Jaké jsou hlavní trendy zahraničního vlivu na západním Balkánu?


Petr Pospíšil, Euroskop, 6.10.2020

Jaké aspekty činí země západního Balkánu zranitelnými vůči nepřátelskému vlivu ze zahraničí? Jaké cíle toto působení sleduje a jakých metod využívá? Tyto otázky představují jádro analýzy vypracované maďarským think-tankem Political Capital Institute ve spolupráci s Bezpečnostním centrem Evropské hodnoty.

V úterý 29. září proběhla online panelová debata o hlavních zjištěních studie. Debaty se v roli diskutujících zúčastnili Barbora Chrzová (Prague Security Studies Institute), Ivana Stradnerová (American Enterprise Institute), Marko Pankovski (Institute for Democracy „Societas Civilis“ Skopje) a Peter Kreko (Political Capital Institute). Online debatu moderoval Richard Kraemer z Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Richard Kraemer na úvod popsal, že zpráva vychází ze specifické metodologie a hodnotícího systému. Její předností je skutečnost, že analyzuje působení většího počtu zahraničních mocností v západním Balkánu. Neomezuje tak svoji pozornost pouze na Rusko a Čínu, ale zohledňuje i aktivity Turecka či zemí patřících do Rady pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu (anglicky Gulf Cooperation Council).

Zahraniční působení se odvíjí okolo pěti hlavních pilířů

Peter Kreko poukázal na to, že za „zranitelnosti“ (vulnerabilities) lze v širším smyslu považovat mnoho různých faktorů včetně například korupce či nezaměstnanosti – tedy elementů, které mohou zemi a její obyvatele učinit zranitelnějšími vůči vlivu zahraničních autoritářských mocností. Analytici při tvorbě zprávy vytvořili pilotní metodologický rámec vystavený na pěti pilířích. Vyhodnocení každého z nich bylo cestou k určení rozsahu, v jakém jsou nepřátelskému zahraničnímu vlivu tři státy, na které se studie zaměřuje, vystaveny.

Pět hlavních pilířů výzkumu zahrnuje náboženský vliv, politický vliv, ovlivňování veřejného mínění, působení v ekonomické a technologické oblasti a vliv na vzdělávací systém v dané zemi.

Náboženská orientace v regionu sehrává významnou roli

Kreko stručně představil některé dílčí hlavní závěry studie. Náboženské aspekty v regionu sehrávají důležitou roli, příkladem je srbská ortodoxní církev se svými proruskými postoji či muslimská menšina, která zase představuje cílovou skupinu působení ze strany Ankary či zemí Perského zálivu. Z hlediska politického ovlivňování nelze opomenout ruské aktivity v Republice Srpske (část Bosny a Hercegoviny obývaná převážně srbským obyvatelstvem) či politické působení Turecka a Saúdské Arábie.

Za účelem vytváření vlivu na veřejné mínění jsou využívány zejména sdělovací prostředky, neziskové organizace a jiné spolky či nadace. Příklad, který dává naději, podle Kreka představuje Severní Makedonie, kde dle studie četnost výskytu snah o působení na veřejné mínění poklesla. „Severní Makedonie je dobrým příkladem, jak vytlačit zahraniční vliv,“ uvedl Kreko.

Ekonomika je klíčem, vliv Číny roste a Ruska klesá

Co se vlivu v ekonomické a technologické rovině týče, zde se setkáváme s narůstajícím vlivem Pekingu, který jde ruku v ruce s klesajícím vlivem Moskvy. Ten je však stále zachován z důvodu závislosti zemí na dodávkách energetických surovin z Ruska. Působení ve vzdělávací oblasti lze pokládat za nejméně podstatný faktor.

Celkově lze ekonomiku považovat za klíčový a rozhodující faktor a proměnnou, určující míru (ne-)úspěšnosti snah o vytváření vlivu autoritářskými mocnostmi na země západního Balkánu. Velmi významnou úlohu tak mají zahraniční investice v těchto zemích. Naopak integrace do euroatlantických integračních struktur představuje nástroj, který vede k omezení autoritářského vlivu na západním Balkánu.

Na Balkánu mají velký význam vnitřní štěpení a dělící linie

Podle Barbory Chrzové je situace v každé jednotlivé zemi západního Balkánu specifická, společným jmenovatelem však je mimořádná důležitost vnitřních socio-politických dělících linií a štěpení uvnitř těchto států, což lze demonstrovat na příkladu Bosny a Hercegoviny. Ta je podle Chrzové speciálním případem země, pro níž je neutralita z důvodu svého ústavního zřízení mimořádně důležitá.

Za zajímavost pokládá to, že muslimská menšina v daných zemích podle ní vykazuje nejvýraznější prozápadní orientaci. Čína je v regionu vnímána jako ideologicky neutrální aktér, motivovaný čistě ekonomickými úvahami, který svým jednáním do regionu přináší příležitosti k ekonomickému rozvoji.

Třemi hlavními trendy pozorovanými podle Marka Pankovského jsou zaprvé změna v míře vlivu (ruské působení pokleslo, čínské narostlo), zadruhé skutečnost, že různí zahraniční aktéři používají ke svému působení na západní Balkán různé nástoje (Čína investice, Turecko náboženské charity a vzdělávací programy apod.), a zatřetí to, že tyto zahraniční mocnosti samy užívají různé nástroje vůči jednotlivým cílovým zemím a regionům.

NATO a EU by měly posílit strategickou komunikaci na Balkánu

Jak zahraničnímu autoritářskému působení předejít? „NATO a Evropská unie by měly posílit svoji strategickou komunikaci vůči regionu,“ doporučuje Marko Pankovski. Země západního Balkánu potřebují silnější, odolnější instituce, větší transparentnost v oblasti vlastnictví médií a posílení mediální gramotnosti svých obyvatel.

Podle Ivany Stradnerové je třeba nejprve zodpovědět řečnickou otázku, proč by se vlastně Západ měl o západní Balkán zajímat. „Je důležité odhalit nepřátelské aktivity Ruska a Číny v tomto regionu a je v zájmu Západu těmto aktivitám čelit,“ zdůraznila. Západní Balkán totiž představuje most mezi Západem a Východem a destabilizace na západním Balkánu může snadno vyústit v destabilizaci Západu.

Evropská unie i Západ v širším smyslu podle Stradnerové urgentně potřebuje novou strategii vůči zemím tohoto regionu a to takovou, která bude věnovat dostatečnou pozornost „soft power“ – tedy takovým nástrojům, které umožní přiklonit si na svoji stranu místní obyvatele.

Kreml si nepřeje integraci Balkánu do transatlantických struktur

Rusko, jehož úsilí v regionu je vedeno nikoli existenčními motivacemi, nýbrž zájmem uspět v souboji o regionální hegemonii, chce naopak rozšíření Evropské unie i Severoatlantické aliance zabránit. Cílem Kremlu proto je udržovat status quo, prodlužovat nevyřešené konflikty a zejména zachovávat neuspokojivý stav nedůvěry ze strany místních obyvatel k demokratickým institucím. Prostředky k dosažení těchto cílů? Podpora a zdůrazňování významu bratrství mezi ortodoxními národy a vytváření pozitivního obrazu sebe sama jakožto klíčového spojence.

V následné diskuzi Chrzová uvedla, že je potřeba pečlivě rozlišovat mezi škodlivými aktivitami a mezi těmi, které mají prospěšný charakter – paušální označení všech projevů ruského a čínského působení na západním Balkánu za škodlivé by podle ní bylo zcela nepochybně zavádějící a zjednodušující.

Zastavení transatlantické integrace Černé Hory není pravděpodobné

Velké výzvě z důvodu vzniku nové prosrbsky a prorusky orientované vládní koalice v současnosti podle Stradnerové čelí Černá Hora. Expertka však nepředpokládá, že by nastoupená cesta transatlantické integrace Černé Hory mohla uváznout ve slepé uličce. Pokud hrozí nějaké riziko, tak to, že prorusky orientované struktury zneužijí možnost přístupu k neveřejným, utajovaným informacím, které se do Podgorice jakožto hlavního města členské země NATO a kandidátské země EU dostanou.

Podle Pankovského nelze ani očekávat koordinaci nepřátelských aktivit mezi jednotlivými zahraničnímu autoritářskými aktéry.

Na závěr online panelové debaty položil Richard Kraemer diskutujícím otázku, kdo bude tím nejvýznamnějším hráčem vytvářejícím v nejbližší budoucnosti zahraniční nepřátelské působení na země západního Balkánu.

Vliv Číny bude v regionu nejdominantnější

Podle Pankovského jako celek Čína, avšak v různých zemích západního Balkánu se patrně dílčí vliv jednotlivých zahraničních mocností bude lišit, tak například v Severní Makedonii či Bosně a Hercegovině nebude zanedbatelný ani vliv Turecka. Chrzová se svým předřečníkem souzněla – relativnímu nárůstu vlivu Číny podle ní napomůže to, že mezi srbským prezidentem Vučićem a jeho ruským protějškem Putinem v současnosti došlo k jistému názorovému odcizení.

Ani Stradnerová se ve své prognóze od ostatních panelistů neodchýlila. „Čína bude nejvýraznější a nejviditelnější,“ předpověděla, přičemž očekává, že Kreml bude praktikovat méně nápadné, skryté metody působení. Obavy Stradnerová má zejména ohledně zabezpečení digitální infrastruktury.

Videozáznam online panelové debaty můžete zhlédnout zpětně zde.

Celá zpráva o analýze nepřátelského působení na západním Balkánu je k dispozici zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek