Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Debata s Věrou Jourovou o plánu obnovy evropské ekonomiky

Petr Pospíšil, Euroskop, 05.06.2020
Věra Jourová

REPORTÁŽ - O cílech i koncepci plánu obnovy evropské ekonomiky a jednání o víceletém finančním rámci Evropské unie pro nadcházející sedmileté období hovořila s účastníky online diskuzního kulatého stolu, pořádaného Úřadem vlády, místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Na dotazy z řad zainteresované odborné veřejnosti odpovídala rovněž státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, která kulatý stůl zároveň moderovala. 

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová na úvod vyslovila poděkování a gratulaci všem lidem v čele s pracovníky ve zdravotnictví, kteří se zasloužili o to, že pandemie koronaviru měla v České republice v celoevropském srovnání relativně hladký průběh.

Vzhledem k probíhajícím jednáním o novém unijním rozpočtu (tzv. víceletém finančním rámci) pro nadcházející období 2021-2027 Věra Jourová připustila, že všechny zainteresované strany v nejbližších měsících čekají náročná jednání ovlivněná mnoha faktory – právními požadavky, představami politických aktérů a v neposlední řadě ekonomickými aspekty.
 

Jednání o rozpočtu budou gradovat na podzim
 

Ohledně poslední jmenované roviny místopředsedkyně Komise předeslala, že důraz se bude patrně klást na zajištění efektivity vynaložených prostředků a rychlosti jejich návratnosti. Jednání o evropském rozpočtu na úrovni Rady, která určí finální podobu příštího víceletého rozpočtu Evropské unie, budou pokračovat během léta a gradovat na podzim letošního roku.

Hlavní část svého vystoupení česká eurokomisařka věnovala plánu obnovy evropské ekonomiky představenému v nedávné době Evropskou komisí v reakci na dočasné zpomalení unijních ekonomik v důsledku koronaviru. „Koronavirus nám ještě nevystavil závěrečný účet," uvedla Jourová.

Plán, počítající s navýšením unijního rozpočtu o 750 miliard eur, sleduje několik cílů. Tím hlavním je bezprostřední napravení ekonomických škod způsobených koronavirem. Plán obnovy si klade za cíl přispět k udržení  konkurenceschopnosti firem a zajištění dostatku pracovních míst.

místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Zdroj: Evropská komise

 

Plán obnovy má podnítit investice do chytrých a ekologických řešení


Dále má plán obnovy vytvořit několik linií pro investování – návrh Komise má podnítit jednak takové investice, jež ekonomiku stimulují k opětovnému růstu, jednak investice, které podporují „chytřejší“ a „zelenější“ řešení (řešení v duchu digitalizace a udržitelnosti životního prostředí). V neposlední řadě je cílem plánu obnovy podpora soběstačnosti Evropy v klíčových oblastech, zejména pokud jde o vytváření strategických zásob léčiv či zdravotnických pomůcek.  

Podle Věry Jourové zastihla krize koronaviru Českou republiku ve výborné rozpočtové situaci, což českým zákonodárcům umožňuje v reakci na bezprecedentní situaci mimořádně zatížit výdajovou stránku rozpočtu. Zdaleka ne všechny unijní země se, jak Jourová připomněla, takovému manévrovacímu prostoru těší.
 

Je potřeba jednat rychle, aby si EU udržela svou globální pozici


Státní tajemnice Milena Hrdinková dodala, že v současné době mezi evropskými tvůrci politik nikdo nepochybuje o tom, že je potřeba jednat rychle, aby si Unie udržela pozici konkurenceschopného globálního aktéra.

Speciální pozornost se podle ní musí zaměřit zejména na to, na jaké konkrétní účely mají být prostředky z mimořádného záchranného programu EU vynaloženy. Všichni zainteresovaní si musí uvědomovat, že dluh plynoucí z plánu obnovy bude EU splácet třicet let a patřičný důraz musí být kladen i na správu struktur, jejichž prostřednictvím budou evropské peníze alokovány koncovým subjektům. 

V následné diskuzi s představiteli ostatních resortů, správních úřadů, sociálních partnerů a odborné veřejnosti místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová reagovala mimo jiné na dotaz, zda snaha o vytváření strategických zásob nemůže být třetími zeměmi pokládána za ekonomický protekcionismus. 

Jourová uznala, že vůči této kritice, kterou lze očekávat, je potřeba zbytku světa důsledně vysvětlovat, že budování soběstačnosti ve strategicky klíčových sektorech se protekcionismu nerovná. Jde o posilování odolnosti zemí EU v oblastech, jejichž existenční význam se projevuje v situacích, jakou je například právě probíhající pandemie nemoci Covid-19.

Národní administrativy čeká náročný úkol


Ohledně rozdělení celkové částky (750 miliard eur) plánu obnovy prostřednictvím 500 miliard ve formě grantů a 250 miliard ve formě půjček Jourová vysvětlila, že k tomuto poměru Evropská komise dospěla na základě analýz potřeb i dřívější praxe v podobě zkušeností s aplikací obou metod. Cíle by podle ní měly být ambiciózní, avšak realistické. Při samotném rozdělování prostředků z plánu obnovy bude podle Jourové důležité a zároveň náročné posuzování životaschopnosti jednotlivých firem.

Na závěr Jourová konstatovala, že v nadcházejících měsících budou mít národní administrativy v souvislosti s rozdělováním evropských peněz před sebou náročný úkol vypořádat se s rozdělením finančních prostředků z několika paralelních rozpočtových struktur – z fondu spravedlivé transformace, z plánu obnovy evropské ekonomiky i ze „standardní“ kohezní politiky. Tato komplexní unijní rozpočtová architektura vyvolá nutnost existence adekvátních institucionálních struktur na úrovni jednotlivých členských zemí.

Autor: Petr Pospíšil

Další články v rubrice

Hrdinková: Peníze EU na obnovu by měly zohlednit pokles HDP

Tereza Chlebounová, Euroskop, 17. 6. 2020

REPORTÁŽ: Jak bude v létě vypadat cestování?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 11. 6. 2020

Reportáž z debaty NATO StratCom CoE o dopadu ruských dezinformací na západní Balkán

Kenadie Wilde, Euroskop, ilustrační foto zdroj Pixabay, 09.06.2020