Tereza Chlebounová, Euroskop, 17. 6. 2020
REPORTÁŽ: Podle jakého klíče by se měly rozdělovat evropské prostředky určené na obnovu po koronavirové krizi? Kam by měly peníze směřovat především? A má se EU zadlužovat, aby členským státům pomohla? Online debaty na téma “Rozpočet EU 2021-27: Více peněz pro obnovu evropské ekonomiky” se zúčastnili Milena Hrdinková, státní tajemnice pro evropské záležitosti Úřadu vlády, Martina Dlabajová, poslankyně Evropského parlamentu, Petr Mooz z Generálního ředitelství pro rozpočet Evropské komise a Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Debatu, která proběhla ve středu 17. června, uspořádala Evropská komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu.
„EU vyprázdnila naruby všechny kapsy a dala prostředky k dispozici členským státům,” uvedl Petr Mooz. V reakci na koronavirovou krizi navýšila rozpočet, uvolnila fiskální pravidla i pravidla čerpání peněz z fondů. Na podporu pracovních míst a pracovníků, podniků a členských států půjde balík 540 miliard eur. Víceletý finanční rámec EU na období 2021–27 ve výši 1,1 bilionu eur má být posílen o nový čtyřletý nástroj na obnovu ekonomiky (Next Generation EU) s objemem 750 miliard eur.
Ten je rozdělen do tří pilířů – hlavní část má být určena na podporu oživení v členských státech (655 miliard eur), a to prostřednictvím grantů a výhodných půjček. Druhý pilíř se zaměřuje na nastartování ekonomiky a soukromých investic (56,3 miliar eur) a třetí na poučení se z krize (38,7 miliard eur), kam spadá například nový program Zdraví, posílení systému rescEU nebo posílené programy pro výzkum a inovace.
Lídři členských států budou v pátek 19. června jednat o návrhu víceletého finančního rámce na období 2021-27 ve výši 1,1 bilionu eur a novém čtyřletém nástroji na obnovu ekonomiky s objemem 750 miliard eur. Zdroj: Pixabay.com
Mooz: Společné zadlužení EU není novinka
Financování plánu na podporu oživení pomocí splečných evropských dluhopisů je podle Mooze nové pouze co do objemu, v minulosti už byly podobné mechanismy na půjčování peněz státům v nouzi použity. Výhodnou půjčku od EU získalo například v roce 2008 Maďarsko nebo v letech 2011-2013 Irsko. Evropský rozpočet přitom počítá s určitou rezervou mezi stropem vlastních zdrojů a stropem plateb pro případ, že by země nezvládaly v některém období půjčku splácet.
Mooz připomněl, že kromě řešení koronavirové krize neopomíná Komise v projednávaném víceletém rozpočtu ani další dlouhodobější priority, jako je zelená politika nebo digitalizace.
Hrdinková: ČR chce peníze rozdělovat podle propadu HDP
Milena Hrdinková připomněla, že v pátek se lídři evropských států spolu sejdou na Evropské radě, aby poprvé o víceletém finančním rámci a fondu a obnovu ekonomiky jednali. Cílem podle ní prozatím není najít na konferenci shodu, ale promluvit si o potřebách a přáních jednotlivých zemí.
Lídři by se podle jejího názoru měli zamyslet nejen nad výší rozpočtu, ale především nad tím, čeho chtějí jeho prostřednictvím dosáhnout a také zda jsme připraveni se na řadu let zadlužit. Výše rozpočtu a dlouhodobého zadlužení se česká vláda obává, zároveň však podle Hrdinkové nechce rozpočet automaticky blokovat, ale konstruktivně o něm jednat.
Problém spatřuje mimo jiné v klíči, podle nějž se mají peníze rozdělovat. Hrdinková uvedla, že Komise měří dopady pandemie na evropské ekonomiky prostřednictvím míry nezaměstnanosti v letech 2015-2019. Česko naproti tomu prosazuje, aby se zaměřila na srovnání parametrů v době před krizí a po ní, a to zejména na propad HDP jednotlivých zemí. Česká republika sice udržela nízký počet nakažených, zároveň ale velmi trpí uzavřením ekonomiky a její HDP by mohlo zaznamenat jeden z největších propadů v Evropě.
Z Komise i Evropského parlamentu podle Hrdinkové vychází silný tlak na vznik nových vlastních zdrojů rozpočtu EU. K tomu se ČR staví spíše skepticky: “Nejjednodušší a nejtransparentnější vlastní zdroje je příspěvek z HDP členských států,” tvrdí Hrdinková. Pokud je potřeba evropský rozpočet navýšit, nejfunkčnějším řešením, byť politicky nepopulárním, by tak podle jejího názoru bylo zvýšit příspěvky z HDP.
Dlabajová: Nesmíme zapomenout na dlouhobé cíle EU
“Znovuoživení evropské ekonomiky je v Evropském parlamentu téma číslo jedna,” potvrdila význam tématu Martina Dlabajová. V posledních měsíců předložil europarlament Komisi řadu nových podnětů a návrhů, jak by měl víceletý finanční rámec na období 2021-2027 vypadat.
“Potřebujeme dostat peníze do ekonomiky co nejdříve, ale také je musíme vynaložit účelně,” zdůraznila Dlabajová. Vedle pomoci zasaženým regionům je podle ní důležité podat pomocnou rukou i konkrétním sektorům ekonomiky, jako je automobilový průmysl, cestovní ruch nebo kreativní odvětví. Zároveň nesmíme zapomínat ani na dlouhodbé cíle EU, například digitální transformaci, životní prostředí, bezpečnost či důraz na malé a střední podniky.
Pro obnovu ekonomiky je podle Dlabajové klíčové zejména prohloubení vnitřního trhu, ale také zapojení malých a středních podniků nebo maximální podpora inovace, vědy a výzkumu. Pro všechny hráče také musejí platit stejná pravidla hry. Alokační klíč pro přerozdělování prostředků z fondů obnovy bude podle Dlabajové ještě předmětem dlouhých diskuzí. Kritéria však musejí být v každém případě ekonomická, jasná a hlavně měřitelná.
Čížek: Důležitá je hlavně rychlost pomoci
Bohuslav Čížek považuje za klíčové rychlé projednání návrhů a nalití peněz do ekonomiky. V letošním roce podle něj dojde k výraznému meziročnímu poklesu investic, které bude potřeba v roce 2021 opět nastartovat.
Slabinu návrhu Komise vidí Čížek v nově navržených vlastní zdrojích EU. Například další zdanění úspěšných firem operujících na vnitřním trhu podle něj může omezit dlouhodobý růst, na zvažované digitální dani zatím neexistuje shoda na evropské ani celosvětové úrovni.
Otázka, zda by se EU měla výrazněji zadlužit, aby pomohla členským státům překonat koronavirovou krizi, není podle jeho názoru správně položená. “Důležité je, jak se bude zadlužení splácet,” myslí si Čížek. Potřebnou částku lze podle něj stěží odhadnout, navržených 750 miliard eur na obnovu však vyslalo pozitivní signál trhům. Na druhou stranu je potřeba ekonomiku nejen oživovat, ale vytvořit dlouhodobé podmínky k růstu.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
