Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak chránit tuzemské firmy před zahraničním vlivem?

Petr Pospíšil, Euroskop, 7.10.2021
bezpečnost

REPORTÁŽ - Ekonomické aktivity Číny a dalších světových mocností představují podle mezinárodních organizací i mnohých odborníků stále větší geopolitickou výzvu. Sofistikované nástroje ekonomického vlivu umožňují ovládnout klíčové korporace či ovlivnit část politické reprezentace zemí. Proto experti vyzývají k tomu, aby se při konstrukci strategických výhledů i regulačních plánů stále více zdůrazňovala ochrana tuzemských firem před zahraničním ekonomickým vlivem.

Bezpečností centrum Evropské hodnoty uspořádalo na konci září virtuální panelovou debatu, ve které představilo svoji studii. Studii účastníkům představil výkonný ředitel think-tanku Jakub Janda. K problematice tzv. korozivního kapitálu se během debaty vyjádřili Jeff Lightfoot z Center for International Private Enterprise, Weston Stacey z American Chamber of Commerce in the Czech Republic, Pavel Diviš z Česko-taiwanské obchodní komory, Ota Šimák reprezentující Ministerstvo průmyslu a obchodu a Matěj Šimalčík z Central European Institute of Asian Studies. Debatu moderovala Andrea Michalcová z Evropských hodnot.

Je potřeba kooperovat se soukromým sektorem


Lightfoot považuje téma studie i debaty za mimořádně aktuální. Velkou devízou studie podle něj je skutečnost, že byla zohledněna stanoviska představitelů soukromé sféry. Privátní sektor by podle něj v žádném případě neměl být vyloučen z procesu nastavování politiky pro předcházení vlivu zahraničního korozivního kapitálu.

Jakub Janda v úvodní části debaty představil studii zaměřenou na toto téma, její metodologii a výstupy. Je podle něj klíčové si uvědomit, že rizika spjatá se zahraničním ekonomickým vlivem mohou mít strategický dopad na liberálně-demokratickou orientaci zemí. Problematice „korozivního kapitálu" se nevěnuje taková pozornost, jaká by byla zapotřebí.

Autoři studie položili třem desítkám respondentů reprezentujících všechny relevantní dotčené strany dvě otázky – zaprvé jak problém korozivního kapitálu vnímají, zadruhé jak by na něj měl stát nejlépe reagovat.

Projevy vnějšího ekonomického působení doprovázeného skrytými úmysly podle dotázaných expertů zahrnují například strategické a predátorské akvizice tuzemských společností, snahu získat na svou stranu vlivné domácí politiky, korupci či krádeže duševního vlastnictví.

Komplexní hrozba vyžaduje komplexní reakci


Reakce na tyto a mnohé závažné činy musí zahrnovat široké spektrum dílčích, vzájemně provázaných kroků a opatření. Podle odborníků dotázaných v rámci studie je potřeba například diverzifikovat dodavatelské řetězce, označit strategické oblasti a v nich snížit závislost na Číně, odvrátit nelegální finanční toky, předcházet porušování lidských práv v ekonomických vztazích, posilovat informovanost a povědomí zahraničních vlivových operacích ekonomického charakteru a v neposlední řadě chránit české univerzity a výzkumné instituce.

Pozitivním příkladem dobré praxe již zavedené v Česku je mechanismus pro screening přímých zahraničních investic. Janda naopak vyzývá k tomu, aby Česko přijalo svoji obdobu Magnitského zákona a zákon o lobbingu. Zajímavým námětem vzešlým ze studie je doporučení, aby se Evropská jakožto ekonomicky silný celek plnila jakousi roli NATO v ekonomické doméně (kolektivní sebeobrana v ekonomické rovině v situaci, kdy by členský stát čelil predátorskému jednání ze strany třetí země).

Jaké oblasti považují experti oslovení ve studii za klíčové? Zaprvé doladění funkčnosti mechanismu pro screening zahraničních investic, zadruhé ochranu strategických technologií a technologií dvojího využití, zatřetí ochranu univerzit a výzkumných institucí, začtvrté vytvoření neveřejných platforem pro spolupráci mezi státem, soukromým sektorem a univerzitami a zapáté posílení ekonomických vztahů s Tchaj-wanem.

Lze předpokládat nárůst počtu kybernetických útoků


Všichni účastníci online debaty se následně k problematice vyjádřili. Stacey předpokládá, že na ekonomiku budou stále více ovlivňovat technologie. Odvrácenou stranu toho představuje očekávaný nárůst kybernetických útoků na informační a komunikační infrastrukturu. Snaha těmto problémům čelit by neměla být roztříštěná podle národních linií, nýbrž by měla mít globální charakter. Překážkou skutečně globálního úsilí je skutečnost, že některé země jsou kontrolovány nedemokratickými režimy.

Proto bychom podle Staceyho měli nejprve učinit kroky, kterými zaručíme, že alespoň naše režimy navzdory všem vnějším pokusům liberálně demokratickými zůstanou. Posílit potřebuje kybernetická bezpečnost vysokých škol i firem – určitou formu podpory, pobídek či daňových úlev umožňujících zkvalitnění kyberbezpečnostní infrastruktury, by podle něj měly dostat zejména malé a střední podniky. A screeningový mechanismus aplikovaný v případě prověřování zahraničních investic Stacey doporučuje obdobným nástrojem, jenž by fungoval v případě veřejných zakázek.

Screening by se měl prezentovat jako služba pro firmy


Šimák reprezentuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, jež je zodpovědné za fungování screeningového mechanismu zahraničních investic. Mechanismus Šimák považuje za významný posun vpřed. Měl by podle něj být prezentován v lepším světle – nikoli jako povinná překážka, kterou musí firmy usilující o působení na tuzemském trhu překonat, nýbrž jako službu pro firmy, která jim otevírá dveře k novým trhům a možnostem. Efektivnějšímu screeningu investic podle Šimáka napomůže větší spolupráce mezi národními úřady zodpovědnými za aplikaci screeningového mechanismu.

Pro zajištění ekonomické odolnosti Evropy je podle něj klíčové rozšiřovat síť dohod o volném obchodu (anglicky „free trade agreements", zkráceně „FTAs") se třetími zeměmi zastávajícími stejné hodnoty. Mimoto Evropská komise v současnosti připravuje speciální nástroj proti ekonomickému nátlaku, avšak Šimák nabádá k opatrnosti při jeho tvorbě. Kdyby se navíc nástroj použil mezi spřátelenými zeměmi, mohl by snadno zapříčinit více škody než užitku.

Prospěla by definice strategických odvětví a technologií


Diviš kriticky hodnotí absenci definice strategických odvětví průmyslu či strategických technologií v České republice. Velký význam v technologické oblasti v současnosti mají čipy. 73 procent celosvětové produkce čipů podle Diviše vzniká na Tchaj-wanu, a i z toho důvodu je potřeba s ním rozvíjet ekonomické vztahy. Politická podpora poskytuje soukromým firmám, projevujícím zájem o intenzivnější obchodní styky s Tchaj-wanem, lepší vyjednávací pozici.

Šimalčík se ztotožňuje s tím, že komplexní problematika vyžaduje komplexní řešení v podobě celého souboru dílčích opatření. Ty již zmiňované navrhuje doplnit kroky, které by podnikly firmy samotné – společnosti by mohly rozšířit svoje již zavedené „compliance" procedury. Obdobně jako některé velké korporace požadují po svých subdodavatelích záruku proti korupci, mohly by vyžadovat i zajištění před ekonomickým ovlivňování svých subdodavatelů třetími zeměmi. Státy by zase podle Šimalčíka mohly zakázat společnostem spjatým s vnějším nátlakovým jednáním účast ve veřejných tendrech.

Předsednictví je příležitost


Na závěr diskuze Jakub Janda konstatoval, že nadcházející české předsednictví v Radě EU v roce 2022 bude představovat dobrou příležitost pro moderování debat, vyjednávání a nastolování agendy. Česká republika by se podle něj mohla zaměřit například na vyjasnění pojmu strategických technologií a jeho porovnání s již existujícími seznamy technologií dvojího využití.

Záznam panelové debaty je možné zhlédnout zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Rozpočet EU a nástroj Next Generation EU: Velký finanční třesk?

Světlana Máčalová, Úřad vlády, ilustrační foto Pixabay, 11.11.2021

Úřad vlády uspořádal kulatý stůl k realizaci Národního programu reforem 2021

Tomáš Nalejvač, Úřad vlády, ilustrační foto Evropská komise, 08.11.2021