Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Slovensko

Slovensko vstoupilo do Evropské unie 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 13 poslanců. Slovensko je součástí Schengenu a od roku 2009 i eurozóny.

Slovensko

Slovensko v Evropské unii


Slovensko bylo v 90. letech během vlád Vladimíra Mečiara v přibližování k EU spíše „odsunuto" na vedlejší kolej. Ze zemí Visegrádské skupiny patřilo jako jediné do druhé skupiny uchazečů, u nichž se předpokládalo, že bude mít výrazné zpoždění ve vstupu do EU.

Změna vlády v roce 1998 a příchod pravicové koalice pod vedením Mikuláše Dzurindy však znamenalo výraznou změnu v orientaci Slovenska. Slovensko jako jediná země V4 naopak vstoupilo do systému ERM II a v roce 2009 přijalo euro.

Lisabonská smlouva

Slovensko ratifikovalo Smlouvu o ústavě pro Evropu v parlamentu 11. května 2005 a během jednání o nové reformní smlouvě patřilo mezi tzv. přátele ústavy, kteří prosazovali zachování původního textu ústavy. Lisabonskou smlouvu parlament ratifikoval 10. dubna 2008.

Většina politických stran podpis Lisabonské smlouvy podporovala, vydělovalo se pouze Kresťanskodemokratické hnutie (mělo námitky proti právní závaznosti Charty základních práv a dalšímu přenášení kompetencí na evropskou úroveň).

Rozšiřování EU

Slovensko je zastáncem dalšího rozšiřování EU, zvláště v případě západního Balkánu. Členství Turecka je vnímáno více problematicky. Na politické scéně se proti němu staví hlavně Kresťanskodemokratické hnutie a Slovenská národná strana. Oficiální vládní pozice však turecké členství v EU podporuje. Také Ukrajina by se dle Slovenska měla stát členem EU. V Evropské politice sousedství je pro Slovensko klíčovou zemí Ukrajina a západní Balkán.

Slovensko patří spolu s Kyprem, Řeckem a Španělskem mezi země, které neuznaly nezávislost Kosova. Příčinou je maďarská menšina obývající jižní část Slovenska, pro niž by kosovská nezávislost mohla být nežádoucím precedentem.

Komisařem nominovaným za Slovensko je Maroš Šefčovič, který je viceprezidentem pro energetickou unii, a v letech 2009-2014 zodpovídal za institucionální vztahy a administrativu. Předsednictví v Radě převzalo Slovensko v druhé polovině roku 2016. V Triu s ním byly Nizozemsko a Malta. Příště jej předsednictví čeká až v první polovině roku 2030.
 
Bývalým eurokomisařem nominovanými za Slovensko byl:
  • Ján Figel- komisař pro podnikání a informační společnost (2004), pro vzdělávání, školení, kulturu a vícejazyčnost (2004-2007) a pro vzdělávání, školení a kulturu (2007-2009)

V Evropském parlamentu Slovensko obsazuje 13 křesel.

Další informace o slovenských členech Evropského parlamentu

 

Politický systém Slovenska


Slovenská republika je parlamentní demokracií. Hlavou státu je prezident, který je volen na 5 let v přímých volbách. Zvolen může být maximálně 2krát po sobě. V čele výkonné moci je premiér, kterého jmenuje prezident. Ministry vybírá premiér, jmenuje prezident a důvěru vládě vyjadřuje parlament.

Parlament je na Slovensku tvořen jednou komorou (Národní radou), která má 150 poslanců volených na 4 roky poměrným volebním systémem.

Soudní moc představuje desetičlenný Ústavní soud. Soudci Ústavního soudu jsou jmenováni prezidentem republiky na sedm let.

Slovenskou prezidentkou je od června 2019 Zuzana Čaputová.

Premiérem je od března 2018 Peter Pellegrini, který na pozici předsedy vlády nastoupil poté, co Robert Fico v březnu téhož roku podal demisi.

 

Moderní dějiny Slovenska

  • 1918 Slovensko se 30. října připojuje Martinskou deklaracík Československé republice.

  • 1938 Po Mnichovské dohodě vzniká autonomie Slovenska. V čele slovenské autonomní vlády stojí Josef Tiso.

  • 1938 1. vídeňská arbitráž připravuje Slovensko o jižní část území ve prospěch Maďarska.

  • 1939 Německo 15. března zlikvidovalo "zbytkové" Česko-Slovensko. O den dříve vyhlašuje slovenský sněm nezávislou Slovenskou republiku, která okamžitě podepisuje Ochranou smlouvu s Německem. Vůdcem fašistického státu zůstává Josef Tiso.

  • 1944 Slovenské národní povstání

  • 1968 Federalizace Československa. Od 1. ledna 1969 vznikla Slovenská socialistická republika a její protějšek Česká socialistická republika.

  • 1993 Rozpad Československa. K 1. lednu vzniká Slovenská republika. prvním premiérem se stává Vladimír Mečiar.

  • 2004 Slovensko členemNATO a EU

 

Fakta o Slovensku

Oficiální název země je Slovenská republika.

Rozloha Slovenska je 49 035 km2.

Hlavní město je Bratislava (463 tisíc lidí).

Oficiálním jazykem je slovenština.

Země je administrativně rozdělena na 8 krajů.

V zemi žije 5,42 milionu lidí. Slováci tvoří 85,8 %, na jihu Slovenska žije maďarská menšina (9,7 %), další významnou menšinou jsou Romové (1,7 %).

Většina obyvatel Slovenska se hlásí k římsko-katolické denominaci (68,9 %), bez vyznání je 13 %, protestanti tvoří 10,8 % a řecko-katolická církev 4,1 %.

 

Odkazy

Autor: Petr Zenkner, Euroskop