Jak vypadá současná situace okolo brexitu?


Petr Pospíšil, Euroskop, 9.11.2020

REPORTÁŽ – Od referenda, které rozhodlo o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, uplynuly více než čtyři roky a stále není jasné, jak bude vypadat vztah Velké Británie s Evropskou unií v oblasti obchodu a souvisejících ekonomických otázek. Probíhající přechodné období se chýlí ke svému konci a reálně hrozí, že od ledna příštího roku nastane obávaný „tvrdý brexit“ – brexit bez dohody, která by upravila vzájemný obchodní styk. Jak současná situace vypadá, co ji zapříčinilo, a jaké vyhlídky se nabízejí do budoucna? O těchto tématech diskutovali účastníci online debaty Café Evropa.

Online debaty se v roli panelistů zúčastnili státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, komentátor zpravodajského portálu Seznam Zprávy Jiří Hošek a akademička z Masarykovy univerzity Monika Brusenbauch Meislová. Debatu moderoval Martin Vokálek z Institutu pro evropskou politiku Europeum.

„Velká Británie působila vždy jako problematický partner,“ konstatovala na úvod Meislová a ilustrovala toto tvrzení na množství opt-outů (výjimek z unijních norem), které si Londýn vymohl. Referendum, které v červnu 2016 rozhodlo o vystoupení Spojeného království z Unie, proto pokládá za vyvrcholení tohoto problematického vztahu.

Vztah k EU byl osudný pro několik britských premiérů

Hošek souhlasil a doplnil, že ač se tak na první pohled nemusí zdát, brexit představoval z hlediska britské politiky především vnitropolitickou záležitost. Není podle něj náhodou, že se vztah k Evropské unii (resp. Evropským společenstvím) stal osudným před ministerským předsedou Davidem Cameronem i pro jeho předchůdce Johna Majora či Margaret Thatcherovou. Cameron vyhlásil referendum o vystoupení z Evropské unie s cílem ukončit tím rebelii jisté části poslanců konzervativní strany (tzv. backbenchers) a domníval se, že převáží hlasy pro setrvání ostrovního státu v Unii. Referendum bylo nakonec velice těsné a zanechalo za sebou miliony překvapených lidí na obou stranách barikády, jak připomněla Hrdinková.

Samotnou brexitovou kampaň provázelo množství falešných zpráv (tzv. fake news), z nichž nejflagrantnější podle Hoška představovala finanční suma ve výši 350 milionů britských liber, které dle protagonistů brexitu Británie ušetří na odvodech do unijní pokladny. A v jakých dalších askeptech lze podle něj hledat příčiny šokujícího verdiktu brexitového referenda? Mnoho voličů hlasovalo primárně spíše o postavě Davida Camerona, nikoli o vztahu k EU, a další část voličů, která na tom nebyla ekonomicky dobře, hlasovala spíše natruc – protestně.

Stoupenci setrvání v Unii neměli dostatečně silný narativ

Meislová doplnila, že kampaň předcházející referendu postupně eskalovala a stávala se stále polarizovanější. Slogan „Take back control“ působil úderně a stoupenci setrvání v Unii mu nedokázali oponovat srovnatelně silným narativem. „V prvních týdnech po brexitovém referendu následovalo zděšení,“ rekapituloval Hošek. Jednalo se o scénář, s kterým nikdo nepočáítal, a proto byla patrná nepřipravenost britské strany na tento vývoj událostí.

Současná jednání mezi Unií a Spojeným královstvím se podle Meislové odvíjí zejména kolem tří hlavních bodů – zaprvé práva občanů zemí Evropské unie žijících ve Velké Británii, zadruhé o finančním narovnání („účet za brexit“), zatřetí o režimu na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem. V souvislosti s posledně jmenovanou problematikou se často akcentuje tzv. irská pojistka, která má sloužit jako záruka, že tvrdá hranice povede mimo Irský ostrov, a bude tak i nadále respektována tzv. Velkopáteční dohoda.

Londýn si nemůže dovolit dopady „No deal“ a covidu současně

Nyní se podle Hoška Británie ocitla v prekérní situaci i kvůli probíhající pandemii nemoci covid-19. Londýn si totiž podle něj nemůže dovolit čelit zároveň dopadům koronaviru a vztahu bez dohody s Evropskou unií. Možná i v tom lze hledat příčinu toho, že v současných průzkumech veřejného mínění se většina britských respondentů domnívá, že brexit byla chyba.

Na straně Evropské unie je dle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové pozitivem, že členské státy působí při jednáních velice jednotně a hlavní vyjednavač Evropské unie Michel Barnier prokázal vyokou míru kompetence pro vedení těchto jednání.

Hlavní jablka sváru: Rybolov, rovné podmínky a oblast vládnutí

A jaké jsou jejich nejspornější body? Podle Meislové oblast rybolovu, rovných podmínek obchodu (tzv. level playing field) a spor o tzv. governance (jaký orgán bude dbát nad vymáháním nové dohody).

Rybolov má podle panelistů spíše symbolický význam. Jak doplnil Hošek, 99 procent britských rybářů hlasovalo pro vystoupení z Unie, zároveň je však třeba mít na paměti, že rybolov tvoří méně než jedno procento HDP jak na straně Velké Británie, tak na straně zemí EU. Dle Meislové však jednání o rybolovu uvízla na mrtvém bodě, přičemž zatímco vnitrozemské členské státy Unie jsou svolnější ke kompromisům, pobřežní země jako Nizozemí či Belgie ústupky činit nehodlají.

Imigrace do Británie? Jako kdyby se tam každý rok přestěhovalo Brno

Citlivou oblast, která rovněž zapříčinila brexit, lze spatřovat rovněž v migraci. Velká Británie po roce 2004 nevyužila možnosti zavést přechodné období na imigraci z nových členských zemí EU, což je zpětně označováno za možné pochybení. V letech 2014 a 2015 podle Hoška čistá imigrace do Spojeného království převyšovala 300 tisíc osob ročně. „Je to jako kdyby se každý rok přestěhovalo do Británie celé Brno,“ ilustroval Hošek. Takto vysoká míra vnitrounijní imigrace vyústila v zátěž pro britskou infrastrukturu či zdravotní systém a nepovedlo se nalézt řešení, jak přistěhovalectví udržet na nižší úrovni.

Meislová souhlasila: „Jak se blížil konec kampaně, téma migrace rezonovalo čím dál tím více.“ Konzervativci podle ní zčásti převzali protimigrační rétoriku euroskeptické strany UKIP. David Cameron se zavázal sníži imigraci na pouhé desítky tisíc lidí ročně, což však ve světle pravidel volného pohybu osob uvnitř EU nebyl realisticky splnitelný závazek.

Vedl brexit naopak k odchodu lidí z Velké Británie? Podle Hoška nikoli. Avšak lze pozorovat nedostatek sezónních pracovníků, kteří na britské souostroví přijížděli na časově omezené období za účelem vykonávání sezónních prací, jako jsou manuální činnosti či sběr ovoce a zeleniny.

Globální pozice Velké Británie kvůli brexitu oslabí

A jakým způsobem opuštění svazku s Evropskou unií ovlivní postavení Velké Británie ve světě? „Na globální scéně oslabí,“ je přesvědčena Meislová navzdory odlišnému oficiálnímu narativu britské vlády. Byť americký prezident Donald Trump sliboval „fenomenální obchodní dohodu“ se Spojeným královstvím, i v tomto případě zatím realita za slovy zaostává.

Podle Mileny Hrdinkové bude brexit bolet oba partnery – Velkou Británii i Evropskou unii. „Spojené království to ale bude bolet více,“ nepochybuje Hrdinková. Ekonomickým gigantům dle podle jejích slov především o přístup na vnitřní trh Evropské unie.

Obchodování podle pravidel WTO: Australský model?

A pokud k dohodě o pravidlech vzájemného obchodu mezi Evropskou unií a Velkou Británií nedojde? Obchod bude probíhat za méně výhodných podmínek dle pravidel Světové obchodní organizace (WTO), což je ve Spojeném království označováno jako tzv. „australský model“. Označení je to podle Hoška zavádějící, neboť Austrálie sice s Unií obchodní dohodu uzavřenou dosud sice nemá, ale velice o ni usiluje. Pakliže by k obchodování dle pravidel WTO skutečně došlo, lze čekat komplikace – zácpami v Doverském tunelu počínaje, obtížemi se zásobováním ovocem a zeleninou konče.

„Dopady brexitu na Spojené království budou v každém případě dlouhodobé,“ podotkla Hrdinková. Meislová specifikovala, že 50 procent obchodní výměny Spojené království realizuje právě s Evropskou unií, která pro ni tak představuje jednoznačně nejvýznamnějšího obchodního partnera. Důkazem ztrát, které Británie kvůli brexitu utrpí, je podle Hoška skutečnost, že již v současnosti stály Spojené království dopady brexitu zhruba tolik, kolik Velká Británie za celé svoje čtiřicetileté členství v EU odvedla do unijního rozpočtu.

Britská vláda se zavázala k velkým investicím, zadluží se

Situace je pro Londýn o to horší, jelikož britská vláda slíbila realizaci velkých investic do infrastruktury, vybudování vysokorychlostní železnice či provedení ambiciózních projektů v oblasti telekomunikací. „Vláda nemá jinou možnost než se zadlužit a tyto projekty realizovat,“ je přesvědčen Hošek. I proto budou podle něj nejbližší dva až tři roky pro britskou ekonomiku hodně náročné a dojde k vysoké zátěži nákladů rozpočtu.

Evropská unie však musí dbát o potřeby a zájmy svých členských států a osob a subjektů v nich působících. „Je potřeba položit si otázku, co by se stalo, kdybychom odešli z jednání se špatnou dohodou a kdyby naši soutěžitelé byli vůči britským znevýhodněni,“ zdůraznila Hrdinková. Meislová doplnila, že právě v oblasti spravedlivých podmínek obchodu (level playing field) panují obavy, že britská vláda bude chtít podporovat britský finanční sektor na úkor členských zemí Evropské unie.

Dohoda o obchodu musí být nejpozději do půlky prosince

Podle původního harmonogramu měla být dohoda upravující pravidla obchodu uzavřena do konce října 2020. K tomu zatím nedošlo, avšak ještě je možné vše stihnout. Podle Hrdinkové aby bylo možné dohodu přepsat do právního textu a provézt ratifikační proces ve všch členských zemích, je nutné dohodu uzavřít nejpozději do 15. prosince letošního roku. Pokud se to nepovede, nastane od 1. ledna následujícího roku tzv. brexit bez dohody („No deal“) a obchod bude probíhat, jak již bylo zmíněno, dle pravidel WTO. Tento stav by ovšem podle Hoška partně netrval navždy: „Pokud by došlo k tomuto ekonomickému armagedonu, určitě strany nedopustí, aby byl tento režim dlouhodobý – jednání budou pokračovat.“

Členské země již delší dobu provádí přípravu na režim bez dohody – například v Nizozemí či ve Francii probíhá budování celní fyzické infrastruktury pro kamionovou dopravu. „Česká republika na případný brexit bez dohody připravena je a navíc se nás nejpalčivější otázky – například zabezpečení hranic – přímo netýkají,“ uvedla Hrdinková.

Vztah s Británií není jen o obchodu, je mnohem komplexnější

A jakým způsobem se tvrdý brexit, pokud nastane, dotkne českých občanů? Dle Meislové například není zatím jasné, jakým způsobem bude fungovat letecká doprava z kontinentální Evropy do Velké Británie, nebude-li uzavřena dohoda upravující letecký režim. Další oblasti nejasností zahrnují vydávání pracovních povolení, vzájemné uznávání kvalifikací, mobilitu vysokoškolských studentů a pedagogů či spolupráci na výzkumných projektech. „Vztah je mnohem komplexnější než pouze obchod,“ podtrhla Meislová.

Jiří Hošek naopak zmínil některé jistoty. Pokud občané členských zemí Evropské unie žijí na území Spojeného království déle než pět let, mohou si – pokud tak dosud neučinili – zažádat o tzv. status usedlíka („settled status“), jenž jim zaručuje práva velmi podobná občanům Spojeného království. Tento status můžou získat i ti občané zemí EU, kteří na území Velké Británie již nyní jsou, avšak délka jejich pobytu ještě peti let nedosáhla. Češi žijící v Británii podle Hoška nevykazují zvýšenou tendenci opouštět Spojené království.

Odchod z Unie ovlivní budování koalic v Radě EU

Českou republiku však nepochybně odchod Velké Británie z Evropské unie ovlivní politicky. Podle Mileny Hrdinkové Česko kvůli brexitu ztrácí častého spojence v Radě EU, neboť například v ekonomických otázkách obě země často sdílely podobné pozice. Na úrovni Evropské unie dojde k narušení tradiční mocenské rovnováhy mezi Spojeným královstvím, Německem a Francií a prohloubí se existující polarizace mezi „Severem“ a „Jihem“ v rámci EU. Naopak jeden z mála pozitivních efektů brexitu Hrdinková spatřuje v tom, že možné tendence iniciovat úsilí o vystoupení z Evropské unie v njiných členských státech utichly poté, co je zjevné, jak složitý a strastiplný proces vystupování z Unie je.

Jaké dopady zanechá brexit na vnitropolitická štěpení uvnitř Spojeného království? Podle Jiřího Hoška je již nyní Velká Británie neuvěřitelně fragmentovaná. Brexit je podle něj především vyjádřením vůle anglických voličů. „Drtivá většina Angličanů v Severním Irsku nikdy nebyla,“ uvedl. Nepředpokládá ovšem, že by brexit bezprostředně zapříčinil rozpad ostrovní federace. Skotsko se totiž řídí zásadou, že opětovné referendum o skotské nezávislosti nebude vypsáno, dokud průzkumy veřejného mínění nebudou dlouhodobě vykazovat minimálně šedesátiprocentní podporu pro osamostatnění Skotska. To se v současné době neděje – pro vystoupení ze Spojeného království by se dle průzkumů vyslovilo přibližně 52 procent respondentů.

Návrat do EU? Teoreticky možný, politicky momentálně neprůchodný

A lze si podle diskutujících představit opětovný návrat Velké Británie do Evropské unie? Podle Meislové to teoreticky možné je – dle standardních pravidel přístupového procesu. Avšak na dlouhou dobu to bude zřejmě kvůli vnitropoliticky rozdělené britské společnosti politicky neprůchodné. „Velká Británie je, jako kdyby tam žily dva kmeny. Sice vedle sebe, ale v paralelních vesmírech,“ uzavřela Meislová.

Videozáznam celé debaty je k dispozici zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek