REPORTÁŽ: Německé předsednictví bude pod tlakem očekávání


Tereza Chlebounová, Euroskop, 12. 5. 2020

V červenci převezme předsednictví Rady EU největší členský stát – Německo. Jaké budou jeho priority a jak předsednictví ovlivní pandemie koronaviru? Těmto otázkám se věnoval online expertní kulatý stůl, který uspořádal ve čtvrtek 7. května Úřad vlády ČR a zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v ČR. Svůj pohled představil Nicolai von Ondarza, zástupce vedoucího evropského výzkumu v berlínském think-tanku Stiftung Wissenschaft und Politik, svoje komentáře doplnil Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik na Úřadu vlády.

Německé předsednictví je zatíženo velkými očekáváními, která jsou patrná jak v zahraničí, tak na straně Německa samotného, myslí si Nicolai von Ondarza. Největší z unijních zemí naposledy předsedala Radě v roce 2007 a posledních několik let si předsednictví předávaly pouze menší státy.

Von Ondarza však před přílišnými očekáváními varuje, protože role předsednictví se po přijetí Lisabonské smlouvy v roce 2009 výrazně zmenšila a předsedající země už nemají na chod EU zásadní dopad. Německo bude navíc podle von Ondarzy čelit logistickým výzvám – kvůli koronaviru řadu fyzických setkání nahrazují videokonference nebo se nekonají vůbec.

Budova německého spolkového kancléřství Berlín

Podle von Ondarzy bude rok 2020 rokem improvizace. Německé předsednictví má pouze omezené možnosti a neměli bychom jej zatěžovat přehnanými očekáváními. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise

Původní plán předsednictví muselo Německo zahodit

Von Ondarza uvedl, že vzhledem k pandemii muselo navíc Německo svůj původní plán pro předsednictví prakticky hodit do koše a přesměrovat pozornost na nové výzvy. Předpokládá, že se předsednictví zaměří na tři prioritní oblasti, přičemž první z nich budou právě otázky spojené s dopady koronaviru, jako je koordinace otevření hranic nebo ekonomická obnova.

Druhým prioritním okruhem budou pravděpodobně záležitosti, které nesnesou odklad do roku 2021, a to vyjednávání o vztazích po brexitu a víceletý finanční rámec (VFR). Do třetí prioritní oblasti zařadil von Ondarza témata, která byla původně naplánovaná a z nichž část bude možná odložena.

Mezi původní priority patřil například velký summit s Čínou plánovaný na září, u něhož nyní není jisté, zda proběhne. Více do pozadí podle von Ondarzy zřejmě ustoupí Zelená dohoda pro Evropu, která měla mít původně prominentní místo. Naopak větší roli po zkušenostech s karanténou možná bude hrát téma digitalizace.

Kompromis mezi vládou práva a přijetím víceletého rozpočtu

Štěpán Černý souhlasil, že velké množství připravené agendy bude muset být vzhledem k současné situaci změněno, kvůli koronaviru se navíc změnil i rámec, do kterého jsou zasazeny dlouhodobější debaty o víceletém finančním rámci nebo klimatické změně. Finančnímu rámci by se měl věnovat summit v červnu, podle Černého nezbývá než doufat, že nepřijde druhá vlna koronaviru, která by jednání zasáhla.

Von Ondarza v této upozornil, že řešit takto komplikované a politicky citlivé otázky přes video je obtížné, zároveň ale existuje silný tlak na to, aby VFR byl hotový letos, což může pomoct k úspěšnému dotažení vyjednávání. Německo zároveň bude patrně hledat kompromis mezi vládou práva, která patří mezi jeho priority a měla by se promítnout do rozdělování peněz státům, a přijatelností VFR pro všechny členské země.

Černý předpokládá, že vysoká očekávání některých zemí ohledně prosazování vlády práva nejspíš nebudou naplněna. Podle von Ondarzy zůstane vláda práva pro Německo spíše obecnou prioritou a nepovede ke konkrétním krokům vůči Maďarsku či Polsku.

Konec nebo začátek Zelené dohody pro Evropu?

Během německého předsednictví von Ondarza očekává zásadní debatu o tom, jak naložit se Zelenou dohodou pro Evropu. Podle jejích odpůrců teď není čas a prostředky na zásadní restrukturalizaci ekonomiky, kterou by dohoda vyžadovala, podle zastánců se nám naopak nabízí příležitost zahrnout nezbytné změny do plánu na obnovu ekonomiky po koronaviru.

Německo vnímá politiku na ochranu životního prostředí jako jednu ze svých dlouhodobých priorit, v roli předsednické země se k ní ale podle von Ondarzy bude snažit přistupovat více nestranně. Černý připomněl, že některá odvětví se začala měnit už před koronavirovou krizí, například automobilový průmysl přistoupil již dříve k vývoji a výrobě ekologičtějších vozidel.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek