Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Debata o německém předsednictví: Ne lídr, ale týmový hráč

Lucie Nalejvačová, Euroskop, 20.7.2020
Německo EU vlajka

REPORTÁŽ - Vysoká očekávání pro Německo. Tak by se daly shrnout pocity o dalších šesti měsících, kdy bude Německo v čele Rady EU. Současně tento název nesla online panelová diskuze, jejímiž účastníky byli německý státní tajemník pro Evropu Michael Roth, europoslankyně Margarida Marquesová a europoslanec Marek Belka. Spolu diskutovali o programu německého předsednictví a o unijním fondu obnovy. Probrali ale taky priority, kterým se zatím nedostalo takové pozornosti. Debatu organizoval Friedrich Ebert Stiftung a moderovala ji Jacki Davis.

Německo se v předsednictví dostává k žezlu v klíčovou chvíli. Evropa si zažila v posledních měsících těžké chvíle a modlí se, aby nepřišly ještě horší. Předpověď ale nevypadá dobře, nejisté jsou další vlny pandemie, jistá je na druhou stranu prudká ekonomická recese. Následujících šest měsíců má potenciál ovlivnit ekonomickou situaci v dalších několika letech. Až osudově se tohoto nelehkého úkolu chopí největší evropská ekonomika a má ambiciózní plán.

Hodnoty a obnova po epidemii


Možná překvapující prioritou předsednictví se stal právní stát. Podle německého státního tajemníka pro Evropu představuje základ unijních států a předpoklad pro rozkvět demokratických hodnot. O této prioritě se minulý týden zmínila i Angela Merkelová před plénem Evropského parlamentu. V návaznosti na nutnost dočasného okleštění jistých práv vzhledem ke koronavirové krizi zdůrazňovala nepostradatelnost demokracie a svobody pro evropské občany.

Německo v rámci svého předsednictví poprvé v historii vypracuje report o stavu principů právního státu v členských zemích EU. V souvislosti s touto problematikou bylo kriticky zmíněno Polsko s Maďarskem. Evropská unie už dlouhodobě kritizuje tyto země, že porušují základní hodnoty EU, a zejména varuje před ohrožením nezávislosti soudnictví. V Maďarsku je navíc podle Evropské komise znepokojující stav svobody projevu, menšinových práv, korupce a situace migrantů a uprchlíků.

Michael Roth nicméně konstatoval, že vzhledem k jiným závažným problémům, kterým Unie čelí, bude pro Německo obtížné přesvědčit ostatní členské státy, aby též přijaly tyto otázky za prioritu. Nicméně do debaty se zapojil i návrh Evropské komise regulovat výdaje EU a podmínit jejich přiznání státům pouze při dodržování zásad EU o právním státu. Marek Belka ovšem namítl, že pokud bude EU trvat na těchto pravidlech, je nutné je jasně definovat. 

Sociální, ekonomická, ale udržitelná obnova


Nerovnosti ve společnosti po koronavirové krizi rostou. Víc než kdy dřív je proto podle panelistů nutné posílit unijní solidaritu a sociální kohezi. Při debatě o fondu obnovy se i mezi třemi experty přítomnými v online panelové diskuzi objevily neshody. Michael Roth stále doufá v dosažení konsensu, Margarida Marquesová říká, že nalezení jednomyslné shody je nemožné. Přiklání se k tomu, aby členské státy připravily vlastní návrh na fond obnovy, na jehož základě EU vypracuje jeden unijní, a tak přispěje svou vlastní přidanou hodnotou.

Zatím odborníci počítají, že finální podoba vzejde z návrhu představeného německo-francouzským tandem, na který navázala Evropská komise a předseda Evropské rady. Několik členských zemí už však vyjádřilo nesouhlas. Proto Angela Merkelová před Evropským parlamentem ve svém projevu apelovala na ochotu a vůli států přijímat kompromisy.

Debatu o unijním fondu obnovy brzdí také fakt, že ne všechny státy EU si přejí společné zadlužení. „Fond obnovy je silná odpověď na koronavirovou krizi, ale fond peněžního trhu je příliš slabý. Závazek by oslabil Evropskou unii dlouhodobě. Je nutné posílit rozpočet, aby byl rychlou, ale zároveň dlouhodobou odpovědí (na krizi)," oponovala europoslankyně Marquesová německému státnímu tajemníkovi pro Evropu.

Marek Belka na toto téma nahlíží v celosvětovém měřítku. Evropská unie jako globální aktér má mít vlastní zdroje, které ale nemusí být nutně pouze finanční. Unie by měla cílit také na silnou měnu. Podle europoslance je společný fond obnovy dobrým symbolem rychlé a dlouhodobé změny pro Evropu, která reflektuje výhledové priority Komise. Kdyby se okamžitou odpověď na krizi opravdu podařilo dojednat do konce července, nejen členské státy, ale i zbytek světa by tak mohly opětovně nabýt důvěru ve spojenou sedmadvacítku.

Politický přesah krize


S problematikou jednoty úzce souvisí rovněž sociální aspekty týkající se koheze. Stejná minimální mzda, stejné minimální standardy pro sociální zabezpečení, tato a další témata se budou objevovat v debatě o obnově po pandemii. Německo tak plánuje vytvořit z potenciální nerovnováhy stabilní EU. Od sociálních nerovností se podle něj odvíjejí i hrozby populismu a extrémismu. 

Události tohoto roku znovuotevřely debatu o nových kompetencích EU. I v této oblasti bude těžké dosáhnout plošné dohody, ale ozývají se hlasy, které požadují jasně definovaný společný instrument v oblasti zdravotnictví. Vývoj ve sféře ochrany zdraví je kvůli současné pandemii novou prioritou. Konkrétní kroky zatím nejsou jasné, ale Evropská unie musí podle německého předsednictví disponovat schopností ochránit své občany. Proto je nutné soustředit se společně na zlepšení zdravotní péče a zajištění potřebného vybavení.

Takový krok se dal očekávat. Za energetické krize v roce 2005 byla EU během Vánoc bez dodávek plynu. Začalo se tedy mluvit o energetické Unii. Přirozeně teď se objevují debaty o „evropské zdravotní unii". Europoslanci již začali projednávat, jak by taková unie vypadala. Zatím by do ní spadalo pouze řešení koronovirové krize, tedy zajištění cenově dostupných vakcín a léků proti onemocnění covid-19 pro všechny, provádění zátěžových testů národních systémů zdravotní péče a vytvoření evropského mechanismu reakce v oblasti zdraví pro budoucí pandemie.

Německo chce zelenou i digitální obnovu

Jednou z priorit Evropské komise je digitalizace. Že ji současná pandemie urychlí, o tom vypovídají následující dva argumenty. Zaprvé, v počátečních měsících pandemie byl kontinent odkázán na technologie. Vzhledem k nejasné budoucnosti je nutné adaptovat na postupnou digitální transformaci všechny obory, u kterých to jde. A zadruhé, kvůli covid-19 se ocitlo mnoho lidí, jejichž práce nešla vykonávat přes internet, bez práce. Předpovědi dalších měsíců nevypadají dobře i s ohledem na ekonomickou krizi, která připraví o práce další vysoké počty lidí.

Díky digitalizaci vznikají nová místa, navíc zvyšuje efektivitu práce. Zároveň je ale nutné pomoci občanům EU změnit jejich kvalifikaci nebo prohloubit jejich dovednosti v oblasti informačních technologií. Otázku, jak toho dosáhnout, zodpověděla Evropská unie v Evropské agendě dovedností (o které jsme již na Euroskopu informovali zde).

S přesunutím části reálného světa do toho virtuálního se pojí otázka zabezpečení. Hybridním hrozbám věnuje teď vyspělá civilizace mnohem více pozornosti, protože digitální infrastruktura je vysoce důležitá pro každý stát a jeho občany, a zároveň má spoustu slabých článků. Je nutné na to při konstrukci digitální infrastruktury myslet a upřednostňovat unijní dodavatele nad externími, protože i takový outsourcing představuje hrozbu. Zabezpečení sítě komplikuje taky dynamičnost nových technologií. Jejich bezpečnostní nedostatky, jakožto i legislativní iniciativa pak státy řeší za běhu, jako tomu je například i u 5G sítí (více informací o problematice zabezpečení infrastruktury 5G v Evropské unii naleznete v analýze na Euroskopu zde).


Důležité místo v německé předsednické agendě i v pracovním programu Evropské komise zaujímá zelená transformace. Pouze třináct zemí z unijní sedmadvacítky se zavázalo respektovat Zelenou dohodu pro Evropu. Rakousko, Dánsko, Finsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Řecko chtějí oživit unijní ekonomiku paralelně se snahou o dosažení uhlíkové neutrality. Stejně jako digitalizace nese i dosažení udržitelného hospodářství příslib nových pracovních míst. Pozitivních účinků politiky, zejména v této oblasti, se opět dá dosáhnout pouze jednotným postupem všech členských států.

EU si musí na globální scéně věřit


Velké téma představuje rovněž externí a mezinárodní dimenze Evropské unie. V agendě má Německo během svého předsednictví i migraci. V rámci této problematiky zdůrazňuje solidaritu, bez které nejde migrační a azylovou politiku řídit. Důležité jsou ale i aktivity v zemích konfliktu, s nimiž EU hodlá pokračovat v konstruktivním dialogu.

V komunikaci s okolím Německo apeluje hlavně na sebedůvěru Unie. Pokud EU zaujme jednotnou pozici při vyjednávání s velmocemi, jako jsou Spojené státy a Čína, bude moci sama určovat hranice a podmínky spolupráce. Sedmadvacítka musí být sebevědomá, zejména když se potýká s populismem na globální úrovni. Externí subjekty často mluví o evropském protekcionismu a nacionalismu, tímto ale Evropská unie redefinuje svojí ekonomickou suverenitu.

Již zmíněná jednota je nutná podle německého předsednictví zejména ve vztahu k Číně. Jedná se o důležitého strategického partnera spojovaného většinou s obchodem. Při vyjednávání s Čínou mají hrát roli také témata jako klimatická změna, hodnoty a lidská práva.

Podle Marka Belky musí EU zaujmout pozici advokáta multilateralismu, zvlášť v dnešní době, kdy ve světě existují tendence upřednostňovat národní stát před kompromisy na mezinárodní půdě. Umocněno pandemií a neochotou ze strany USA a Číny, státy přestávají vidět benefity v mezinárodní spolupráci. Německo chce jít v tomto směru příkladem a dát do popředí své agendy i rozšíření EU o země západního Balkánu. Konkrétně chce začít přístupové debaty se Severní Makedonií a Albánií a mezitím s nimi sdílet evropské hodnoty a bojovat s korupcí.

Autor: Lucie Nalejvačová, Euroskop

Další články v rubrice

Pompeo v Senátu: Západ neupadá, jsme pány svého osudu

Petr Pospíšil, Euroskop, Senát Parlamentu ČR 14.8.2020

Evropská obrana podle Annegret Kramp-Karrenbauerové

Petr Pospíšil, Euroskop, 30.7.2020