Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Mikročipy: Co by EU měla dělat v závodu o „ropu budoucnosti“?

Petr Pospíšil, Euroskop, 12.11.2021
microchips

Mikročipy a polovodiče jsou nezbytnou součástí moderních technologií. Jsou základem elektronických zařízení a nástrojů, které umožňují, abychom ve stále větší míře využívali „chytrá", digitální řešení. Prostupují vším počítači a mobilními telefony počínaje, automobily konče. O to znepokojující jsou zjištění, že v současnosti je produkce mikročipů nedostatečná a Evropa na trhu s čipy za svými východoasijskými konkurenty zaostává. Co s tím do budoucna? O tom diskutovali hosté online debaty pořádané think-tankem Bruegel.

Online debaty se zúčastnili Piotr Arak z Polish Economic Institute, Jay Lewis reprezentující společnost Microsoft, Stefan Mengel z německého federálního ministerstva pro vzdělávání a výzkum a Niclas Poitiers z bruselského think-tanku Bruegel, který akci pořádal. Online debatu moderovala Alicia Garcíaová-Herrerová rovněž z pořadatelské instituce.

Mikročipy v současné době představují nedostatkové zboží


„Mikročipy a polovodiče bývají charakterizovány jako ´nová ropa´," ilustrovala hned na úvod moderátorka debaty, jak je toto téma důležité. Poitiers doplnil, že jeho význam ještě zvyšuje skutečnost, že v současné době svět naráží na nedostatek polovodičů a mikročipů, kterých se nedostává v počítačových technologiích i v automobilovém průmyslu.

Poitiers pokračoval vysvětlením, že dodavatelský řetězec mikročipů se z velké části koncentruje v oblasti východní Asie. To vede k závislosti Evropy i dalších regionů na určitých zemích, regionech a technologiích. Nedostatek mikročipů způsobuje problémy státům, firmám i jednotlivým spotřebitelům. Otázka, kde a jak se čipy mají vyrábět, se tak z čistě technologické či ekonomické otázky stává otázkou navýsost geopolitickou.

Dodavatelský řetězec je velmi provázaný, úplná autonomie nemožná


Podle Poitierse je rovněž nutné si uvědomit, že dodavatelský řetězec mikročipů a polovodičů je extrémně provázaný a snahy o dosažení absolutní autonomie jsou v jeho případě patrně odsouzeny k neúspěchu. Co by podle bruselského experta měla Evropská unie učinit, aby posílila svoji soběstačnost v této strategicky stále významnější oblasti, je investovat do výzkumu a vývoje.

Lewis spatřuje řešení v posílení spolupráce mezi komerčním sektorem a vládami. Soukromý i veřejný sektor podle něj spojuje společný cíl v podobě efektivního fungování trhu, byť oba přistupují k problematice z jiné perspektivy. Vlády se zaměřují na to, jakým způsobem trh regulovat a kontrolovat, zatímco subjekty soukromého sektoru sledují nové příležitosti a optimalizační procesy. Vzájemná spolupráce však může vést k využívání synergií a ke kýžené efektivitě.

Nedostatek bude do poloviny roku 2022, pak může být nadprodukce


Spolupráce, jednak mezi jednotlivými státy, jednak mezi veřejným a soukromým sektorem, je podle Araka důležitá i z toho důvodu, jelikož převážná většina polovodičů se v současnosti do Evropy dováží a potenciální možnosti náhrady jsou v dohledné době v nedohlednu. Arak předpovídá, že aktuální nedostatek mikročipů může trvat přibližně do poloviny roku 2022. Naopak v polovině roku 2023 by globální trh mohl dosáhnout nadprodukce.

Mikročipy - ilustrační foto
Mikročipy jsou v hojné míře využívány v počítačových technologiích. Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay.com

Mengel ve svém příspěvku rozdělil trh s mikročipy do několika dílčích segmentů. Ne ve všech Evropa zaostává. Evropa je dle Mengela lídrem v oblasti čipů pro elektromobilitu a senzorů využívaných v chytrých systémech. Konkurenceschopnou pozici má Starý kontinent i ve výzkumu a vývoji, bezpečnostní elektronice nebo v oblasti designu čipů. Pouze co se týče vysoce výkonných čipů a paměťových čipů, lze označit evropskou pozici za závislou na dovozu.

Trh s čipy není jednolitý, v některých segmentech Evropa vede


Jak by na nastalou situaci měla Evropa reagovat? Mengel prezentoval tři možné scénáře. Tím prvním jsou investice do výzkumu a vývoje, vedoucí k posílení autonomní pozice. Druhý scénář počítá jednak s vlastními investicemi do výzkumu, jednak nad rámec toho vyhledávání mimoevropských investičních partnerů, což by rovněž vedlo k silnější autonomii. Naopak třetí scénář, kalkulující pouze s neevropskými investory, bez vlastních prostředků putujících do výzkumu a vývoje, by znamenal zcela závislou pozici.

„Každý ví, že jde o sektor, kde EU může udělat víc pro dosažení strategické autonomie," vyjádřil své přesvědčení Poitiers. Důležité ovšem je, aby případná větší evropská investice do vlastních schopností a kapacit na trhu s mikročipy skutečně vyústila v přidanou hodnotu, kterou jinde na světě nemají. Plánům na částečný přesun produkce do Evropy by tak měla předcházet důkladná analýza, co Evropě takový krok dá. K plánům Komise na to, že Evropa by měla tvořit pětinu globálního trhu s mikročipy, se Poitiers staví skepticky.

Vhodná cesta pro Evropu? Investice do výzkumu a vývoje


Arak se svým předřečníkem souhlasil. „Investování do výroby s potenciálně omezenou přidanou hodnotou představuje riskantní byznys," uvedl. Evropa podle Araka naopak potřebuje v oblasti mikročipů zejména investice do výzkumu a vývoje, větší diverzifikaci a zajištění bezpečnějšího fungování dodavatelských řetězců.

Videozáznam debaty je k dispozici ke zhlédnutí zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Jaká bude ekonomická obnova zemí V4 po covidu?

Petr Pospíšil, Euroskop, 30.12.2021

K čemu mohou vést dezinformace v časech krizí?

Petr Pospíšil, Euroskop, 23.12.2021

Online modelové zasedání plné debat a vypjatého jednání

Rozhoduj o Evropě, EUTIS, o.p.s., 20.12.2021