09.06.2020
Kenadie Wilde, Euroskop, ilustrační foto zdroj Pixabay
Není tajemstvím, že s Ruskem bývají často spojovány pokusy o průnik do informačního prostoru jiných zemí. Středisko excelence pro strategickou komunikaci NATO (NATO Strategic Communications Center of Excellence, zkráceně NATO StratCom CoE) uspořádalo online debatu, které se zúčastnili Dimitar Bechev, výzkumný pracovník Univerzity Severní Karolíny v Chapel Hill, a Milan Jovanović, analytik černohorské odnože Atlantic Council. Oba panelisté se zaměřili na dopad současných informačních intervencí v prostoru jihovýchodní Evropy.
Podle Becheva Rusko vyhledává způsoby, jak se vměšovat do západoevropských záležitostí s pokud možno nejmenší měrou přímé konfrontace. Z toho vyplývá, že Rusko informační útoky využívá k tomu, aby se vyhnulo eventuálnímu použití tvrdších prostředků proti členským zemím Unie či zbytku Evropy. Balkán v ruském vnímání představuje Achillovu patu Západu. Proto je infiltrace tohoto regionu podle Becheva základem pro postupné pokračující pronikání blíže k západu Evropy.
Agrese na Ukrajině v roce 2014 byla příkladem ruské snahy demonstrovat Západu svoji sílu. Poté, co Severoatlantická aliance svoji pozornost přesměrovala k monitorování ruské invaze na východní Ukrajině, muselo Rusko vyhledat jiný způsob, jak pokračovat v získávání a upevňování moci bez nutnosti příliš výrazného a razantního vměšování.
Pozornost světových lídrů se přesunula k Číně
Poté co Kreml dobudoval opěrný bod svého mocenského vlivu v energetické oblasti a stále více pozornosti lídrů ostatních světových zemí přitahovala Čína jakožto nastupující globální velmoc, Rusko zahájilo svoje aktivity směřující k proniknutí do mediálního prostoru v zemích západního Balkánu.
Sputnik je internetový server těšící se významné podpoře Kremlu. Ze zemí západního Balkánu evidujeme jeho nejintenzivnější aktivitu v Srbsku, říká Jovanič. Jovanović poukázal na to, že ačkoli Sputnik na první pohled může působit, jakoby chtěl být klasickou zpravodajskou organizací, zevrubnější rozbor odhalí zřetelnou zaujatost v informování ze strany této instituce.
NATO je dezinformátory prezentováno v negativním světle
Ruský narativ je jí vysoce upřednostňován, zatímco Severoatlantická aliance je vykreslována jako veskrze negativní organizace usilující o vyvolání ozbrojeného konfliktu. Dochází rovněž ke zneužívání regionálních problémů na Balkánu za účelem prosazování ruských zájmů.
Nebezpečí podle diskutujících spočívá mimo jiné v tom, že Sputnik je inspirací pro mnoho menších organizací, které jej následují v šíření dezinformací. V mnohých případech k tomu z jejich strany nedochází záměrně, nýbrž proto, že redaktoři těchto menších platforem přebírají zavádějící mediální obsah produkovaný portálem Sputnik.
Povědomí o dezinformačních platformách je nedostatečné
Všeobecné povědomí o podporování Sputniku Kremlem je podle názoru účastníků debaty nedostatečné. Ačkoli Sputnik svoje regionální aktivity šíří ze Srbska, dosah článků a jiného mediálního obsahu zasahuje mnoho dalších oblastí Balkánu.
Jovanović i Bechev se v závěru debaty schodli na tom, že současné Rusko není připraveno na to, aby mohlo zaujmout roli mocenského protipólu zemím Evropské unie. Navzdory tomu by ovšem unijní ani balkánské státy neměly podlehnout pocitu, že mohou zůstat spokojené se současným stavem.
Země Evropské unie i západního Balkánu by podle účastníků debaty měly podporovat aktivity posilující mediální gramotnost. Jedině zvyšování informovanosti o této problematice, transparentnost ohledně vlastního přístupu k práci se zdroji a kontinuální ověřování pravdivosti obsahu šířeného organizacemi, jako je Sputnik, podle obou expertů umožní postupnou neutralizaci ruských dezinformačních aktivit.
Autor: Kenadie Wilde, překlad Petr Pospíšil
