Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Bez plynu - zastavení dodávek ruského plynu na Ukrajinu je zneklidňující pro celou Evropu

Jiří Sobota, Respekt, 5. - 7. ledna 2009

Letošní spor o dodávky ruského plynu na Ukrajinu je ukázkou, jak se v posledních měsících proměnila ekonomická a mocenská situace v neprospěch Ruska, předsedy vlády Vladimira Putina a ruské obří firmy Gazprom.

Když ruská plynárenská společnost Gazprom zastavila na Nový rok dodávky plynu na Ukrajinu, připomínal její postup ze všeho nejvíce další pokračování každoročního zimního rituálu odehrávajícího se mezi největším světovým exportérem plynu a ropy Ruskem a jeho zákazníky. Obětí bývají obvykle ti slabší z příjemců ruských surovin, bývalé ruské satelity jako Ukrajina, Gruzie nebo Bělorusko.

Odstávka následovala po krachu rozhovorů o nové smlouvě upravující ceny na rok 2009. Gazprom za dané situace prohlásil, že nemůže v dodávkách pokračovat, protože se nemůže opřít o žádný smluvní rámec, na němž by obchod založil.

Špatný signál

Přerušení dodávek je zneklidňujícím signálem pro celou Evropu. Stejným plynovodem, jaký dodává plyn na Ukrajinu, totiž proudí také 80 procent ruských dodávek do zemí Evropské unie. Celkově Evropa nakupuje v Rusku zhruba 42 procent plynu nutného k vytápění a výrobě elektřiny, v některých zemích, včetně České republiky, je však podíl ruského plynu mnohem vyšší.

Situace na první pohled připomíná dramatické okolnosti počátku roku 2006, kdy Gazprom také přerušil dodávky pro Ukrajinu. Kyjev tehdy začal čerpat část plynu určeného pro členské země EU. Dodávky do Evropy klesly o více než 30 procent, což následně způsobilo problémy v zásobování například Polska, Maďarska, Německa nebo Itálie.

Také letos byla předmětem sporu cena ruského plynu. Ukrajinská strana odmítla významné zdražení s poukazem na naopak klesající ceny na světových trzích. Dalším sporným bodem byl ukrajinský dluh ve výši jedné a půl miliardy dolarů spojený s pokutou z prodlení ve výši 432 milionů dolarů. Ukrajina dluh uhradila, podle dostupných informací se však zdá, že odmítá zaplatit penále.

Kocovina

Situace na počátku roku 2009 je však pro Ukrajinu a evropské země vůbec výhodnější. Za poslední dva roky si zákazníci v souvislosti s ruskou tendencí utahovat čas od času kohouty svých produktovodů vytvořili větší zásoby strategické suroviny. Ukrajinská společnost Naftogaz tvrdí, že má dostatek plynu do konce března, a hlavní dovozci z řad evropských zemí mají v zásobnících plyn až na čtyři měsíce. Ukrajinský prezident Juščenko a jeho politická soupeřka na postu předsedkyně vlády Tymošenková také vydali společné prohlášení, v němž obyvatele Ukrajiny i evropské země ujistili, že se jich spor nijak nedotkne.

Kromě toho se zásadně proměnila ekonomická situace samotného Gazpromu a Ruska. Plynárenská firma prochází hlubokou krizí a stejně tak se ve velkých problémech ocitla celá ruská ekonomika. Spolu se zhoršující se ekonomickou situací se otřásá také popularita dnešního ruského předsedy vlády Vladimira Putina. V uplynulých týdnech dokonce v odlehlejších ruských městech probíhaly demonstrace požadující Putinovo odstoupení.

Gigant v potížích

Gazprom dával ještě před rokem najevo ambice stát se největší korporací na světě a skutečně vystoupal až na třetí místo za americkými energetickými společnostmi Exxon Mobile a General Electric. Dnes ale celková hodnota jeho akcií klesla o 75 procent, firma má dluhy ve výši 50 miliard dolarů, a dokonce s Kremlem vyjednává o poskytnutí balíčku. To je bezprecedentní situace, žádná západní energetická firma nemá ani v současné krizi vládní pomoc zapotřebí. Gazprom byl až dosud navíc hlavní oporou ekonomického vzestupu Ruska spojovaného právě s vládou Vladimira Putina.

Příčinou současných obtíží plynárenského gigantu i samotného Ruska je dramatický pokles světových cen plynu a ropy související s celosvětovým zpomalením ekonomiky. Gazprom je přímo ovládán Kremlem, který jej vždy využíval k mocenským cílům, především k nákupům energetických společností privatizovaných předchozí vládou Borise Jelcina a udržováním ztrátových poboček v nejrůznějších oblastech ekonomiky včetně zemědělství, pomocí nichž Putinův režim uměle udržoval zaměstnanost. Gazprom naopak příliš neinvestoval do samotného rozvoje své těžby. Po náhlém propadu cen ropy se nyní jeho programy jeví jako neudržitelné a ruská ekonomika se ocitá v situaci, která připomíná krach na konci 90. let minulého století.

Autor: Jiří Sobota

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015