Lze očekávat sblížení EU a USA v regulaci digitální oblasti?


Petr Pospíšil, Euroskop, 15.11.2020

REPORTÁŽ – Digitalizace je jedním z nejvýraznějších, ne-li tím vůbec nejvýraznějším trendem poslední dekády. S digitálními produkty se setkává na každodenní bázi téměř každý Evropan. Zároveň se v oblasti digitálních technologií odvíjí konkurenční boj mezi jednotlivými technologickými korporacemi i mocnostmi, z nichž tyto firmy pocházejí. Spolupráce mezi Evropskou unií a Spojenými státy může otevřít prostor k novým příležitostem i k tomu, šířit evropské standardy v globálním měřítku.

Online debaty, organizované na toto téma think-tankem GLOBSEC, se zúčastnili slovenský europoslanec Ivan Štefanec, expertka z think-tanku Atlantic Council Frances Burwellová, představitel slovenského ministerstva investic, regionálního rozvoje a informatizace Radoslav Repa, reprezentant polského úřadu vlády Michal Pukaluk a představitelka společnosti Google Marta Posladová. Debatu moderovala Zuzana Pisoňová z pořadatelského think-tanku GLOBSEC.

Ivan Štefanec věří, že nástup administrativy Joea Bidena bude pro vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamenat pozitivní změnu. „Věřím, že dojde k názorovému sblížení s americkými protějšky,“ uvedl. Připomněl, že digitální transformace má pro region střední Evropy mimořádný význam. Tato důležitost je ještě více podtrhnuta tím, že celá pětina schváleného fondu pokoronavirové obnovy evropských ekonomik má být vyhrazena pro digitální oblast.

Biden? Diskutující očekávají oživení transatlantické spolupráce

Burwellová stejně jako její předřečník doufá v „resetování“ vztahu mezi Evropou a Amerikou. Zároveň ovšem varovala před přílišným optimismem. Problematika moderních technologií je podle ní oblastí, ve které se obě strany budou muset vypořádat s množstvím výzev, o nichž v americké prezidentské kampani příliš nebyla řeč. Potíže můžou vzniknout i z toho důvodu, že Joe Biden převezme prezidentský úřad až v lednu nadcházejícího roku a například v minulosti se stalo, že někteří z ministrů nové administrativy byli jmenováni třeba až v květnu, tedy více než půl roku po zvolení. Kalendáře, jimiž se řídí legislativní činnost Unie a americký politický proces, spolu příliš nekorespondují.

Burwellová předpokládá, že budeme svědky snahy více a lépe regulovat technologickou oblast. Velké technologické korporace totiž podle ní nejsou příliš v oblibě Evropanů ani Američanů, proto zde bude snaha jejich chování více upravit. Zvláštní pozornost bude jistě věnována společnostem, které uvádí nové služby a produkty na trh – tyto firmy bývají označovány jako tzv. „gatekeepers“. Oblastí, kde lze očekávat soulad mezi americkými a evropskými představami, je podle Burwellové ochrana soukromí a údajů v digitálním světě. Demokraté plánují přijmout legislativu, která tuto oblast upraví, což souzní s požadavky Soudního dvora Evropské unie.

„Žijeme v době přetrvávajících megatrendů,“ zahájil svoje úvodní vystoupení Repa. Digitální transformace podle něj radikálně změnila způsob našeho života. Slovensko podle jeho slov bude usilovat o to, aby svoji ekonomiku vytvářelo jako otevřenou, kompetentní, inovativní a atraktivní pro zahraniční investory. Podpora digitální transformace podle něj představuje zásadní prioritu pro Evropskou komisi i Slovenskou republiku. Úspěšná realizace tohoto cíle si vyžádá vynaložení finančních prostředků do oblastí vzdělávání, přeškolování, nových technologií či nástrojů na ochranu dat.

Díky covidu jsme ze dne na den poznali význam digitalizace

Pukaluk zdůraznil nutnost spolupracovat: „Potřebnou legislativu už máme k dispozici. Teď je potřeba zasednout ke stolu a spolupracovat.“ Tato spolupráce podle něj musí prostupovat hranicemi mezi státy – jedině tak je možné, aby vedla ke hmatatelným přínosům. Pozitivním impulsem pro spolupráci v digitální oblasti může být význam, jaký získala během probíhající pandemie covid-19. „Mohli jsme sledovat takřka přes noc, jak moc je digitální transformace důležitá,“ uvedl Pukaluk.

Příležitosti pro spolupráci vidí například ve tvorbě společných standardů kybernetické bezpečnosti, v budování důvěryhodného datového prostoru či v dialogu o podobě regulací digitálního prostoru. Pozitivním základem pro spolupráci je skutečnost, že Evropané s Američany sdílí mnoho společných hodnot: „Svoboda slova, svoboda médií a to, že uživatel je ve středu našeho přístupu,“ vypočítal Pukaluk.

Střední Evropa? Region s výrazným potenciálem

Pozitivní naladění ohledně budoucích vyhlídek zemí střední Evropy vyjádřil Štefanec: „Střední a východní Evropa je region s vysokým potenciálem.“ Tento potenciál podle něj spočívá zejména v lidském kapitálu, což považuje za nejvýraznější devízu středoevropského prostoru. Další aktivum spatřuje v relativně dobré infrastruktuře, ačkoli jedním dechem dodává, že v celounijním srovnání stále máme prostor pro zlepšení a patříme spíše k průměru.

Co je podle něj tedy potřeba k tomu, aby si země střední Evropy polepšily? Zaprvé investovat do vzdělávání obecně a obzvláště do digitálního vzdělávání. Zadruhé transformovat masovou výrobu v digitální průmysl. V neposlední řadě nezapomínat na to, že většinu pracovních míst v zemích střední Evropy vytvářejí malé a střední podniky. Těm je proto potřeba vytvářet příznivé podmínky k fungování – omezovat zatěžující byrokracii a zlepšit přístup k finančnímu kapitálu.

Digitální suverenita: Posilování vlastních schopností, nikoli izolace

Štefanec hovořil i o často rezonující mantře evropské digitální suverenity. Ta podle něj nemá být chápána jako izolace a oddělení, nýbrž jako posilování vlastních schopností a spolupráce s podobně smýšlejícími partnery ze zbytku světa. Kooperaci si osobně dokáže představit například ve výrobě polovodičů, tvorbě digitální infrastruktury, výrobě průmyslových výrobků a meziproduktů. Jednu z nejdůležitějších rovin spolupráce zároveň spatřuje ve stanovování norem a standardů.

Posladová v debatě reprezentovala úhel pohledu velkých technologických společností. I ona ovšem sdílí optimistické naladění svých předřečníků ohledně budoucnosti evropsko-amerických vztahů a společných hodnot. Rok 2021 podle ní do transatlantického vztahu vnese novou energii. Podtrhla rovněž důležitost tématu digitální transformace. Digitalizace podle ní sehrála klíčovou roli v zachování společenské a ekonomické aktivity během koronavirové krize. Růst digitálního průmyslu Posladové označila za nezamýšlený důsledek pandemie.

Jak se jakožto představitelka technologických firem staví ke snaze regulovat digitální průmysl? „Regulátoři musí mít na paměti, že lidé od digitálních produktů očekávají stále více,“ uvedla. Právě to, jak nalézt rovnováhu mezi volnými trhy a regulací, podle ní do značné míry závisí na budoucnosti transatlantického vztahu. Následující doba jednání o finální podobě unijního nařízení o digitálních službách (Digital Services Act) bude podle Posladové náročným obdobím pro všechny zainteresované strany, avšak ty se zároveň shodují na nutnosti debatu o této problematice vést.

Když budeme spolupracovat, určíme standardy. Když ne, určí je Čína

Diskuze následující po úvodních příspěvcích se odvíjela zejména okolo vztahu s Čínou. „Nejsme jediný hráč na hřišti,“ zdůraznila Burwellová a doplnila, že ideologická východiska Pekingu se od těch amerických a evropských značně liší: „Podle Číňanů by měla podobu internetu určovat státní kontrola, nikoli potřeby uživatelů.“ Právě proto je podle diskutujících tak moc důležité, aby budoucí pravidla hry na digitálním poli určoval transatlantický tandem – a nikoli Čína. Možné to je: „Evropská unie a Spojené státy dohromady tvoří polovinu světového obchodu,“ vyčíslil Ivan Štefanec a pokračoval: „Pokud budeme spolupracovat, můžeme naše standardy šířit celosvětově. Pokud ovšem spolupracovat nebudeme, bude je šířit Čína,“ uzavřel Štefanec.

Celou debatu je možné zhlédnout zpětně zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek