Evropský digitální kompas: Jaké cíle stanoví a co znamená pro ČR?


Petr Pospíšil, Euroskop, 25.6.2021

REPORTÁŽ – Evropská komise v březnu letošního roku představila dlouho očekávaný dokument, který má velký význam pro naši blízkou budoucnost – Evropský digitální kompas 2030. Dokument vytyčuje ambiciózní cíle v digitální oblasti, kterých by se mělo dosáhnout do konce tohoto desetiletí. Ve středu 23. června proběhla v online formě národní diskuse s tuzemskými odborníky, kteří hodnotili, co dokument přináší a jaký dopad bude mít pro Českou republiku. Z akce vám přinášíme reportáž.

Roli organizátora, moderátora a hosta online diskuse zastal náměstek Petr Očko z Ministerstva průmyslu a obchodu. Debaty se zúčastnili rovněž vedoucí Oddělení evropské digitální agendy Jan Míča z Úřadu vlády ČR, místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová a europoslanec Luděk Niedermayer.

Petr Očko během setkání přednesl prezentaci představující účastníkům evropský digitální kompas. Česká republika vnímá digitalizaci jako klíč ke konkurenceschopnosti a v této oblasti spolupracuje s evropskými i mezinárodními partnery v čele s Evropskou komisí. Digitální kompas navazuje na sdělení k jednotnému digitálnímu trhu, představenému v roce 2015, a na Digitální strategii EU, zveřejněnou v loňském roce.

Do roku 2030 se zvýší digitální dovednosti i bezpečnost

Hlavní cíle Evropského digitálního kompasu 2030 jsou formovány ve čtyřech klíčových oblastech – zaprvé to jsou digitální dovednosti, respektive obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií, zadruhé bezpečné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury, zatřetí digitální transformace podniků a začtvrté digitalizace veřejných služeb.

Co tyto cíle konkrétně obsahují? Z hlediska digitálních dovedností by měly do roku 2030 alespoň čtyři pětiny dospělých ovládat základní digitální dovednosti. V Unii jako celku by mělo být v oblasti informačních a komunikačních technologií zaměstnáno 20 milionů odborníků včetně většího zastoupení žen.

Všechny obydlené oblasti Unie budou pokryty 5G sítěmi

Ohledně digitální bezpečnosti kompas stanovuje, aby byly do konce dekády všechny obydlené oblasti v EU pokryty sítěmi 5G a evropská produkce polovodičů by měla představovat alespoň pětinu celosvětové produkce. Na území Unie by mělo být deset tisíc klimaticky neutrálních, vysoce bezpečných okrajových uzlů. Evropa by rovněž měla do roku 2030 vyvinout svůj historicky první kvantový počítač.

Cíl digitalizace podniků počítá s tím, že do konce desetiletí budou tři čtvrtiny podniků využívat cloud computing, data velkého objemu a umělou inteligenci. Unie by měla zdvojnásobit počet firem typu jednorožců („unicorns“) a 90 procent malých a středních podniků by mělo dosáhnout základní úrovně digitální intenzity.

Klíčové veřejné služby v členských zemích budou dostupné online

Poslední čtvrtý cíl v podobě digitalizace veřejných služeb předpokládá, že do roku 2030 budou všechny klíčové veřejné služby v členských zemích dostupné online, čtyři pětiny občanů EU budou využívat elektronickou identifikaci a všichni budou disponovat elektronickým přístupem ke svým zdravotním záznamům.

Ambiciózní plány digitalizace musí respektovat digitální práva, a proto Komise plánuje koncem roku představit návrh rámce digitálních principů, aby se lidem v online prostředí dostávalo stejné ochrany, jakou mají offline. Digitální práva zahrnují svobodu projevu a právo na přístup k informacím, svobodu zakládat a provozovat online podnikání, ochranu osobních údajů a soukromí, ochranu duševní tvorby v online prostoru a ochranu spotřebitele online.

EC Digital Compass
Eurokomisaři Margrethe Vestagerová a Thierry Breton při představení Evropského digitálního kompasu 2030. Zdroj: Evropská komise

Mezi digitální principy patří všeobecný přístup k internetovým službám, bezpečné a důvěryhodné online prostředí, digitální vzdělávání a dovednosti, přístup k digitálním zařízením a systémům respektujícím klima a životní prostředí, digitální veřejná služba a správa a etické zásady pro algoritmy zaměřené na člověka.

Charanzová: Potřebujeme specialisty, osnovy se musí změnit

Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová považuje digitální kompas za měřítko, díky kterému se budeme moci jako Česko i Evropa porovnávat. Kromě toho ale podle české europoslankyně potřebujeme i cíle, které evropský digitální kompas stanovil, tedy například větší počet specialistů na digitální oblast. Specialisty je zároveň potřeba motivovat k tomu, aby Evropu neopouštěli.

Charanzová volá po modifikaci školních osnov, aby se digitálním dovednostem věnovalo více pozornosti, a investice jsou podle ní potřeba i do rozvoje digitálních schopností dospělé populace tak, aby lidé nebyli odříznuti od služeb, které se v probíhajícím desetiletí budou stále více přesouvat do online prostředí.

Míča: Cíle EU v digitální oblasti jsou velmi ambiciózní

Vedoucí Oddělení evropské digitální agendy na Úřadu vlády Jan Míča souhlasí se čtyřmi cíli digitálního kompasu, ale pokládá je v některých případech za odvážné a ambiciózní. Připomněl, že koncem letošního roku by měla Evropská komise podle svého plánu představit tzv. Digital Policy Programme, který bude plnit funkci akčního plánu v oblasti digitální transformace do roku 2030.

Tento program bude obsahovat i mechanismus vyhodnocující pokrok učiněný v digitální sféře v jednotlivých členských zemích. Unie plánuje posílit mezinárodní spolupráci v digitální oblasti s organizacemi jako OECD či WTO, což plně podporuje i Česká republika.

Niedermayer: Unie může určovat globální standardy

Europoslanec Luděk Niedermayer podrthl význam digitalizace připomenutím, že jde společně s ekologickou transformací o jednu ze dvou hlavních priorit Evropské unie. Strategie podle Niedermayera sestává z více dimenzí – strategické, zaměřené na problematiku tzv. digitální suverenity, i ekonomické.

Podle českého europoslance nás čeká z hlediska digitálních aspektů mnoho výzev, například spjatých s etikou využíváním umělé inteligence či s monitoringem soukromých komunikačních kanálů za účelem ochrany dětí a mladistvých. „Věřím, že EU může stanovit v některých aspektech digitálního působení globální standardy,“ uzavřel Niedermayer.

Česká republika na naplnění cílů již pracuje

V následné diskuzi panelisté odpověděli mimo jiné na otázku, zde se Česku povede cíle vytyčené digitálním kompasem naplnit. Očko uvedl, že ve všech čtyřech hlavních oblastech aktivit již probíhají aktivity a Česká republika již nyní postupně realizuje cíle stanovené národní koncepcí Digitální Česko.

Míča účastníky ubezpečil, že cesta k naplnění evropských cílů do roku 2030 se bude řešit převážně prostřednictvím aktualizace stávajících strategií a není pravděpodobné, že by v digitální oblasti měly vznikat strategie zcela nové.

Zapojte se do národní konzultace k digitálním principům

Stejný den byla v České republice Úřadem vlády ČR k digitálním principům spuštěna národní konzultace, do které se můžete do konce července zapojit i vy. Výsledky národní konzultace budou zapracovány do vstupu České republiky do konzultace Evropské komise, která běží do začátku září. Výsledky národní diskuze budou dostupné na stránkách a sociálních sítích Úřadu vlády ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek