Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Věra Jourová zahájila mezinárodní konferenci StratCom Dialogue

Petr Pospíšil, Euroskop, 7.5.2021
Věra Jourová

REPORTÁŽ - Česká eurokomisařka Věra Jourová ve čtvrtek 6. května přednesla hlavní vystoupení na mezinárodní bezpečnostní konferenci StratCom Dialogue 2021. Každoroční konference pořádané v lotyšské Rize se letos koná online z důvodu pandemie covid-19. Zaměřuje se na témata, jako je boj proti dezinformacím a jiným typům hybridních hrozeb zesílených rozvojem moderních technologií.

Věra Jourová svoji řeč uvedla přiznáním, že hned poté, co jí bylo v nové Evropské komisi přiděleno portfolio hodnot a transparentnosti, směřovala jedna z jejích prvních myšlenek k tomu, že musí navštívit Rigu a tamní Centrum excelence NATO pro strategickou komunikaci.

V současné době dle české místopředsedkyně Evropské komise naše demokracie čelí mnoha hrozbám, které mají společného jmenovatele – jejich cílem je podlamovat důvěru v demokratické instituce. Nepřátelé jsou si totiž podle Jourové vědomi toho, že důvěra v demokratické instituce představuje základ, na němž je demokracie vystavena.

Digitalizace činí hrozbu dezinformací závažnější


Postupující trend digitalizace navíc učinil tuto hrozbu akutnější, neboť se dezinformace na sociálních sítích šíří v objemu, v podobě a rychlostí, jak to dříve, v době bez těchto technologických nástrojů a platforem, možné nebylo.

Nejčastějšími cíli rozšiřovatelů dezinformačního obsahu jsou tradičně instituce, vlády a sdělovací prostředky. V době koronavirové pandemie se k těmto „tradičním cílům" nově přidala bohužel i expertní, vědecká komunita.

Evropská unie podle Jourové není k těmto znepokojivým procesům slepá a přistupuje podle Jourové k bezpečnostní hrozbě představované dezinformacemi s nejvyšší vážností. Jourová podotkla, že rozšiřování nepravdivého obsahu či kupování prostoru pro manipulativní reklamu nemůže být do budoucna tak dostupné a snadné, jako tomu bylo v minulosti.

Unie podniká proti dezinformacím celou řadu kroků a iniciativ


Aby Unie zajistila, že nezůstane jen u slov, podniká konkrétní, hmatatelné kroky. Jourová uvedla akt o digitálních službách (Digital Services Act) či Akční plán pro demokracii (European Democracy Action Plan) jako konkrétní příklady iniciativ, které mají zaručit větší odpovědnost a závazky ze strany provozovatelů digitálních služeb a platforem, jichž šiřitelé dezinformačního obsahu ke svým aktivitám zneužívají. Systém podle eurokomisařky musí obsahovat rovněž dostatečný mechanismus dohledu. Součástí komplexního přístupu ze strany Unie bude stanovení pravidel pro větší transparentnost reklamy na internetu i nástroje na podporu svobody médií, mediální plurality a bezpečnosti novinářů.

K tomu, aby byla evropská snaha čelit dezinformacím efektivní, je podle Jourové zapotřebí celospolečenský přístup zahrnující spolupráci států mezi sebou, kooperaci se Severoatlantickou aliancí, zapojení soukromých subjektů i občanské společnosti. Ohledně NATO Jourová ocenila, že spolupráce mezi EU a NATO se v poslední době výrazně zintenzivnila, a to i kvůli pandemii covid-19.

Náš přístup musí vést k posílení odolnosti a obnově důvěry


Do budoucna Jourová apeluje na to, že evropský přístup v boji proti dezinformacím musí být jednotný. Je podle ní zásadní vytvářet cílenou, proaktivní komunikaci. Veškeré úsilí obstát proti dezinformátorům musí být vedeno snahou o dosažení zastřešujícího cíle: „Učinit naše demokracie odolnějšími a obnovit důvěru," uzavřela Jourová.

Záznam vystoupení Věry Jourové i dalších veřejných částí programu můžete zhlédnout zpětně na facebookové stránce Centra excelence NATO pro strategickou komunikaci zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop