10.05.2021
Úřad vlády, Euroskop
Dne 20. dubna 2021 uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) konferenci „Energetická chudoba na křižovatce evropského pilíře sociálních práv a evropské zelené dohody“. Jejím cílem bylo vyzdvihnout boj proti energetické chudobě jako prioritu Evropské unie v rámci cílů udržitelného rozvoje, evropské zelené dohody a evropského pilíře sociálních práv.
Energetická chudoba ovlivňuje kvalitu života a základní práva milionů evropských občanů, zejména těch nejzranitelnějších. V EU se proto objevuje jako zásadní politická otázka. Přístup k energii je základním lidským právem: nikdo by si neměl vybírat mezi jídlem, osvětlením nebo vytápěním svého domova.
V roce 2019 více než 30 milionů Evropanů tvrdilo, že si nemohou dovolit udržovat dostatečnou teplotu ve svých domovech a 6,2 % z nich nebylo schopno platit účty za služby. Obavy se v důsledku pandemické krize COVID-19 ještě zvýšily.
Konference byla rozdělena do tří panelů:
- Řešení energetické chudoby s cílem přispět k dosažení cílů v oblasti klimatu;
- Řešení energetické chudoby s cílem snížit nerovnosti;
- Boj proti energetické chudobě jako jádro politik EU
Konferenci zahájila předsedkyně EHSV Christa Schweng. Zdůraznila, že aby členské státy a EU byly úspěšné, musí spolupracovat, sdílet své znalosti a osvědčené postupy. „Máme k dispozici finanční a legislativní nástroje. Snížení energetické chudoby nelze dosáhnout bez aktivního zapojení organizované občanské společnosti,“ upozornila.
Sarah Coupechoux z Fondation Abbé Pierre ve Francii upozornila na skutečnost, že zdravotní a sociální situace zasáhla lidi, kteří již finančně žijí na hranici a Jeppe Mikél Jensen, zastupující novou Evropskou observatoř energetické chudoby, zdůraznil potřebu akcí s iniciativami na místní úrovni.
Dosažení cílů v oblasti klimatu
První panel se zabýval otázkou řešení energetické chudoby s cílem přispět k dosažení cílů v oblasti klimatu. Jednou z velmi důležitých iniciativ je renovace budov, která je nezbytná k přechodu na čistou energii.
Thomas Pellerin-Carlin z Energetického centra Jacques Delors hovořil o zdravotních problémech, které by mohla přinést energetická zranitelnost, a to nejen fyzických, ale i psychických, jako je deprese. Dále poukázal také na důležitost renovace budov.
Podpora při renovacích budov
Jagoda Munič, ředitel Friends of the Earth Europe (FOEE) zdůraznil, že renovace vyžadují značné investice a domácnosti s nízkými příjmy musí tak být podporovány. FOEE připravuje cestu k řešení energetické chudoby ve spolupráci s různými aliancemi. Koalice, která je na národní a místní úrovni, sdružuje odbory, skupiny proti chudobě, poskytovatele sociálního bydlení, nevládní organizace, environmentální aktivisty, zdravotnické organizace a energetická družstva po celé Evropě.
Dále Jagoda Munič doporučil následná opatření: 1. Dostatečné a odpovídající financování, 2. Specifické programy energetické účinnosti pro domácnosti s nízkými příjmy a energeticky chudými domácnosti, 3. Technická pomoc členským státům a 4. Praktická pomoc domácnostem s nízkými příjmy.
Stejně jako renovaci budov je podle něj výhodné řešit dekarbonizaci vytápění a chlazení v domácnostech s nízkými příjmy. Slušné, dostupné a bezpečné bydlení by mělo být právem všech Evropanů dle zásady 20 o právu na přístup k základním službám Evropského pilíře sociálních práv.
Snížení nerovnosti
Druhý panel se zabýval otázkou řešení energetické chudoby s cílem snížit nerovnosti. Pandemie COVID-19 postihla všechny, nejvíce však nejzranitelnější skupiny, odhalila a prohloubila strukturu nerovností.
Sociální rozměr zeleného cíle soustředit se na energetickou chudobu a zlepšení špatného bydlení má přímý i okamžitý dopad na zdraví obyvatel, ale také na širší blahobyt a životní úroveň v Evropě.
Situace v oblasti energetické chudoby se v členských státech liší. Na jedné straně nedostatek dostupného bydlení a na druhé straně nárůst cen energie, potravin a dalších základních nákladů dostává občany do obtížných situací. Lidé zažívající chudobu mají nedostatek finančních prostředků, chybí jim zkušenosti, příležitosti, služby a prostředí, které ostatní považují za normální.
Nutné jsou konkrétní cíle
Barbara Kauffman, ředitelka pro zaměstnanost a sociální správu v Generálním ředitelství Komise pro zaměstnanost, zdůraznila, že v nadcházejících letech budeme řešit energetickou chudobu, zvláště u nejzranitelnějších skupin naší společnosti. Velmi důležité proto je, aby byly zásady evropského pilíře sociálních práv aplikovány v praxi.
K dosažení hmatatelných výsledků budou muset podle ní orgány EU vybudovat silnou politickou „koalici“ s cílem nulové energetické chudoby v EU a stanovit konkrétní cíle ve stávajících a budoucích politikách a finančních nástrojích. S využitím doporučení Komise o energetické chudobě by se pozornost měla zaměřit na národní energetické a klimatické plány a dlouhodobé strategie obnovy, jakož i národní plány obnovy a odolnosti. Kromě toho by se také měly neustále rozvíjet metriky a ukazatele, které umožňují tvůrcům politik na evropské, národní a místní úrovni porozumět a lépe řešit energetickou chudobu.
Přístup k energiím pro nejchudší obyvatele se ukazuje v EU jako důležitá politická otázka. Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Ferreira Helder z Evropské sítě proti chudobě (EAPN) zdůraznil potřebu spravedlivého přechodu pro všechny. Negativní sociální důsledky neúměrně zasáhly zranitelnější skupiny. Nyní je více než kdy jindy důležité upřednostnit opatření proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Klíčovým východiskem je cíl, aby všichni mohli využít právo na dostupné energetické zdroje. Energie je službou obecného zájmu, a proto musí být jako lidské a sociální právo zaručen přístup k dodávkám energie pro každého.
Organizace občanské společnosti byly rozhodující pro zmírnění dopadů pandemie, a to navzdory chronickému nedostatečnému financování a dopadu covidu-19 na jejich vlastní práci a poskytování služeb. Měly by hrát klíčovou roli při vytváření a provádění politik pro vymýcení energetické chudoby. Při práci v terénu mají zásadní význam pro poskytování přímé pomoci nejzranitelnějším v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.
Občané EU, zejména ti nejzranitelnější, potřebují jednotná kontaktní místa, aby mohli při řešení problému těžit z objektivních informací o možnostech renovace a financování na místní úrovni. Sociální tarify jsou důležité a v mnoha evropských zemích jsou nezbytné k ochraně nejzranitelnějších skupin našich společností. Konečným cílem by však podle Heldera mělo být zajištění přístupu k cenově dostupné energii všem, zejména lidem zažívajícím chudobu a sociální vyloučení.
Jádro politik EU
Třetí panel se zabýval otázkou energetické chudoby jako jádra politik EU. Předpoklady k oživení spolu s vysokou poptávkou po prosperující ekonomice, provádění Agendy OSN 2030, Evropské zelené dohody a Evropského pilíře sociálních práv vytvářejí dokonalou politickou hybnou sílu pro řešení naléhavé otázky energetické chudoby.
Řešením energetické chudoby můžeme pomoci dosáhnout cílů v oblasti klimatické neutrality, a tím snížit nerovnosti v Evropské unii a podpořit zotavení z krize COVID-19. Podle účastníků panelu je třeba vytvořit systém hodnocení na národní a regionální úrovni, zajistit energeticky úsporné bydlení a najít způsoby zapojení zúčastněných stran, jak veřejného tak soukromého sektoru.
Kadri Simson, evropská komisařka pro energetiku, uvedla, že statistiky ukázaly, jak velkou výzvou je energetická chudoba, a že její zmírnění je pro Komisi prioritou. Evropa podle ní musí být příkladem úspěšného přechodu. Je důležité mít k dispozici veřejné prostředky na pomoc domácnostem s nízkými příjmy při překonávání vysokých počátečních nákladů.
„Je třeba plně využít potenciálu k zavedení programů financování Unie a zapojení zúčastněných stran. Obce, občanská společnost a subjekty soukromého sektoru vědí, jak zlepšit využívání místních obnovitelných zdrojů energie a jak snížit účty za energii. Pandemie nabídla příležitost pro ještě rychlejší změnu směrem ke klimaticky neutrální EU. Komise se zavázala zajistit, aby naše reakce na krizi byla zelená a digitální,“ zdůraznila komisařka.
Francouzská strategie
Emmanuelle Wargon, francouzská ministryně pro bydlení, zdůraznila, že boj proti energetické chudobě je jádrem silného a spravedlivého zeleného přechodu a že francouzská vláda pracuje na minimálních normách energetické náročnosti pro nové bydlení a zároveň na finanční pomoci a podpoře na renovaci budov.
Ministryně vyzdvihla, že francouzská strategie byla uváděna jako zajímavá, zejména pokud jde o boj proti energetické chudobě. Stanovily se minimální standardy kvality pro nájemní bydlení, které spotřebovává nejvíce energie, zavedla se pomoc při rekonstrukci pro chudé domácnosti, podporují se konkrétní veřejné služby, které poskytují poradenskou pomoc. Jako aktivní boj s energetickou chudobou bylo vyčleněno 7 miliard eur na energetickou rekonstrukci budov speciálně pro bydlení. Potřebujeme podporovat prosperující ekonomiku, která spojuje ekonomickou činnost, zaměstnanost a ochranu životního prostředí a kvalitu života. Potřebujeme provádět a dokončovat renovaci budov, ve světle „win win“ politiky a pravidel sociální politiky. Francie je vysoce motivována pokračovat v tomto dialogu během slovinského i navazujícího francouzského předsednictví.
S odkazem na nadcházející Předsednictví EU Blaž Košorok, slovinský státní tajemník pro infrastrukturu, objasnil, že je zapotřebí holistický přístup k boji proti energetické chudobě, v němž se spojí všechny sociální a environmentální prvky, aby nikdo nezůstal pozadu.
Závěrečná slova předsedů pracovních skupin v rámci EHSV
Stefano Mallia, předseda Pracovní skupiny zaměstnavatelů v EHSV, zdůraznil skutečnost, že ekonomické aspekty jsou stejně důležité jako sociální a musí jít společně. Je třeba využít historickou příležitost k účinnému řešení energetické chudoby, která povede k zelené a udržitelné Evropě. Existuje silná poptávka po EU, aby vytvořila evropskou komplexní a konzistentní politickou strategii pro řešení energetické chudoby. Není pochyb o tom, že soukromé podniky musí hrát roli v boji proti energetické chudobě, například prostřednictvím inovací, správných technologií a vytváření pracovních míst. Pouze při silném hospodářském oživení však budou podniky schopny smysluplně přispět k řešení energetické chudoby.
Oliver Röpke, předseda Pracovní skupiny II, zdůraznil, že vytváření pracovních míst musí zůstat pro zaměstnavatele prioritou, stejně tak i pro celou Evropu, a tedy pro silné hospodářské oživení. Každý by měl mít přístup k cenově dostupné energii, který je zakotven v zásadách 19 a 20 EPSP. Spravedlivá transformace vyžaduje, aby byly plně zapojeny všechny zúčastněné strany, včetně zaměstnanců. Je to příležitost současně přijmout opatření v oblasti klimatické neutrality, obnovy a sociální soudržnosti. Musíme využít příležitosti sociálního summitu v Portu a nového podnětu k sociálním právům, abychom mohli vyzvat ke konkrétním politickým krokům k řešení energetické chudoby. Při rozvoji a monitorování členských států budou v tomto ohledu klíčové akční plány.
Séamus Boland, předseda Pracovní skupiny pro rozmanitost v Evropě, uvedl, že odstranění energetické chudoby do roku 2030 musí být odpovědností a účelem Evropy. Evropa musí vybudovat silný příběh o energetické chudobě a stanovit ji jako prioritní otázku v rámci cílů udržitelného rozvoje, evropské zelené dohody a evropského pilíře sociálních práv. Organizace občanské společnosti by mohly své odborné znalosti a znalosti z praxe uplatnit prostřednictvím „koalice pro řešení energetické chudoby“ a pomoci orgánům EU a členským státům lépe navrhovat, provádět a hodnotit jejich opatření.
Na závěr konference Cillian Lohan, místopředseda EHSV odpovědný za komunikaci, zopakoval, že je silná poptávka ze strany občanské společnosti, aby EU vypracovala evropskou strategii pro řešení energetické chudoby za účelem dosáhnout ukončení energetické chudoby v Evropě s cílem mobilizovat potřebné zdroje a pravidelně analyzovat aktuální stav.
Autor: Jarmila Nývltová, Úřad vlády
