Čím se vyznačují dezinformace ve střední Evropě?


Petr Pospíšil, Euroskop, 25.3.2021

REPORTÁŽ – Působení dezinformátorů a šíření falešných zpráv představuje jeden z rysů současného informačního prostředí . Jejich dopad jsme mohli naplno pocítit v souvislosti s probíhající pandemií nemoci covid-19. O tom, čím jsou specifické dezinformace, se kterými se setkávají Češi a Slováci, hovořili účastníci online debaty uspořádané Centrem excelence NATO pro strategickou komunikaci.

V debatě vystoupili Katarína Klingová, výzkumnice z think-tanku GLOBSEC, a Jakub Kalenský, bývalý šéf unijní iniciativy StratCom East a v současnosti expert působící v Atlantic Council. Debatu moderovala Nika Aleksejevová, jeho kolegyně z Atlantic Council.

Dezinformace o koronaviru ohrožují zdraví a životy obyvatel

Kalenský v úvodu vymezil, proč jsou dezinformace o koronaviru natolik nebezpečné. „Ohrožují životy lidí, podněcují k násilí a nenávisti, útočí na instituce i na sdělovací prostředky,“ vypočítal všechny potenciální důsledky, v nichž se nehmotná hrozba v podobě dezinformací nebezpečně materializovat. Z hlediska cílů dezinformátoři útočí jak na mezinárodní organizace a světové mocnosti (Evropská unie a Spojené státy americké), tak i na konkrétní osobnosti (čelní političtí představitelé). V pozitivním světle dezinformační servery naopak vykreslují Rusko a Čínu.

Co konkrétně dezinformace o koronaviru, s nimiž se české publikum setkává, obsahují? Například to, že žádná pandemie koronaviru neexistuje nebo že je způsobena Spojenými státy či Evropskou unií, dále poukazují například na domnělou nebezpečnost testování či očkování, při nichž mají být nic netušícím lidem do těla vpravovány mikročipy. Fantazie dezinformátorů je opravdu bujná, operují například i s argumenty, že respirátory připravují děti o přísun kyslíku.

Dezinformační portály zveřejňují různorodé konspirační teorie

Na dezinformačních portálech se lze setkat i s velice divokými konspiračními teoriemi o tom, že koronavirus má představovat součást plánu na omezení počtu populace. Původci těchto teorií neznají meze svých dezinformačních aktivit a jak Kalenský podotýká, jejich dezinformační působení je leckdy doplněno i výzvami k násilným činům vůči politickým představitelům, což už je skutečně problémem vyžadujícím řešení v trestněprávní rovině.

Katarína Klingová na svého kolegu a předřečníka navázala. Problém dezinformací je o to nebezpečnější, vezmeme-li v úvahu, že podle průzkumu think-tanku GLOBSEC pouze ve třech z devíti zemí střední a východní Evropy většina obyvatel věří oficiálním institucím ohledně informací o koronaviru.

Nedůvěra k oficiálním místům vede k náchylnosti k dezinformacím

Tato nedůvěra se promítá jednak do celkově nižší ochoty nechat se naočkovat, jednak do větší zranitelnosti a náchylnosti k tomu podlehnout dezinformacím. Přesto ovšem slovenská expertka vnímá pomyslné „světlo na konci tunelu“ a ochota podstoupit očkování proti koronaviru se podle ní ve středo- a východoevropských zemí průběžně zvyšuje.

Klingová pod drobnohledem rozebrala slovenskou dezinformační scénu. Vyskytuje se na ní (podle portálu „Blbec online“, mapujícího šiřitele dezinformačního obsahu na Slovensku) přibližně 1800 facebookových skupin aktivně rozšiřujících dezinformace a 100 dezinformačních webových stránek. Slovenské dezinformační portály často přebírají obsah z českých zdrojů. S českými dezinformačními servery jejich slovenské protějšky spolupracují – a spolupráce mezi dezinformátory probíhá i na vnitrostátní úrovni.

Kontroverzní politici sdílejí dezinformační obsah a zvětšují jeho dosah

Situaci podle Klingové dále zhoršují někteří kontroverzní politici, kteří dezinformační obsah sdílejí na svých profilech. Jelikož tito političtí představitelé často disponují řádově větším počtem sledujících než kupříkladu oficiální profily ministerstev, jež dezinformace vyvrací, tito politici tím dezinformacím zásadně rozšiřují jejich dosah, což činí dezinformační hrozbu nebezpečnější.

Klingová ovšem zároveň vyzdvihla několik iniciativ, které usilují o to, mapovat dezinformační sféru a aktivity dezinformátorů co nejvíce znesnadnit. Ocenila například portál konspiratori.sk, jenž označuje webové portály podle toho, jak často publikují dezinformační obsah. Užitečnou práci podle Klingové odvádí i komunita českých a slovenských elfů.

Léta šířené dezinformace nelze odstranit během několika měsíců

Zároveň však slovenská analytička jedním dechem dodala, že dopad iniciativ bojujících proti dezinformacím je omezený. „Nemůžete během několika měsíců vymazat dezinformace, které zde jsou šířeny několik let,“ uvedla.

Dle Kalenského je pro obě země příznačné, že na dezinformace reaguje aktivně občanská společnost. Klingová zmínila náznak pozitivního budoucího vývoje na Slovensku, kde nedávno došlo k přijetí nové strategie obranné a bezpečnostní politiky, která poprvé explicitně uvádí riziko představované hybridními hrozbami a dezinformacemi. Ve fázi příprav je i historicky první akční plán proti hybridním hrozbám.

Vůči konspiračním teoriím jsou nejzranitelnější obyvatelé maloměst

Další otázka moderátorky směřovala k tomu, zda lze říct, která skupina obyvatel je proti dezinformacím nejzranitelnější. Podle Klingové se na první pohled může zdát, že o něco zranitelnější jsou starší generace, avšak na Slovensku konspirační teorie prostupují všemi věkovými skupinami. Kalenský doplnil, že podle průzkumu realizovaného před lety v České republice jsou nejohroženější cílovou skupinou lidé z malých a středně velkých měst s počtem obyvatel mezi pěti a padesáti tisíci.

Vír dezinformací okolo koronaviru v Česku i u našich bývalých federálních partnerů ještě více rozdmýchala ruská vakcína Sputnik. Na Slovensku kvůli ní tamní vláda dokonce zažila koaliční krizi. Třebaže vakcína Sputnik na Slovensku dosud nebyla schválena k použití, dezinformátoři v rozporu s tím šířili nepravdivé zprávy, že vakcína již oprávnění k použití od příslušných slovenských úřadů získala.

Kalenský vyzdvihl, že navzdory záplavě neověřených informací a zkazek stále platí, že seriózní média o vakcínách stále informují seriózním způsobem. Naproti tomu pro dezinformátory jsou charakteristické protimluvy: „Covid neexistuje, ale vyrobila ho EU, očkování je špatné, ovšem Sputnik je dobrý,“ dodal Kalenský pro ilustraci.

Sociální sítě by mohly dělat více, ale berme je jako partnery

Český expert varoval rovněž před přílišnou démonizací sociálních sítí, jež bývají v poslední době často označovány za (spolu-)pachatel šíření dezinformací. Spíš než tím jsou podle Kalenského pouhým zneužitým nástrojem. „Mohly by dělat více, ale měli bychom s nimi jednat spíše jako s partnery,“ vyzval Kalenský.

Klingová připomněla, že dezinformace mají výrazný geopolitický význam. Dezinformátoři podle ní stále uplatňují kartu „panslavické jednoty“, která se v tuzemsku datuje do 19. století. S ohledem na aktuální geopolitické prostředí je však podle slovenské expertky pozitivní, že vzrostla vůle obyvatel setrvat v Severoatlantické alianci a většina Čechů a Slováků považuje NATO za garanta naší bezpečnosti. Přispěly k tomu podle ní i politická prohlášení a kampaně připomínající význam NATO pro mezinárodní bezpečnost.

Videozáznam online debaty je k dispozici zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek