Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Café Evropa, tentokrát na téma migračního paktu

Café Evropa, Euroskop, 06.11.2020
Uprchlický tábor Lesbos, 2015

Debata o migraci vyvolává stále mnoho kontroverzí napříč českou a evropskou společností. Debata v rámci Café Evropa, která proběhla obline v minulém týdnu, se soustředila na nově diskutovaný pakt o migraci, který na konci září představila Evropská komise.

Migrační krize roku 2015 ukázala, že dosavadní pravidla azylového procesu v Evropské unii nejsou ideální. Takzvaný Dublinský systém totiž přenechal zodpovědnost za azylový proces zemím, do kterých migranti dorazili jako první. Země jako Itálie či Řecko tak v době krize čelily obrovskému ekonomickému i administrativnímu tlaku a také situace v uprchlických táborech neposkytovala vždy pro jejich obyvatele základní zabezpečení.

Dosavadním pokusům o reformu stávajícího systému pak zabránily spory členským zemí EU především v otázce přerozdělovacích kvót. Navzdory tématům jako pandemie COVID-19 či Brexit, která momentálně dominují politické diskuzi mezi evropskými lídry, však možnost dalších migračních vln stále trvá. Evropská komise proto v září 2020 navrhla Nový pakt o migraci a azylu, který má reformu posunout dál.

Cílem paktu je především zásadně posílit spolupráci se zeměmi, přes něž vedou migrační trasy, nebo odkud migrace přichází a zvýšit účinnost prověřování nelegálně příchozích a jejich následné navrácení do domovské země. Návrh obsahuje i vyjasnění pravidel pro ochranu uprchlíků a zranitelných skupin a také systém účinné solidarity pro případy krize. Při jeho platnosti by si členské státy mohly vybrat, zda zemím zažívajícím největší tlak příchodu migrantů pomohou přijímáním relokovaných žadatelů o azyl, nebo finanční podporou. Pomoc v krizových situacích by však, ať už v té či oné formě, byla povinná. To, zda bude pakt implementován, je stále otázkou. Vlády zemí EU debatu teprve zahajují, ale protože jde o téma celospolečenské, je na místě vysvětlovat, co obsahem návrhu je a co není.

Ilustrační foto
Registrační místo pro uprchlíky na řeckém ostrově Lesbos v době migrační krize v roce 2015. Zdroj: Evropská komise

 

Hosty debatního podvečera Café Evropa byli:

• Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik, Úřad vlády ČR

• Karolína Kottová, zástupkyně vedoucí a vedoucí politické sekce, Evropská Komise v ČR

• Milan Votypka, terénní koordinátor organizace Pomáháme lidem na útěku

Štěpán Černý na úvod zdůraznil, že téma migrace je stále relevantní a řešení migrační otázky jakožto komplexního tématu je potřeba, zároveň současná pravidla nejsou zcela efektivní. Za státní správu vítá debatu o migrační problematice, přestože tato debata nebude jednoduchá, a to kvůli rozdílným názorům členských států. Štěpná linie se však oproti roku 2015 proměnila. Štěpán Černý ještě uvedl na pravou míru, že současná EU se nenachází v situaci, ve které se ocitla v roce 2015, kdy do Unie proudil daleko větší počet migrantů a uprchlíků nežli dnes. Změna je tedy v přístupu, kdy v současné chvíli Unie nehasí požár, ale buduje záchranný systém. ČR je podle něj připravena přiložit konstruktivně ruku k dílu.

Migrace z vícero úhlů


Karolína Kottová ze zastoupení Evropské komise v ČR začala svou řeč na téma prismatu, kterým nahlížíme na migrační krizi, přičemž ji vnímáme především skrze rok 2015 a 2016. Migrace je ovšem daleko obsáhlejší téma. „Evropa zvládá migraci, kdy minulý rok přišlo legálně 2,5 milionu lidí," upozornila Kottová. Problém, který se snaží vyřešit neziskové skupiny, ale i vládní sektor, je, jak se postavit ke zlomkt tématu migrace, který se týká oněch nelegálních příchodů a jak tento problém společně vyřešit.

Zavření vnitřních hranic je podle Kottové nesmyslné v okamžiku, kdy otevřené hranice přináší užitek všem občanům EU. Současná situace, jak již nastínil Štěpán Černý je ideální pro debatu o vytvoření nového systému. Ten by měl podle Karolíny Kottové splňovat hlavní aspekty, a to lépe ochránit hranice Unie, ale zároveň dodržet závazky, které Unie má v rámci mezinárodních smluv – pomáhat uprchlíkům.

Milan Votypka vnesl do debaty pohled přímo z terénu. Rovněž vítá novou snahu EU změnit současný systém, který podle něj není dostačující. Do této chvíle migrační krize představovala dle jeho slov „ping pong s lidmi, který hrají členské státy". Z praxe uvedl jako příklad případy násilí na bosensko-chorvatské hranici, kdy lidé byli mláceni, okrádáni a vraceni za hranice Unie.

Jak téma migrace rezonuje v době pandemie covid-19?

Dle Karolíny Kottové se jedná stále o velké téma, v průzkumu veřejného mínění zveřejněném Eurobarometrem, který pokrýval všechny členské státy, se stále jedná o jednu ze tří největších obav občanů Unie. Karolína Kottová zároveň upozornila na to, že obdobná krize může přijít i v nadcházejících letech. Proto je potřeba nastavení nového systému pravidel, podle kterého se budou členské státy řídit i v době krize a aby zároveň lidé, kteří mají nárok na ochranu a potřebují ji, na ni dosáhli. A naopak je třeba zajistit, aby azylový systém nebyl zahlcen lidmi, kteří na takovou ochranu právo nemají (např. pracovní migranti).

Podle Štěpána Černého bylo téma i předmětem programového prohlášení vlády z roku 2018 a vláda se jím stále zabývá. Každopádně, jak již bylo uvedeno, současná situace naskýtá dobrý prostor pro debatu, která není zatížena tlakem vnějších okolností.

Na otázku, zdali Unii čeká další migrační vlna odpověděl Milan Votypka, že je těžké takové věci predikovat, ale rozhodně stojí za povšimnutí například ekologická situace v Africe, kdy do dnešní doby nemají uprchlíci z ekologických důvodů právo na azyl. Zároveň stále na území EU přebývají desetitisíce lidí, kteří jsou v nedostatečných zařízeních a čekají na rozhodnutí o přijetí. Takoví lidé jsou v současné době odsunuti mimo pozornost občanů Unie. 

Autor: David Březina

Další články v rubrice

Jaký je středoevropský pohled na situaci okolo covid-19?

Petr Pospíšil, Euroskop, 26.11.2020

Mogheriniová promluvila na úvod Prague European Summit

Petr Pospíšil, Euroskop, 18.11.2020

(Ne)přijetí eura. Debata o tématu rozdělujícím Čechy

Petr Pospíšil, Euroskop, 15.11.2020