Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spoluprací k odolné, bezpečné a prosperující Evropě po covidu

Petr Pospíšil, Euroskop, 9.7.2021
Ruce, puzzle

Které záležitosti budou pro země Visegrádské čtyřky i pro Bavorsko po pandemii koronaviru nejpalčivější a jejich řešení by měla být dána priorita? V čem spočívá příležitost i výzva spojená s plánem obnovy evropských ekonomik? Proč je potřeba do řešení krize zapojit regionální a místní úroveň? A v jakých oblastech bude spolupracovat Bavorsko s Českem? O tom byla online debata pořádaná think-tankem Globsec a politickou nadací Hanns Seidel Foundation.

Debaty se v roli panelistů účastnili bavorská ministryně pro evropské a mezinárodní záležitosti Melanie Humlová, ředitelka Institute for Central Europe Katarína Cséfalvayová, předseda think-tanku MESA10 Ivan Mikloš a slovenský europoslanec Ivan Štefanec. Role moderátora se ujal Markus Ehm z Hanns Seidel Foundation, úvodní slovo pronesl viceprezident think-tanku Globsec Jakub Wiśniewski.

Evropa prochází náročným obdobím," připustila v úvodu Cséfalvayová a mezi výzvami, jimž Starý kontinent čelí, vypočítala koronavirus či náchylnost obyvatelstva k dezinformacím. Vše dohromady podle ní způsobuje zhoršování vnímání Evropské unie mezi veřejností. Unie se dnes nachází ve zranitelné pozici a prioritou by mělo být získat zpět důvěru lidí.

Zelená a digitální transformace: Výzvy dneška, nikoli zítřka


Jako ideální příležitost k pokoronavirovému restartu Cséfalvayová vidí plán obnovy evropských ekonomik, schválený v polovině loňského roku lídry zemí EU. Plán obnovy by měl nejen umožnit návrat k normálnímu způsobu fungování z doby před pandemií, nýbrž by měl být katalyzátorem tranzice na vyšší úroveň, ať už je řeč o oblasti ekologické transformace, digitalizace, zvyšování konkurenceschopnosti či budování odolnosti proti hrozbám různorodé povahy. „Jsme zvyklí nazývat je výzvami zítřka, ale již jsou to výzvy dneška," zdůraznila Cséfalvayová.

Humlová ve svém úvodním vystoupení nejprve přenesla pozornost z dlouhodobé do krátkodobé perspektivy. „Je velice důležité, že lidé dostávají očkování," uvedla. Z hlediska vakcín ocenila, že zakázky na dodávky vakcín byly na evropské úrovni prováděny společně. Zároveň uznala, že z počátku se kladly otázky, zda první dodávky vakcín dorazily včas či nikoli. Plyne z toho podle ní ponaučení, že některé procedury uvnitř unijních institucí by měly být upraveny tak, aby umožnily větší rychlost a akceschopnost.

Důležitá je důvěra občanů v Unii. Tu má zvýšit Konference


Jaké aspekty považuje bavorská ministryně za nejdůležitější pro budoucnost Unie? Na prvním místě zmínila důvěru – jednak mezi EU a členskými státy, jednak mezi EU a jejími občany. Z hlediska toho pokládá za zásadní zajistit, aby Evropané měli oprávněný pocit, že jsou součástí politického procesu na evropské úrovni. Probíhající Konference o budoucnosti Evropy podle Humlové sleduje přesně tento cíl.

Za druhý nejdůležitější faktor pro nadcházející období Humlová označila ekonomické záležitosti. „Lidé se nemohli potkávat, cestovat, ekonomické a obchodní vztahy se nemohly rozvíjet tak jako za normální situace," vysvětlila. Na třetím místě bavorská politička vyzdvihnula udržitelnost a ochranu klimatu. Představitelé Evropské unie i jejích členských států by si podle Humlové měli být plně vědomi skutečnosti, že jsou součástí globálního soupeření. „Měli bychom v určitých oblastech hrát roli průkopníků," vyzývá Humlová, která zároveň nabádá k tomu, abychom v rámci Unie méně soutěžili mezi sebou.

Koronavirus prohloubil rozdíly mezi zeměmi i uvnitř zemí


Ohledně potřeby výraznější mezinárodní spolupráce na evropské i globální úrovni Mikloš zcela souhlasil a připojil další potřeby. Volá po větším profesionalismu, kompetencích a odpovědnosti na regionální a místní úrovni. Uvedl jako příklad Slovensko, kde by podle něj rozsáhlejší zapojení místních i regionálních samospráv mohlo napomoci k lepšímu zvládnutí koronavirové krize. Jaké budou podle uznávaného slovenského ekonoma hlavní dopady pandemie nemoci covid-19? „Prohlubování rozdílů jednak mezi zeměmi, jednak v rámci jednotlivých zemí," uvedl. Země se stabilními veřejnými financemi podle něj měly mnohem lepší předpoklady projít krizí vyvolanou koronavirem lépe.

Jednou ze stránek reflektujících rozrůzněnost uvnitř Unie podle Mikloše představuje odlišná úroveň konkurenceschopnosti jednotlivých zemí. I proto byla jednou z hlavních motivací v pozadí plánu obnovy snaha urychlit procesy vedoucí k potřebným strukturálním reformám.

Střední Evropa se musí proměnit, jinak uvízne v „middle-income trap"


Zemím Visegrádské čtyřky podle Mikloše v současnosti hrozí nebezpečí v odborném ekonomickém diskurzu označované jako tzv. uvíznutí ve středním příjmu (anglicky „middle-income trap"). Země se díky určitým faktorům (například relativně levná pracovní síla) dostanou na určitou ekonomickou úroveň, avšak nebudou schopny posunout se výše, neboť faktory, díky kterým se doposud rozvíjely, zkrátka potenciál k dalšímu posunu neskýtají. V případě středoevropských zemí podle Mikloše představuje výzvu – abychom neskončili v „middle-income trap" – potřeba podstoupit transformaci z ekonomiky založené na masové produkci na ekonomiku poháněnou inovacemi. Právě proto jsou reformy, k nimž dává plán obnovy prostředky a příležitost, tak nutné a potřebné.

S myšlenkou, že návrat ke stavu jako před pandemií možný není a je třeba se přizpůsobit, vyslovil souhlas i Štefanec. Ten rovněž vnímá fond obnovy jako příležitost, avšak výzvou podle něj bude to, aby národní vlády prostředky využily správným způsobem – zejména investicemi do reforem zdravotnictví a vzdělávání. Plán obnovy by měl vést k přidané hodnotě v oblastech digitalizace i ekologické transformace. V obzvláště složité ekonomické situaci se podle Štefance nachází malé a střední podniky (anglicky „small and medium-sized enterprises", zkráceně „SMEs"), které by potřebovaly do budoucna lepší přístup ke kapitálu a odstranění překážek ztěžujících jim přístup na jednotný trh. Ten je potřeba dokončit zejména v oblasti služeb.

Pandemii musíme překonat společně, zapojit regiony i místní úroveň


Štefanec se vyjádřil i k tématu reakce EU na pandemii. V počáteční fázi byla dle jeho slov unijní reakce pomalá, což však lze přičítat skutečnosti, že Unie v oblasti zdravotní péče disponuje pouze omezenými pravomocemi. Do budoucna Štefanec volá po spolupráci zejména v oblasti výzkumu týkajícího se očkován: „Pandemii můžeme překonat pouze společně," je přesvědčen. Mikloš se domnívá, že během krizového řízení pandemické situace je zapotřebí volit rozdílný přístup reagující na odlišnou situaci v různých regionech, v nichž se musí zapojit místní či regionální politici, kteří mají s místní populací přímější kontakt.

Změn by ovšem podle Mikloše měl doznat i přístup Evropské unie, který by měl být lépe koordinován například při zavádění dočasných omezujících opatření. „Covidový certifikát je dobrým příkladem," hodnotil pozitivně nový celoevropský nástroj Mikloš, jenž svůj příspěvek na toto téma zakončil opětovným připomenutím, že covid je velice komplexní fenomén vyžadující kvalitní koordinaci na všech úrovních. Z globální perspektivy bychom podle něj měli zároveň pomáhat zemím s nižší úrovní proočkovanosti populace.

Mnichov s Prahou spolupracuje v automobilovém průmyslu i 5G sítích


Humlová se zaměřila na vztahy mezi Bavorskem a středoevropskými zeměmi. Podle bavorské ministryně Mnichov s Prahou, Bratislavou, Budapeští či Varšavou pojí silné ekonomické vazby zejména v oblasti automobilového průmyslu. Zde bavorská politička zmínila, že je potřeba úspěšně skloubit snahu o dosažení klimatických cílů na jedné straně s dostatečnou informovaností představitelů průmyslu na straně druhé. „Průmysl musí přesně vědět, jak transformovat svoje procesy," uvedla Humlová. Ta zároveň zmínila konkrétní příklad spolupráce v oblasti digitalizace – mezi Prahou a Mnichovem má vzniknout společný koridor 5G sítí.

V závěru debaty se pozornost diskutujících opět vrátila k ústřednímu tématu důvěry. Cséfalvayová zastává názor, že Středoevropané jsou velice kritičtí a pomalý rozjezd očkování zapříčinil celkově a dlouhodobě negativní vnímání evropské reakce na koronavirus. Další příčinou je podle ní náchylnost části obyvatelstva k dezinformacím, na což je podle Cséfalvayové potřeba reagovat strategickou komunikací. A jaký recept na obnovu důvěry mezi Unií a jejími občany má Ivan Štefanec? „Musíme mít společnou rétoriku a cíle, ovšem i společné řízení a metody, jak těchto cílů dosáhnout," uzavřel.

Videozáznam online debaty je k dispozici zde.


Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Jihlava hostila první z offline debat o budoucnosti Evropy

Petr Pospíšil, Euroskop, 20.10.2021

„Společně pro obnovu“: Od pandemie k nové a odolnější Evropě

Úřad vlády, Euroskop, foto Evropský výbor regionů, 18.10.2021

Digitální a zelené oživení v rámci Evropy

Úřad vlády, Euroskop, 11.10.2021

Jak chránit tuzemské firmy před zahraničním vlivem?

Petr Pospíšil, Euroskop, 7.10.2021