Kenadie Wilde, 28.4.2020
Centrum strategické komunikace NATO (NATO Strategic Communication Centre of Excellence, zkráceně NATO StratCom CoE) uspořádalo 15. dubna diskuzi s experty Norou Biteniece a Henrikem Twetmanem a ředitelem centra Janisem Sartsem o dopadech infodemie spojené s koronavirem na současný globalizovaný svět. Sociální média, strach rozšířený mezi veřejností a soukromí v digitálním světě patřily mezi ústřední témata hodinové debaty.
Sarts zahájil živé vysílání vyzdvižením globálního rozměru infodemie. Ať už se nacházíte v Evropě, Spojených státech či Číně, vždy narazíte na nepravdivé informace, které kolují mezi lidmi. Způsob, jakým společnosti provozující sociální média prodávají data inzerentům, činí tuto „infodemii“ ještě rozsáhlejší. Twetman i Biteniece se tímto tématem podrobněji zabývali. Twetman zmínil některé očividné kolující dezinformace týkající se například domnělé užitečnosti alkoholu a chloru či obav ze zavedení sítí 5G. Uvedl, že čtvrtina online populace v současné době více než dvacetkrát denně čte informace o koronaviru.
|
Infodemie = šíření nadměrného množství informací o určitém problému, často neověřených a zavádějících (zdroj: Čeština 2.0) |
Ačkoli sociální média jsou odpovědná za snadný přístup k fámám, Biteniece poukázala na to, že společnosti jsou překvapivě přímočaré z hlediska přístupu k vadám v jejich systémech a vynakládají úsilí v boji proti dezinformacím. Divákům připomněla, že webové stránky jsou nyní s výjimkou uzařených soukromých skupin úspěšnější než obvykle ve své snaze bránit šíření dezinformací. Jakkoli soukromé společnosti dělají pokrok, Twetman uvedl, že algoritmy nejsou patřičně vyzkoušeny.
Strach přiživuje dezinformace a vede k nedůvěře vůči expertům
Nepravdivé narativy mohou být přiživovány pouze strachem ze současné situace rozšířeným mezi veřejností. Twetman uvedl, že lidé se vlivem složité situace uchylují k tzv. konfirmačnímu zkreslení (confirmation bias) – vyhledávají a upřednostňují takové informace, které konvenují jejich již předem vytvořenému vnímání. Snažíme se racionalizovat a pochopit situaci, avšak to je velice obtížné s ohledem na omezené znalosti o ní. Experti zároveň připouští, že v situacích nejistoty lidé často ztrácí důvěru v odborníky.
Twetman dále formuloval své přesvědčení o mimořádné důležitosti toho, aby se vládnoucí struktury vyjádřovaly o situacích charakteristických nejistotou otevřeně a jasně sdělovali informace o zavádění nových opatření a omezení. Dojde-li totiž ke ztrátě důvěry, veřejnosti se uchýlí k nespolehlivým zdrojům informací. Janis Sarts v závěru debaty význam tohoto tvrzení opětovně zdůraznil. Nedostatek transparentnosti během tohoto období by podle něj představovalo velké pochybení pro všechny zainteresované.
Nejsme neporazitelní ani proti COVIDu, ani proti dezinformacím
Biteniece rozvedla úlohu soukromí na internetových platformách. Předně poukázala na skutečnost, že internet ve svých prvopočátcích nebyl vyvinut proto, aby představoval soukromý prostor. Naše možnost užívat jakoukoli platformu zdarma je dána tím, že de facto představujeme objekt pro poskytovatele reklamy. Speciálně v současné době je obyvatelstvo v pohlecení obavami obzvláště zranitelné a náchylné vůči rozličným praktikám hackingu (nabourávání systémů) – zejména z prostého důvodu, že v současnosti mnoho lidí tráví více času v online prostoru.
Odpověď na otázku, jak uvést do rovnováhy soukromí a spravedlivé užívání dat, je velmi subjektivní podle osobnosti toho, kdo odpovídá. Biteniece je přesvědčena, že je potřeba jednoznačně odlišovat mezi přiměřenými oboustrannými ústupky a kompromisy ze strany uživatelů i poskytovatelů a nepřetržitým sledováním. Sarts událost uzavřel výstižným výrokem – tak jako nejsme neporazitelní před pandemií, nejsme neporazitelní ani při konfrontaci s dezinformacemi.
Autor: Kenadie Wilde, překlad Petr Pospíšil
