Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

PES 2021: Inovace a technologie jako klíč ke klimatickým cílům?

Petr Pospíšil, Euroskop, 19.7.2021
Klima

REPORTÁŽ - Konference Prague European Summit 2021 se zaměřila rovněž na mimořádně aktuální problematiku ochrany klimatu a zavádění moderních technologií, které mají učinit lidské působení ekologičtějším. Jeden z panelů konference shromáždil odborníky ze soukromého sektoru i z neziskové sféry, kteří hovořili o tom, jakým výzvám v této oblasti Unie čelí a jak by měla svůj výzkum přizpůsobit, aby vůči této existenční výzvě obstála.

V roli hostů se debaty zúčastnili Geneviève Ponsová, generální ředitelka institutu Europe Jacques Delors, dále Arvea Marieniová, představitelka společnosti Brainscapital Srl Benefit Company, a také Giles Dickson, výkonný ředitel společnosti WindEurope. Debatu moderovala Aneta Zachová, šéfredaktorka informačního portálu Euractiv.cz.

Technologie jsou cestou ke klimatické neutralitě


„Technologie a inovace mohou zachraňovat životy i celou planetu," prohlásila v úvodu debaty moderátorka Aneta Zachová. Ponsová na to navázala tím, že technologie jsou nezbytné k dosažení cíle uhlíkové neutrality, který si Evropská unie předsevzala. A co všechno podle ní musí vzít v úvahu ti, kteří nové technologie vyvíjejí? Návod je zřejmý – zvolit vhodnou technologii, nastavit realistický časový rámec pro daný výzkum a vývoj a v neposlední řadě postupovat systematicky.

Ponsová rovněž zdůraznila skutečnost, že při vývoji inovativních technologií je vždy potřeba uvážit širokou škálu různorodých aspektů. Například při postupném zavádění elektromobilů se tak musí vzít v potaz dostupnost potřebných součástek a vybavení. Při budování větrných elektráren se musí zohlednit společenská reakce a eventuální (ne-)přijetí této infrastruktury ve svém okolí.

Čistou energii lze importovat odjinud, nutná je infrastruktura


Marieniová zastává názor, že pomalu, ale jistě převládá přesvědčení, že klíč k udržitelné evropské energetice představují obnovitelné zdroje energie. Je na místě zkoumat další způsoby, jimiž lze energii získat. Marieniová zmínila i možnost dovážet energii ze zemí s nadprodukcí. Ohledně energie z obnovitelných zdrojů se podle ní nabízí řešení v podobě transportu energie z míst, ve kterých je možné její získávání z obnovitelných zdrojů, do míst, kde to možné není. Aby toto ovšem bylo možné ve větší míře provádět, je nutné zapracovat na výstavbě transportní infrastruktury, která tyto přesuny umožní.

Jedním z hlavních obnovitelných zdrojů energie, na které Evropa sází, je vítr. Dickson to doložil unijními plány na to, že v polovině tisíciletí by polovina veškeré evropské energie měla být produkována větrnými elektrárnami. Do konce probíhající dekády bychom pak měly podíl větrné energie ve srovnání se současnými hodnotami přibližně zdvojnásobit. Podle Dicksona oblast větrné energetiky doznala v poslední době výrazných inovací. Větrné elektrárny mají vyšší kapacitu a výkon, jejich provoz je stabilnější a kupříkladu větrné elektrárny umístěné na moři mohou díky technologickému pokroku fungovat v mělčích vodách než dříve.

Ve větrné energetice dochází k pokroku, EU je lídrem


„V oblasti větrné energetiky je Evropa technologickým lídrem," konstatoval Dickson, podle kterého se ovšem čínský průmysl v této oblasti rapidně rozvíjí a představitelé našeho kontinentu se tak musí mít na pozoru. A v jakých dalších segmentech lze Evropu označit za globálního technologického lídra? „V oblasti inovativních byznysových modelů a environmentální transformace," je přesvědčen Dickson.

Plánů na další posun v technologické oblasti je mnoho, jak však jít co nejlépe naproti tomu, aby se povedlo přetavit je v realitu? „Být ambiciózní a dělat to společně," zní obecný návod Geneviève Ponsové, která dodává: „Mít vizi, mobilizovat lidi, inspirovat je a učinit je součástí společného úsilí." Zapojení široké veřejnosti a všech dotčených stran je podle ní důležité pro to, aby se povedlo splnit závazky z Pařížské klimatické dohody.

Výzkum potřebuje investice, i když je výsledek často nejistý


Arvea Marieniová spatřuje úlohu vědy v hledání a doplňování chybějících propojení v dosavadní úrovni poznání. Výzkum podle ní ke svému úspěchu potřebuje dostatečnou finanční podporu, což může někdy narážet na skutečnost, že se jedná mnohdy o výzkum s vysokým rizikem neúspěchu. Přesto by ovšem bylo zásadní chybou na něj z tohoto důvodu rezignovat. Jako příklad uvedla Marieniová výzkum jaderné fúze, který trvá již několik desetiletí a doposud nepřinesl očekávané výsledky. Přesto se v něm stále pokračuje, neboť případný (byť zatím vzdálený) úspěch by otevřel prostor k příležitostem, jaké jsme si dosud nedokázali představit.

Marieniová ovšem dodala, že ne každý výzkum musí mít podobně průlomový, avšak zároveň obtížně dosažitelný cíl – může vést i k drobným inovacím („incremental innovations") současného stavu. Konkrétní výzvou, se kterou se evropští inovátoři musí vypořádat, je například nutnost ekologické transformace výroby oceli. Ocelárenský průmysl je podle statistik odpovědný za přibližně osm procent emisí uhlíkových plynů, zároveň je však ocel nezbytným materiálem pro technologické inovace. Souhrnně řečeno spočívá podle Marieniové komplikovanost současné situace zejména v tom, že je nezbytné řešit všechny výzvy v oblasti technologií a inovací najednou.

Rok 2020 je z hlediska vnímání klimatické situace přelomový


Navzdory těmto výzvám pokládá Marieniová uplynulý rok 2020 za přelomový. Mnoho zemí podle ní převzalo závazky formulované v mezinárodních dohodách a dokumentech za svoje vlastní. Co je k tomu vedlo? „Politici si uvědomili, že změna klimatu je reálný problém, a zároveň mladá generace dala najevo svoje oprávněné znepokojení," vysvětlila Marieniová.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop