobem se ruské konspirační teorie týkají čínské “infodemie”, Ahonen uvedl, že vůči svým posluchačům používají obdobné techniky, ačkoli společně ruští a čínští dezinformátoři nespolupracují. V Číně se často rozličné narativy využívají k ostrakizaci Spojených států, (dez-)informace o koronaviru mezi tyto narativy nepatří. 

Infodemie = šíření nadměrného množství informací o určitém problému, často neověřených a zavádějících (zdroj: Čeština 2.0)


Hlavní kritérium infodemie je způsob, jakým se dezinformace šíří. To tvrdí Graham Bookie, ředitel a vedoucí editor DRF Lab, který hovořil o dopadu sociálních médií na šíření určitých narativů. Svůj příspěvek zahájil nástinem toho, proč byl vůbec pojem infodemie zaveden: lze jej definovat jako nadměrný přebytek informací způsobující obtíže se získáváním těch přesných. Vzhledem k mezinárodnímu rozsahu koronavirové pandemie mnoho sdělovacích prostředků používá Facebook, Instagram, Twitter a YouTube k diskuzi o viru a uveřejňování různorodých teorií a zaručených “nejnovějších informací”. 

Role sociálních sítí a umělé inteligence


Na problém nesprávných informací již byli upozorněni giganti provozující sociální média. Někteří z nich tvrdí, že vynakládají nejvyšší možné úsilí ve snaze zabránit šíření dezinformací, avšak časté extrémní reakce na COVID-19 pravdivost tohoto výroku zpochybňují. Bookie presto oceňuje, že se tyto společnosti – zejména Facebook – na bránění šíření dezinformací skutečně intenzivně zaměřují. Třebaže jejich snaha není bezchybná, vzhledem k okolnostem lze podniknuté kroky označit za nadmíru uspokojivé. To ovšem dle Bookieho zároveň vyvolává otázku, proč se společnosti s dezinformacmei nedokázaly lépe vypořádat již dříve.

Současný pokrok přičítá aplikaci procesů využívajících umělé intelligence a strojového učení, které umožňují zachytit klíčová slova či fráze nejčastěji přítomné v dotčených článcích a příspěvcích. Provozovatelé sociálních sítí rovněž spolupracují s třetími stranami, aby provedly část kontrolních postupů, jelikož sami nemají k dispozici dostatek pracovníků na zvládnutí objemného přívalu informací.  

ilustrační foto
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Na sociálních sítích se setkáváme nejen s pokusy o šíření dezinformací, ale i s konkrétnimi skupinami, které o šíření těchto dezinformací svými kroky očividně usilují. Sasha Havliceková, výkonná ředitelka Institutu pro strategický dialog (Institute for Strategic Dialogue) hovořila o efektech, které způsobují extrémistické náboženské a politické skupiny používající k prosazení svých narativů o COVID-19.

V USA má významný vliv na charakter šířených narativů probíhající volební cyklus. Například přední kandidát Demokratické strany Joe Biden se v současnosti dostal pod drobnohled v souvislosti s několika kauzami, což je z perspektivy jeho protikandidátů velice vhodně načasované s ohledem na volební cyklus i koronavirovou krizi. Podle Havlicekové se drtivá většina těch, kteří tyto teorie šíří, dělí do dvou skupin – podporovatelů Donadla Trumpa a přívrženců Bernieho Sanderse.

Expertka uznala, že WhatsApp se snaží šíření dezinformací zpomalit a umělá inteligence znamená pro celý informační ekosystém ohromný posun. Přesto však podle ní k zastavení infodemie vede ještě náročná cesta.

Poslední z diskutujících, Peter Kreko, působí jako ředitel budapešťského think-tanku Political Capital Institute. Ve svém vystoupení se zaměřil na současné infodemii v Maďarsku a srovnal ji se zbytkem světa. Ačkoli podle něj v tomto mezinárodním srovnání může být situace považována za normální, mnoho osob stále využívá dezinformace buď ke zlehčování, nebo zveličování koronaviru – v závislosti na jejich politické pozici. To však není jediná hrozba.

Kreko poukázal na to, že pozice některých současných lídrů mohou být v nadcházejících šesti až dvanácti měsících ohroženy podle toho, jak se jim povede zvládnout pandemii COVID-19. Avšak když přijde v důsledku pandemie koronaviru ekonomická recese, ohroženi budou všichni současní političtí lídři.

Autor: Kenadie Wilde, překlad Petr Pospíšil

Další články v rubrice

Jak bude vypadat digitalizace v Evropě za pět let?

Petr Pospíšil, Euroskop, 2.6.2020

NATO v době pandemie COVID-19

Kenadie Wilde, 15.5.2020

REPORTÁŽ: Německé předsednictví bude pod tlakem očekávání

Tereza Chlebounová, Euroskop, 12. 5. 2020