Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

PES 2021: V jakém stavu se nachází obchodní vztahy po covidu?

Petr Pospíšil, Euroskop, 21.7.2021
Obchod

Již před propuknutím pandemie doznal svět mezinárodního obchodu výrazných trhlin v podobě zavedení importních cel ze strany předcházející americké administrativy Donalda Trumpa. Kromě toho představují dlouhodobý problém tzv. netarifní překážky obchodu. O tom, jak zabránit vzniku obchodních válek a jak nejlépe obnovit dynamiku a plynulost mezinárodních obchodních vztahů po covidu diskutovali účastníci debaty konané v rámci konference Prague European Summit 2021.

Debaty se zúčastnili státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, europoslanec a místopředseda výboru pro mezinárodní obchod v Evropském parlamentu Jan Zahradil, dále zástupkyně generálního ředitele DG Trade v rámci Evropské komise Maria Martinová-Pratová a rovněž bývalý eurokomisař a generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Pascal Lamy. Debatu moderoval Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Pandemie problémy prohloubila, avšak nezapříčinila


Podle Mileny Hrdinkové není možné problémy spojené s volným obchodem přičítat pandemii koronaviru. Podle české státní tajemnice pro evropské záležitosti pandemie pouze prohloubila problémy, jež zde byly přítomny již dříve. S tímto vnímáním zcela souhlasil i europoslanec Jan Zahradil. Hrdinková nepochybuje o tom, že volný obchod zůstává stěžejním principem fungování Evropské unie. Otevřenost a prosperita unijního vnitřního trhu podle ní je i nadále jednou z hlavních priorit evropské i české politiky.

Jan Zahradil se zaměřil na některé z jeho pohledu problematické aspekty obchodní politiky Evropské unie. Vyjádřil svoje osobní přesvědčení, že na půdě Evropského parlamentu obchodní agenda tak trochu vyklidila prostor jiným tématům. Připustil ovšem, že zbývající instituce unijního „institucionálního trojúhelníku" – Komise a Rada – i nadále oblasti obchodu věnují náležitou pozornost.

Zahradil: Zahrnování neobchodních kondicionalit je riskantní


Zahradil rovněž kritizoval praxi Evropské unie začleňovat v posledních letech do dohod o volném obchodu s třetími zeměmi stále více podmiňujících ustanovení (tzv. kondicionalit) vázaných na splnění neobchodních podmínek (například v oblasti udržitelnosti, životního prostředí, tzv. good governance aj.). „Neměli bychom loď přetížit těmito neobchodními požadavky," varoval Zahradil, podle kterého v opačném případě Unie riskuje, že s ní třetí země nebudou ochotny dohody o volném obchodu uzavírat.

Obchod - ilustrační foto.
Ilustrační foto. Zdroj: Pexels.com

Pascal Lamy s tím, že by Unie neměla do obchodních smluv neobchodní kritéria v takové míře zahrnovat, nesouhlasí. Podmínky obchodování mezi státy podle něj prochází proměnou, na níž je třeba reagovat mimo jiné začleňováním i jiných než ryze obchodních aspektů. Kupříkladu podle Lamyho není správné dovážet v masivním rozsahu zboží ze zemí, v nichž prokazatelně dochází k porušování lidských a pracovních práv.

Lamy: Volný obchod je DNA Evropy


Hlavním cílem Světové obchodní organizace však vždy bylo především odstraňování obchodních překážek. Tak by tomu podle Lamyho mělo být i nyní, přičemž zkušený funkcionář poukázal na to, že zejména v oblasti obchodu službami určité tržní bariéry stále přetrvávají. Ve vztahu s jinými zeměmi je potřeba vytvořit a udržovat vyvážené hrací pole. „Volný obchod je DNA Evropy," zdůraznil Lamy.

Hrdinková se s významem obchodu pro Evropu i Českou republiku ztotožnila. Ostatně prosperující, moderní a propojená Evropská unie představuje i jednu z prioritních oblastí nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU, které proběhne ve druhé polovině roku 2022.

Důležitý je funkční obchod uvnitř EU i lepší vztah s USA


Nejzásadnější je podle Hrdinkové dobře fungující obchod v rámci Unie. Státní tajemnice ovšem zároveň věří ve zlepšení vzájemných obchodních vztahů mezi Evropou a vybranými globálními partnery v čele s USA, které mají v současné době k ideálu daleko.

Martinová-Pratová rovněž vnímá skutečnost, že od počátku pandemie nemoci covid-19 došlo k nárůstu protekcionistických opatření ohrožující plynulost mezinárodního obchodu. Důležité podle ní je dodržovat platná, mezinárodně schválená pravidla. V kontextu tzv. uhlíkové daně na hranicích („carbon border adjustment mechanism"), jejíž zavedení EU plánuje, bude podle Martinové-Pratové Komise klást velký důraz na to, aby byl finální návrh v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

Lamy: WTO by měla mít rovnováhu mezi členskými státy a orgány


Pascal Lamy, má za to, že hlavní cíl WTO – odstraňování tržních překážek – se daří naplňovat, neboť stále více zemí se intenzivněji zapojuje do mezinárodní obchodní výměny. Co by se ovšem podle Lamyho mělo změnit, je vnitřní fungování WTO. Lamy volá po větší vyváženosti vztahu mezi členskými zeměmi a autonomními orgány WTO, jakou jsou sekretariát či generální ředitelství. V současnosti je z Lamyho perspektivy příliš rozhodovací síly na straně členských zemí na úkor orgánů WTO.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop