11.11.2021
Světlana Máčalová, Úřad vlády, ilustrační foto Pixabay
Dne 8. listopadu 2021 se uskutečnila „Výroční konference o rozpočtu Evropské unie 2021“. Předmětem této konference byla reflexe na nový evropský rozpočet, na jeho skladbu, na jeho zásadní význam v této složité době.
Johannes Hahn, komisař pro rozpočet a správu, na úvod konference uvedl, že současná krize je naprosto odlišná od předchozí ekonomické krize, kdy zlepšení hospodářské situace trvalo 8 let. Hlavní body, které ve svém proslovu zdůraznil:
- Rozpočet EU kombinuje na evropské úrovni různé zdroje, financuje priority EU, velké infrastrukturní a výzkumné projekty. Pomáhá financovat reakce na výzvy, které přesahují její hranice, jako je pandemie koronaviru, změna klimatu a hrozba terorismu.
- Rozpočet EU doplňuje vnitrostátní rozpočty členských zemí EU a vstupuje do hry, když je efektivnější investovat prostředky na úrovni EU než na místní, regionální nebo vnitrostátní úrovni.
- Rozpočet EU přispívá k solidaritě – umožňuje EU podporovat méně bohaté členské státy v jejich hospodářském rozvoji a podat pomocnou ruku zemím EU, když je postihnou přírodní katastrofy.
- Solidarita také znamená podporovat třetí země a pomáhat zlepšovat životy jejich občanů. Rozpočet EU umožňuje EU zachovat si a dokonce posílit svou roli globálního hráče a zůstat spolu se svými členskými státy předním světovým poskytovatelem rozvojové a humanitární pomoci.
Solidarita a stabilita rozpočtu
Další řečníci se shodli na tom, že „solidarita“ je důležitá stejně jako stabilita schváleného rozpočtu, do kterého bylo zapotřebí zapracovat vše, co nyní ekonomiky členských států řeší, potřebují a hlavně do budoucna budou potřebovat. Extrémně důležité je i zapojení národních prostředků, což je nutné vnímat se vší vážností a rozpočtovou odpovědností každého členského státu. Hovořilo se o nutnosti flexibility v kontextu prosté a rychlé ochrany lidských životů a běžného života. Jako neméně důležitá byla zdůrazněna i role společné měny eura, která bude do budoucna stále posilovat.
Podle řečníků konference je důležitá i schopnost zajistit dostatečné množství vakcín, a to nejen pro Evropu. Členské státy se shodují na tom, že je třeba pomáhat i mimo kontinent, EU tak již poskytla 1 mld. vakcín mimo Evropu.
93 % akcí nastavených EU v rámci nového rozpočtu EU bude utraceno na předem připravené a schválené akce a projekty. Stále budou využívány tzv. grantová schémata, je důležitá další prosperita zemí implementujících i nový nástroj pro obnovu a oživení Next generation Europe.
Zelenou dohodu není možné odkládat
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila základní fakta související s rozpočtem. „Pracujeme s rozpočtem ve výši 450 mld. eur. Rozpočet je definován jako dlouhodobý finanční rámec na 7 leté období. Neexistují žádné limity. Máme jasně stanovené priority, zejména investice do zelené ekonomiky, zelených technologií a do digitální oblasti. Evropská komise nyní zahajuje implementaci tohoto rozpočtu. Celkově budeme pracovat s částkou až ve výši 2 100 mld. eur, a to s přihlédnutím k multiplikačnímu efektu peněz, řekla Leyenová.
Zelenou dohoda pro Evropu a s ním související prostředky vynaložené na zmírnění klimatických dopadů (30 % prostředků rozpočtu je alokováno na dosažení těchto změn) není podle předsedkyně Komise možné odkládat. Zásadní jsou i oblasti digitalizace, konektivity, kybernetické bezpečnosti a posílena bude i koheze.
S posouzením efektivity využívání zelených financí má napomoci i měření přínosů ke zlepšení klimatu. Objevují se nové pojmy jako taxonomie, agenda FIT for 55 apod. Nemáme k dispozici samostatný zelený rozpočet, existuje pouze jeden celkový rozpočet, jedna částka na výdaje. Důraz byl kladen na celý proces implementace, kdy milníky a cíle budou i v mezidobí přísně vyhodnocovány a kontrolovány.
Diskuze o rozpočtu EU je i diskuzí o budoucnosti Evropy
Pozitivní zprávou je, že na všechny priority byly schváleny dostatečné finanční zdroje. Zásadní je, aby finální hodnocení výsledků implementace jasně popsalo přidanou hodnotu. Evropa se musí pro zachování konkurenceschopnosti rychle po krizi oživit a zároveň musí podpořit ekonomiky všech členských států a provést již připravené strukturální reformy. Nový evropský rozpočet společně s NGEU je zárukou dobré prosperity. Unie nyní investuje tak, jako nikdy předtím. Čeká nás hodně usilovné práce a zároveň všichni z nás mají nemalou zodpovědnost za implementaci prostředků a dosažení cílů.
Rozpočet EU není a nikdy nebyl o dávání a braní. Vždy se jednalo o sdružování zdrojů, „boj“ proti společným výzvám a vytváření přidané hodnoty EU s cílem pomáhat Evropanům žít lepší život.
Posuzovat výhodnost podle toho kolik která země dostává z rozpočtu oproti tomu, kolik přispívá, je proto chybné. Tento přístup totiž nezohledňuje výhody plynoucí z jednotného trhu. Neměří ani obchodní příležitosti, které politika soudržnosti – hlavní investiční politika EU – vytváří pro podniky z celé Unie. EU významně přispívá do ekonomik členských států i dalšími nástroji, což je v těchto výpočtech ignorováno.
Podle údajů z roku 2019 přesáhly přínosy států z jednotného trhu šestinásobek jejich příspěvků. Poměr mezi příjmy a výdaji se v jednotlivých zemích EU liší a některé členské státy tak mají prospěch ještě větší. Jednotný trh reprezentuje 450 milionům „zákazníků“ a vytváří příležitosti, které žádná země EU nemůže sama nabídnout.
Společný rámec, společná pravidla v této krizi
António Costa, předseda vlády z Portugalska poukázal na úspěchy své země a na její rozvoj například v oblasti digitalizace a hlavně pak klimatických změn. Připomněl, jak v této krizi zareagovala Evropská centrální banka, a jak rychle byly definovány iniciativy Evropské komise. Flexibilně byla upravena pravidla pro oblast státní podpory a zároveň balíčky flexibility v rámci politiky soudržnosti 2014 – 2020.
„Musíme zanalyzovat, co je možné dělat v evropském kontextu. Nepochybně je třeba odpovědně vést zdravé státní finance a pracovat s reformami a úkoly v rámci evropského semestru. Je nutné dobré ekonomické řízení země, s plnou politickou odpovědností v dlouhodobém horizontu,“ řekl.
Posílení výzkumu a inovací
Protože výzkum a inovace jsou klíčem k nastartování budoucího růstu, bude výzkumný program Horizon Evropa i nadále poskytovat podporu špičkovým výzkumníkům a inovátorům, aby zajistili zelenou, zdravou a odolnou Evropu.
Cílem evropských misí je například do roku 2030 dosáhnout 3 milionů osob zachráněných před rakovinovými chorobami, 100 klimaticky neutrálních měst, zdravých oceánů, moří a vnitřních vod, zdravé půdy a potravin a regionů odolných vůči změnám klimatu.
Investiční plán pro Evropu: suverenita a budoucnost
Od roku 2015 Evropský fond pro strategické investice podpořil více než 8,5 milionu pracovních míst, pomohl zajistit obnovitelné zdroje energie pro 10 milionů domácností, pomohl poskytnout vysokorychlostní internet 15 milionům domácností. Tento projekt bude pokračovat i v období 2021–2027. Program InvestEU je nastavený tak, aby kontinuálně pokračoval v podpoře investic v Evropě.
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) je dalším zásadním fondem, v rámci kohezní politiky, ze kterého lze financovat další a lepší zdravotnické služby v EU, podporovat investice do malých a středních podniků, pomoci snížit nerovnosti mezi evropskými regiony, podporovat udržitelný rozvoj a zlepšit přístup na nové trhy pro zboží, služby a investice. Umožňuje poskytovat příležitosti k zadávání veřejných zakázek na infrastrukturu, informační technologie, výzkum a vývoj.
Aktivity v oblasti zemědělství a životního prostředí v rámci období 2021-2027
Společná zemědělská politika bude usilovat o zajištění přístupu k bezpečným, vysoce kvalitním, cenově dostupným, výživným a rozmanitým potravinám a bude podporovat přechod k plně udržitelnému zemědělství a rozvoji venkova. Program LIFE bude financovat projekty zaměřené na zlepšení kvality ovzduší a zachování aktuálně ohrožených rostlinných a živočišných druhů. Nový fond pro spravedlivý přechod podpoří přechod ke klimatické neutralitě tím, že zmírní dopad přechodu v nejvíce postižených regionech.
Mezi dalšími vystupujícími byli např. paní Kristalina Georgieva, výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu, dále Elena Carletti, profesorka financí, Univerzita Bocconi, Katedra financí, dále Johan Van Overtveldt, poslanec Evropského parlamentu – předseda rozpočtového výboru, Nadia Calviño, místopředsedkyně a ministryně hospodářství a digitalizace, Španělsko, dále Philippe Lamberts, poslanec Evropského parlamentu, spolupředseda Zelených/EFA, Clara De La Torre, zástupkyně generálního ředitele pro opatření v oblasti klimatu, Evropská komise, Gert Jan Koopman, generální ředitel pro rozpočet, Evropská komise.
Autor: Světlana Máčalová, Úřad vlády
