Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Fond spravedlivé transformace: Jaká je role soukromého kapitálu při financování

Úřad vlády, 25.03.2021
finace, ekologie

Zlepšení porozumění mechanismům financování spravedlivé transformace a možností politik, které podporují mobilizaci soukromého kapitálu, patřilo mezi hlavní cíle workshopu, který proběhl 10. března 2021 a byl organizovaný centrem ISFC (International Sustainable Finance Centre).

Posluchači se během akce mohli dozvědět více o práci na spravedlivém přechodu a vyslechnout si nejnovější informace z výzkumu a diskuzí o daném tématu, stejně jako sdílet další práce a studie na zlepšování plánů spravedlivé transformace.  

Akci moderoval David Murphy, vedoucí vývoje a strategie ISFC. Hosty a přednášejícími byli Katarzyna Szwarc, členka týmu pro politiku a udržitelné finance z Grantham Research Institute on Climate Change & the Environment, Vilém Řehák z odboru strategie a marketingu Českomoravské záruční a rozvojové banky a Nikos Mantzaris, hlavní analytik a partner z think tanku The Green Tank.

Role soukromého kapitálu 

Fond spravedlivé transformace přinese do českých uhelných regionů investice až do výše 42 miliard korun. Uvažované projekty na financování v regionech však dosahují téměř 500 miliard korun. Komplexní a smysluplný spravedlivý přechod bude pokračovat ještě dlouho po skončení stávajícího víceletého finančního rámce EU pro 2021-27 (VFR). Lze předpokládat financování z EU zdrojů i po uplynutí této doby, zároveň však toto financování není jisté.

Katarzyna Szwarc hovořila na téma spravedlivý přechod a financování opatření v oblasti klimatu s pozitivním sociálním dopadem. Klíčovými body vystoupení bylo

  • spravedlivý přechod je rozhodující pro úspěch v oblasti klimatu, a COVID-19 poukázal naléhavou potřebu ekologického a spravedlivého hospodářského oživení;
  • spravedlivý přechod znamená opatření v oblasti klimatu, která jsou inkluzivní, místní a odvětvově specifická. Je třeba vnímat, že finanční instituce hrají důležitou roli, mohou efektivně podporovat spravedlivý přechod, pracují a postupují od strategie nejvyšší úrovně k dodávkám produktů zákazníkům v terénu, regionu;
  • k mobilizaci kapitálu pro spravedlivý přechod jsou potřeba finanční inovace.

Ilustrační foto
Ilustrační foto. zdroj: Pixabay

 

Finance: Klíčová role při dosahování čisté nuly do roku 2050


Cílem má být zvýšení množství kapitálu a jeho zlepšená kvalita (důležité budou dlouhodobější a integrující environmentální a sociální faktory). A co to znamená v praxi?

  • Maximalizace sociálních výhod přechodu, např. vysoce kvalitní tzv. „zelená pracovní místa“;
  • posílení postavení osob postižených změnami, např. prostřednictvím aktivní účasti místních komunit;
  • předvídání budoucích postupů k řešení daných problémů, např. plánování rekvalifikace v celé ekonomice.

Zásadní je mobilizace investic z veřejného a soukromého sektoru, důležitá je role bank při poskytování služeb zákazníkům a veřejnosti jako celku. Po překonání krize způsobené COVID-19 je třeba cílit nikoliv na dosažení původního stavu, ale naopak na zlepšení stavu.

Soukromé investiceinvestoři musí zahrnout spravedlivý přechod do své strategie a signalizovat jeho význam v celém investičním řetězci. Investoři mohou přesunout kapitál směrem k aktivům, která jsou v souladu se spravedlivým přechodem. Vzdělávání, získání přehledu -  investoři by měli budovat kapacitu pro provádění aktivit v rámci spravedlivého přechodu s účinným sledováním, hodnocením a sdílením výsledků.

Nikos Mantzaris popsal postupy ve své zemi:

  • nelze přehlédnout vývoj politiky EU a mezinárodní politiky v oblasti klimatu;
  • rozhodnutí o postupném ukončení činnosti funguje jako katalyzátor procesu spravedlivé transformace;
  • podpora by měla být zaměřena hlavně na malé a střední podniky a komunitní podniky jako např. energetické apod.;
  • plně respektována by měla být zásada partnerství.

Dále představil řecký „Národní plán spravedlivé transformace“ jehož součástí je řešení transformace regionů spojených s těžbou hnědého uhlí, jehož součástí je mimo jiného vybudování společnosti na výrobu baterií, zelené jednotky na výrobu vodíku, nové oblasti energetického výzkumu a technologie, inteligentní zemědělství, vinařská turistika, rozvoj farmaceutického průmyslu.

Krok za krokem


David Murphy pak shrnul řešení spravedlivého přechodu: je třeba stále vnímat přístup ve stylu „step by step“, všechny další kroky se musí pečlivě zvažovat a plánovat, musíme plánovat, co budeme chtít udělat a co naopak ne, a to jak na národní úrovni, tak lokální. Nastal čas, kdy jsou před námi vážné hrozby klimatické krize. Řecký přístup může být inspirativní pro Polsko a Česko. ČR má svůj „phase out“ termín rok 2038, Polsko dosud žádný nemá (na workshopu též vystoupil polský zástupce Michael Hetmanski).

Polsko avizovalo, že změna nebude v novém programovém období lehká. Počítá se s „hybridním financování“, některé investice budou financovány z veřejných prostředků (forma grantů), další z prostředků soukromých.  Veřejné prostředky mají zásadní význam, mohou pomoci mobilizovat soukromý kapitál. Mechanismus spravedlivé transformace je pro Polsko další výzvou. Diskutuje se o detailech, sbírají se zkušenosti z ostatních zemí, mimo jiných i z Velké Británie.

Vilém Řehák z Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) navázal na polského kolegu a představil banku a její fungování. Aktuálně se pracuje na nastavení nových projektů (již cca 700 projektů zrealizováno) včetně finančních nástrojů. V ČR jsou prostředky tranzice zaměřené do tří regionů. Je důležité vnímat i časovou osu financování projektů. Banka buduje další kapacity, zaměření cílí na výzkum a rozvoj. Nejbližším úkolem je zaměření se na rozjezd oblasti InvestEU. ČMZRB do budoucna prosazuje, aby řešení byla ednoduchá a aby představovala finanční zvýhodnění pro malé a střední podniky. Důležitá je a bude technická asistence, která může podpořit i podniky, zafinancovat např. energetické audity apod..

Na závěr workshopu vystoupila Andrea Ferjenčíková, zástupkyně pražské pobočky Evropské investiční banky (EIB). Podpořila myšlenku správného rozhodnutí, a tedy využití nástrojů v rámci Just transition mechanism. EIB je připravena pomoci prostřednictvím technické asistence (nabídka služeb, kompletace využití grantů, úvěrů plus TA). 

The International Sustainable Finance Center (ISFC) je nezávislá, apolitická organizace, jejímž cílem je provádět hloubkový výzkum témat udržitelných financí. Středisko využívá vhled odborníků a praktická politická řešení k informování veřejné debaty a tvorby politik v oblasti udržitelných financí a zároveň pomáhá budovat místní odbornost a kapacitu v celé řadě témat, mezi něž patří Green Deal EU, její program udržitelného financování a program COVID balíčky pro obnovení.

Autor: Světlana Máčalová, Úřad vlády