Petr Pospíšil, Euroskop, 12.10.2020
Již Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU, vydaná v roce 2016, silně akcentuje vůli Unie dosáhnout strategické autonomie – schopnosti činit rozhodnutí v zahraničněpolitické a bezpečnostní oblasti nezávisle na zbytku světa. Byť k tomuto cíli vede dlouhá cesta, komplikovaná výzvami, jako je probíhající pandemie Covid-19, ambice ovlivňovat dění ve svém okolí zůstává prioritou globálního působení evropské sedmadvacítky. O těchto tématech hovořil v online rozhovoru stálý předseda Evropské rady Charles Michel.
Debatu s podtitulem „Od hrací plochy k hráči: Strategická autonomie Evropy jako cíl naší generace“ uspořádal bruselský think-tank Bruegel a moderoval ji jeho ředitel Guntram Wolff.
Charles Michel ve svém úvodním vystoupení zdůraznil, že Evropa chce dosáhnout strategické autonomie, ale zároveň platí, že autonomie neznamená protekcionismus vůči ostatním zemím. Podle jednoho z nejdůležitějších představitelů Evropské unie má již nyní tato mezinárodní organizace mnohem silnější pozici a větší vliv, než si často sama sebekriticky připouští. „Evropa není slabá, ovšem má tendenci podceňovat se,“ konstatoval Michel a vyzval: „Měli bychom být hrdí na to, že nejsme Severní Korea, ale soubor demokratických zemí.“
Za pozitivní příklad akční kapacity Evropské unie Michel považuje nalezení shody nad ekonomickou podporou na oživení evropské ekonomiky po vypuknutí nemoci covid-19. To podle něj představuje jakýsi pozitivní impulz, na kterém by evropští lídři měli dále stavět a využít jej k tomu, aby Evropa dokázala společně podobně akčně čelit i budoucím výzvám. „Měli bychom být schopni jednat nejen vnitřně, ale i navenek,“ vyzdvihl Michel.
Brusel? Nejen byrokracie, ale i schopnost stanovovat trendy
Brusel je často spojován s administrativní byrokracií, avšak neméně důležitý je podle Michela tzv. „bruselský efekt“ (Brussels effect) – schopnost Evropské unie stanovovat a šířit svoje standardy za svými hranicemi. Jako aktuální příklad tohoto efektu předseda Evropské rady zmínil klimatickou diplomacii. „Evropa je v první linii globálního postupu proti klimatické změně,“ uvedl Michel. Důkazem je, že vysoké environmentální standardy nejen akceptovaly země EU, ale zároveň k závazkům přiměly například i Čínu. Michel však neopomněl jedním dechem doplnit, že je potřeba důsledně sledovat, aby jednotlivé země svým smluvním závazkům a diplomatickým deklaracím dostály i v praxi.
Strategická autonomie Evropy by se podle stálého předsedy Evropské rady měla odvíjet od tří hlavních pilířů – stability a bezpečnosti, stanovování a šíření evropských standardů a prosazování evropských hodnot.
Spravedlivá pravidla obchodu jsou všeobecným zájmem
Mezi hlavními atributy stability a bezpečnosti Michel vypočítal zajištění spravedlivého fungování trhů, bezpečnost strategických dodávek či racionálně nastavenou migrační politiku. Z hlediska nastavování standardů a jejich rozšiřování již nyní evropské normy určují globální vývoj v oblastech, jako jsou životní prostředí, ochrana spotřebitele, ochrana osobních údajů nebo postup proti nenávistným projevům na sociálních sítích. A v neposlední řadě je důležité, aby prosperita Evropy byla vystavěna na základu společně sdíleného hodnotového rámce. „Spravedlivá pravidla obchodu jsou všeobecným zájmem,“ zdůraznil Michel.
Evropa má podle něj k dispozici početné nástroje, jak svoje strategické zájmy realizovat – zapotřebí je ovšem užívání těchto nástrojů lépe koordinovat tak, aby byl jejich potenciál využit účinněji. Oblast zahraniční politiky je specifická tím, že ke schválení v Radě se vyžaduje dosažení jednomyslnosti. Byť to činí jednání delšími a náročnějšími, Michel to pokládá za devízu. Rozhodnutí dosažená jednomyslným konsensem mají podle něj větší sílu a legitimitu a zajišťují, že všechny členské země táhnou za jeden provaz a naopak žádná nemá pocit, že je ignorována.
Strategická autonomie: Větší slovo ve světě i stabilnější okolí
Proč by vlastně měla Evropa o dosažení strategické autonomie usilovat? Svět se stal globalizovanějším a v sousedství Starého kontinentu se dlouhodobě nachází řada ohnisek nestability. Proto je v zájmu Evropy posílit svoji globální pozici a zároveň přispět ke stabilizaci regionů, které s Evropou bezprostředně sousedí. Pro náš kontinent má podle Michela velký význam dění na Ukrajině, ve východním Středomoří, v Libyi či na Kypru. Následně Michel popsal vztah Bruselu k vybraným důležitým oblastem a vlivným globálním mocnostem. Velkou proměnou prochází africký kontinent a unijní instituce v současnosti intenzivně pracují na tvorbě nových podmínek partnerství s Afrikou a jejími jednotlivými zeměmi.
Ohledně budoucího nastavení vztahu s Velkou Británií je podle Michela nyní na tahu Londýn. Předseda Evropské rady předpokládá, že míru blízkosti a provázanosti Velké Británie s Evropskou unií určí to, zda Britové budou ochotni akceptovat vysoké unijní standardy. Znepokojení bývalého belgického premiéra vyvolává i snaha Spojených států o omezení svého angažmá v multilaterálních mezinárodních organizacích.
Velice komplikovaný je vztah s Čínou. S Pekingem chce Unie spolupracovat v postupu proti společným výzvám jako klimatická změna či koronavirus, na druhou stranu v obchodní oblasti Michel pokládá za nezbytné zajistit vyváženější a spravedlivější podmínky založené na recipročním vztahu. Nelze opomíjet ani lidskoprávní rovinu – ve vztahu s Čínou by od ní evropští lídři neměli odhlížet a měli by dbát prosazování svých hodnot.
Videozáznam celého rozhovoru je možné zhlédnout zde.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
