Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Dokáže se NATO přizpůsobit novému bezpečnostnímu prostředí?

Petr Pospíšil, Euroskop, 7.1.2021
EU-NATO

REPORTÁŽ - Bezpečnostní prostředí se stává stále komplexnějších a nepředvídatelnějším. K tradičním, konvenčním bezpečnostním hrozbám se přidaly hybridní hrozby, které již řadu let představují pro země „Západu" častější a akutnější nebezpečí. Uplynulý rok se navíc nesl ve znamení pandemie covid-19, která měla nemalé bezpečnostní důsledky. Jak by se mělo NATO adaptovat, aby bylo odolné vůči současným různorodým hrozbám?

Tuto problematiku si vzali pod drobnohled účastníci online debaty pořádané Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM. Hovořili stálý zástupce ČR při NATO Jakub Landovský, dále Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů, Benedetta Bertiová reprezentující NATO a Lauren Speranzová z think-tanku Center for European Policy Analysis. Debatu moderovala výzkumnice z pořadatelské instituce, Danielle Piatkiewiczová. Debata nesla název „Hodnocení spolupráce EU a NATO, českého zapojení a vyhlídek zlepšení pod novým americkým vedením" („Evaluating EU-NATO cooperation, Czech involvement and the prospect of improvement under new US leadership").

Debata se odvíjela okolo zprávy „NATO 2030", vypracované skupinou nezávislých expertů, která byla publikována na konci minulého roku. Zpráva nastiňuje, jakým způsobem by se Aliance měla ubírat do budoucna. Poslouží rovněž jako základ pro doporučení, která budou představiteli Severoatlantické aliance formulována během roku 2021 a představena veřejnosti na summitu NATO v letošním roce.

Vojenská síla je základem pro politickou moc a globální vliv NATO


Jak připomněla Bertiová, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg již v obecné rovině avizoval, že by si Aliance měla zachovat vojenskou sílu jakožto základ svých schopností a přidat k ní nadstavbu v podobě výraznějšího politického profilu a vlivnější pozici na globální scéně. Charakteristickým rysem současného bezpečnostního prostředí je komplexnost a různorodost hrozeb, proto je podle Bertiové nezbytností reagovat na tyto hrozby souběžně prostřednictvím integrovaného přístupu.

Ve svém úvodním vystoupení představitelka NATO dále vyslovila přesvědčení, že zpráva „NATO 2030" a doporučení představená v průběhu letošního roku poslouží jako východisko pro nový „NATO Strategic Concept", jehož vydání lze v nejbližších letech očekávat. Zdůraznila rovněž nutnost kolektivního závazku aliančních partnerů ke zkvalitňování své odolnosti i skutečnost, že Aliance již nyní ztělesňuje důvěryhodnou platformu pro politické konzultace.

Jelikož jsou členské státy Severoatlantické aliance ve většině případů vystaveny hrozbám, jež často mají svůj původ v okolních regionech, bude dle Bertiové podstatné i to, aby NATO rozvíjelo partnerství a spolupráci s nečlenskými zeměmi, zastávajícími demokratické hodnoty, v čemž s Bertiovou souhlasili i Jakub Landovský a Lauren Speranzová.

Hrozby ignorují státní hranice, je třeba překonat prostorovou ulitu


Landovský se svojí předřečníci souhlasil ohledně komplexnosti současných bezpečnostních hrozeb, jejichž záludnost podle jeho slov spočívá v tom, že jsou často páchány nestátními aktéry a přičitatelnost státu je obtížně prokazatelná. Ocenil, že Aliance v minulých letech oficiálně uznala kybernetický prostor a vesmír za domény operací vedle tradičních domén pozemní, námořní a vzdušné. Nové hrozby podle Landovského ignorují prostorové rozdělení síly, a na to je třeba adekvátně reagovat: „Musíme překonat prostorovou ulitu," vyzval.

V úvodním příspěvku český diplomat hovořil zejména o evropském pilíři v rámci NATO a o snahách zemí Evropské unie autonomně rozvíjet svoje obranné schopnosti. „Silnější evropský pilíř v rámci NATO je nezbytností, obě organizace mají vzájemně kompatibilní silné stránky," vyjádřil svoje přesvědčení Landovský a zároveň doplnil, že mělo-li by docházet ke pokusům duplikovat úsilí druhé organizace ze strany EU resp. NATO, vedlo by takové počínání ke sporům.

Halás varoval před takovými snahami evropských zemí, které by mohly být interpretovány jako úsilí o jistou autonomii evropských aliančních partnerů uvnitř NATO. „Neexistuje žádná ´omezená autonomie´, tak jako neexistuje žádné ´omezené manželství," nalezl připodobnění Halás.

Severní Amerika je zatím pro bezpečnost EU nenahraditelná


Landovský uznal, že v současné době je role Severoatlantické aliance při zajišťování bezpečnosti evropských zemí nepostradatelná. Bertiová uvedla, že spolupráce Severní Ameriky je nezbytná i z prostého geografického hlediska: „Pokud chceme ochránit Evropu, musí Kanada chránit podmořské kabely vedoucí do Evropy," dodala pro příklad pro ilustraci.

Landovský volá po tom, aby byly v budoucnu překonány institucionální překážky komplikující hlubší a efektivnější spolupráci mezi Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí. Příkladem kroku správným směrem je rozhodnutí Rady umožnit zapojení neunijních zemí do projektů stálé strukturované spolupráce PESCO, byť, jak namítl Halás, je procedura tomuto zapojení předcházející, administrativně náročná.

Halás: Závazek výdajů na obranu ve výši 2 procent se nesplní


Halás akcentoval globálního angažmá Severoatlantické aliance – v opačném případě podle něj hrozí, že NATO vyklidí prostor a ztratí na své globální relevanci. Výzkumník shrnul hlavní body zprávy „NATO 2030", v níž se klade důraz kupříkladu na vzájemný dialog a spolupráci, urychlení a zefektivnění rozhodovacích procedur v období krize či na zřízení nových středisek excelence NATO. Halás zároveň předpověděl, že ačkoli se i nadále bude opakovat závazek členských zemí vydávat dvě procenta svého HDP na obranu, tento závazek ani do budoucna nebude splněn.

Podle Speranzové je zpráva NATO 2030 důkazem životaschopnosti Severoatlantické aliance. „NATO je výhodou Západu v éře strategického soupeření," řekla Speranzová, podle které Aliance slouží rovněž jako strážce společně sdílených hodnot a principů. Další přidanou hodnotu NATO vidí americká expertka v koordinační platformě, jíž Aliance představuje i v oblastech, v nichž dosud nemá operační pravomoci. Mnohem více aktivit by podle ní do budoucna bylo vhodné vyvíjet v postupu proti kybernetickým a hybridním hrozbám.

Lze očekávat sjednocení pozice vůči Číně


Speranzová nevyloučila, že budeme svědky výraznějšího posunu směrem ke sjednocení pozice vůči Číně či v oblasti reakcí na incidenty, jejichž intenzita nepřesáhla takovou úroveň, aby mohlo dojít k aktivaci mechanismu kolektivní sebeobrany podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Z hlediska vztahu NATO k Pekingu Speranzová očekává, že budeme pozorovat snahu o spolupráci v oblastech, kde to bude možné (například boj proti klimatické změně či obchod), a zároveň obezřetnost v těch oblastech, v nichž Čína bude představovat bezpečnostní či strategickou hrozbu.

Mezi severoamerickými a evropskými aliančními partnery patrně dojde ke sblížení a prohloubení spolupráce. Speranzová předpokládá, že nastupující americká administrativa Joe Bidena se bude personálně do jisté míry překrývat s někdejší administrativou Baracka Obamy, ač Biden bezpochyby bude chtít „zanechat svůj vlastní odkaz". Co by dle Speranzové měl nový americký prezident učinit na prvním summitu NATO, jehož se zúčastní? „Jednoznačně deklarovat svůj závazek dodržovat článek 5 Washingtonské smlouvy."

Podle Speranzové bude dále pro pozitivní budoucnost Aliance zapotřebí správně identifikovat slabé stránky obranných schopností NATO („capability gaps"), více spolupracovat se soukromým sektorem a vytvářet příležitosti a pobídky pro investice, které posílí odolnost aliančních partnerů.

Není žádná jiná platforma pro transatlantickou spolupráci


Velká část debaty se věnovala otázce (ne)jednoty mezi aliančními partnery. Za citlivé téma Landovský považuje Turecko a jeho současný vnitrostátní vývoj. NATO podle Landovského může na podobné problémy reagovat pouze omezeným způsobem, neboť – na rozdíl od Evropské unie – nedisponuje nadnárodními institucemi nezávislými na členských zemích. Halás se s tímto názorem ztotožnil: „Jsou jiné entity – konkrétně Evropská unie – které jsou lépe vybaveny k tomu vypořádat se s vnitřními problémy spojenými s demokracií." Landovský vyzdvihl, že zajišťování bezpečnosti je důležité právě i z toho důvodu, protože bezpečnost je nutnou podmínkou k tomu, aby režim v dané zemi mohl získat i další atributy charakteristické pro demokracii, jako je třeba vláda práva.

Bertiová podtrhla význam jednoty mezi členskými zeměmi NATO. Aliance podle ní představuje jedno z největších demokratických společenství na světě, jehož příslušníky spojuje víra v demokratické mezinárodní uspořádání založené na všeobecně uznávaných pravidlech. „NATO podporuje sbližování členských zemí a neexistuje žádná jiná platforma, která by to mohla učinit – žádná jiná platforma, kde jsou společně severoamerické i evropské státy," doplnila Bertiová.

Videozáznam celé debaty je k dispozici ke zhlédnutí zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Co znamená 5G (nejen) pro státy V4?

Euroskop.cz, Pixabay.com, 25.12.2020

Z jakých evropských fondů bude ČR čerpat po roce 2020?

Petr Pospíšil, Euroskop, 11.12.2020

Jaký je středoevropský pohled na situaci okolo covid-19?

Petr Pospíšil, Euroskop, 26.11.2020