Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jaký je středoevropský pohled na situaci okolo covid-19?

Petr Pospíšil, Euroskop, 26.11.2020
korona

REPORTÁŽ - Pandemie nemoci covid-19 představuje krizi, se kterou se evropské země musí vypořádat. Je to náročná výzva z důvodu, že dopady se projevují ve více oblastech politik – zdravotnictvím a krizovým řízením počínaje, ekonomikou konče. Evropská unie vedle toho řeší i jiná závažná témata, jako je uspořádání vztahů s Velkou Británií po brexitu a jednání o novém víceletém rozpočtu EU.

O těchto palčivých otázkách diskutovali v panelu uspořádaném v rámci Prague European Summit 2020 český ministr zahraničí Tomáš Petříček, slovenský ministr zahraničních a evropských záležitostí Ivan Korčok, slovinský ministr zahraničních věcí Anže Logar a rakouský ministr pro evropské a mezinárodní záležitosti Alexander Schallenberg. Debatu moderoval zpravodaj BBC Rob Cameron.

Podle Korčoka jsou lídři středoevropských zemí v současné době zaneprázdněni děním okolo covid-19. Usilují o minimalizaci ztrát, ale zároveň zatím nelze říct, že by krize byla za námi. Ani probíhající pandemie by ovšem podle slovenského ministra neměla zaslepit naše vnímání jiných významných událostí. „Svět se nezastavil, v našem okolí stále probíhají krize," vysvětlil Korčok.

Evropa čelila krizím i v minulosti, posílily ji


Jeho rakouský protějšek nesouhlasil s označením koronavirové pandemie za bezprecedentní výzvu. Evropa podle něj čelila v průběhu historie množství obtížných situací a překážek. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček souhlasil: „Zažili jsme krize již v minulosti a vždy je překonali a vzešli z nich silnější," uvedl. Jako příklad uvedl ekonomickou krizi, která zmítala Evropou přesně před deseti lety a díky které jsou podle Petříčka v současné době evropské instituce i členské státy lépe vybaveny na to, aby se zdárně vypořádaly s ekonomickými obtížemi do budoucna, což dokládá rychlé nalezení shody nad fondem na podporu obnovy a oživení evropské ekonomiky po koronaviru.

Jaké poučení bychom si tedy měli odnést ze současné pandemie? Podle Petříčka lépe spolupracovat, abychom posílili naši odolnost. Konkrétním krokem k tomuto cíli je podle českého ministra diverzifikace dodavatelských řetězců ve strategicky významných oblastech. Naše úsilí by přitom mělo zároveň sledovat dlouhodobé priority, jako jsou boj proti klimatické změně a digitální transformace. „Těmto výzvám můžeme čelit pouze společně, to nás činí silnějšími," zakončil svůj úvodní vstup Petříček.

Digitalizace a ochrana klimatu? Těmto výzvám musíme čelit společně


Jak změnil podle diskutujících politiků koronavirus pracovní metody uvnitř jejich institucí? „Home office funguje perfektně," uvedl Schallenberg. Korčok ovšem konstatoval, že schůze přes virtuální platformy nikdy nemohou zcela nahradit osobní kontakt. „Osobní spojení mají v diplomacii nejvyšší význam," dodal souhlasně Logar, podle něhož bez osobního kontaktu není možné uzavírat velké, ambiciózní dohody. A jaký dopad bude mít zkušenost s covid-19 na práci ministerstev zahraničí do budoucna? „Do budoucna pravděpodobně budeme následovat nějaký smíšený, hybridní model," předpovídá Tomáš Petříček.

Anže Logar má za sebou osobní zkušenost s nemocí covid-19 a o svoje dojmy se s diváky podělil. „Je to rozhodně závažnější onemocnění než chřipka, nemám žádné pochopení pro lidi, kteří virus zanedbávají," uvedl Logar, u něhož měla nemoc závažnější průběh. Vyzval sledující k tomu, aby dodržovali ochranná opatření, jako je povinnost mít zakrytá ústa a nos. To má podle něj smysl i tehdy, kdy se sami nakazí. „I když neušetříte sebe před nákazou, stále můžete ušetřit ostatní, pokud se chováte vhodným způsobem," apeloval Logar.

Univerzální řešení proti Covidu? Vakcína


Z hlediska toho, jak by měly státy na covid-19 reagovat, se hosté shodli v tom, že snaha nalézt všeobecně doporučený, ideální recept je složitá a vzhledem k tomu, že různé vlny nemoci zasahují různé země v různém čase a intenzitě, patrně je tato snaha odsouzena k neúspěchu. „V takovéto situaci neexistuje univerzální řešení," řekl Korčok a doplnil: „Tím by pravděpodobně mohla být vakcína proti covidu."

Velká část diskuze se odvíjela okolo toho, jakou roli by v postupu proti pandemii covid-19 měla mít Evropská unie. I zde mezi diskutujícími panovala shoda v tom, že úloha EU by měla být – i s ohledem na platný právní rámec – především koordinační. K tomu, aby mohla být reakce EU razantnější, by byl nutný přenos kompetencí na unijní úroveň, což v oblasti zdravotnictví a civilního krizového řízení panelisté nepovažují za žádoucí. „Nemyslím, že by volání po nových kompetencích bylo opravdu potřebné," uvedl Schallenberg, podle kterého Evropa spíše potřebuje solidaritu a vzájemnou podporu úsilí vyvíjeného jednotlivými zeměmi v boji proti covid-19.

„Během posledních deseti let zde byly tři krize a reakce Evropské unie byla vždy stejná: ´Rozšiřme pravomoci´," doplnil Logar. Slovinský politik vyjádřil přesvědčení, že současná doba je nestálá a proměnlivá, další krize v budoucnu budou následovat a spíše než rozšiřování pravomocí jejich úspěšnému zvládnutí pomohou efektivní mechanismy krizového řízení a koordinace mezi státy.

Unijní instituce by měly mít v reakci na covid koordinační roli


Podle Petříčka dílčí oblasti, spjaté se současnou epidemiologickou krizí, v nichž může Unie uplatnit svoji koordinační roli, představují například mobilita či testování osob s podezřením na covid-19. Schallenberg do výčtu aspektů, v nichž může Unie vytvořit přidanou hodnotu, zahrnul sběr dat a aktivity Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Korčok zastává přesvědčení, že rozdělení kompetencí i na poli boje proti covid-19 by se mělo řídit principem subsidiarity – tedy že jednotlivé kroky a opatření by se měly odehrát na takové úrovni, na které bude jejich provedení nejefektivnější.

Slovenský ministr si zároveň postěžoval na to, že současná debata o opatření proti covid-19 je příliš ovlivněna emocemi. „Který přístup byl správný a který nikoli budeme moci s jistotou říct až po krizi," uvedl. Se svým rakouským protějškem se shodl v tom, že vyčítat Evropské unii nedostatečnou reakci v prvních měsících po té, co se krize rozšířila do Evropy, není úplně spravedlivé. „Otázka, jak zlepšit přístup Evropské unie, je vzhledem k tomu, že zdraví je pravomoc národních států, předpojatá," konstatoval Schallenberg.

Obavy z toho, aby po Vánocích nepřišla třetí vlna


Co lze v souvislosti s pandemií covid-19 očekávat v nejbližších týdnech a měsících? Rakouský politik předpokládá, že období okolo Vánoc a Nového roku bude náročné. Vídeň se podle něj bude chtít vyvarovat jakéhosi „jojo efektu", kdy by se periodicky střídala období, během nichž je situace okolo koronaviru lepší respektive horší. Schallenberg varoval před potenciální třetí vlnou po Vánocích a nevyloučil, že se Rakousko bude inspirovat slovenským příkladem plošného testování populace.

Na závěr diskuze se ministři zaměřili na téma, které není bezprostředně spjaté s nemocí covid-19, avšak v současné době vráží klín mezi jednotlivé země střední Evropy – postoj k návrhu nového víceletého finančního rámce Evropské unie pro období 2021-2027. Maďarsko a Polsko odmítají návrh odsouhlasit kvůli tomu, že obsahuje ustanovení o tom, že možnost čerpání evropských peněz by měla být podmíněna respektem k principům vlády práva ze strany členských zemí.

Pro Česko je návrh nového víceletého rozpočtu přijatelný


Podle Tomáše Petříčka není samotný fakt, že v otázce evropského rozpočtu zastávají země Visegrádské čtyřky odlišné pozice, nijak překvapivá. „Střední Evropa není pouze Visegrádské skupina, spolupracujeme i v jiných formátech, jako je třeba Slavkovský formát. Občas se neshodneme," řekl Petříček a pokračoval: „Pro Českou republiku je kompromisní návrh unijní rozpočtu, jehož bylo dosaženo během německého předsednictví, přijatelný."

„Visegrádská čtyřka se kvůli tomuto nerozpadne," potvrdil slova svého předřečníka Korčok. Nepředpokládá ovšem, že by v důsledku nesouhlasu Budapešti a Varšavy došlo k vyřazení vlády práva jakožto jednoho z dílčích kritérií zohledňovaných evropským rozpočtem. Celý spor ovšem pokládá za nešťastný. „Je nešťastné vidět vládu práva jakožto záležitost, která rozděluje evropské země," řekl a dodal: „Není to nějaký ´cukr a bič´, vláda práva by měla být něčím, co nás spojuje."

EU je i unií hodnot, vláda práva by nás měla spojovat – ne rozdělovat


Jeho slovinský kolega Logar zastával téže stanovisko. „Evropská unie je také unií hodnot a principů. Jedním z nich je vláda práva," konstatoval. Vládu práva nepovažuje za něco, co by mělo vyvolávat kontroverze. „Je to o tom, jakým způsobem používáme veřejné finance a kontrolujeme toto použití, tedy o ochraně prostředků daňových poplatníků," vysvětlil.

Logar věří, že se co nejdříve podaří současnou patovou situaci odblokovat a bude možné začít s naplňováním plánů investic z fondu obnovy a oživení evropské ekonomiky. „Jinak hrozí růst nezaměstnanosti," varoval.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Co znamená 5G (nejen) pro státy V4?

Euroskop.cz, Pixabay.com, 25.12.2020

Z jakých evropských fondů bude ČR čerpat po roce 2020?

Petr Pospíšil, Euroskop, 11.12.2020