Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Moldavsko se vrací do stínu Kremlu

Czech business weekly (CZ), 09.06.2008, 09.06.2008

Z jednoho pohledu lze čilou diplomatickou aktivitu, jež v poslední době probíhá mezi Ruskem a Moldavskem, interpretovat tak, že Moskva nabízí Kišiněvu přímočarou, vzájemně výhodnou dohodu podle úsloví ruka ruku myje. Méně laskavý výklad téže situace však konstatuje, že z Ruska přilétla nabídka, kterou si Moldavsko nemůže dovolit odmítnout.

Ať už je správné kterékoliv z obou tvrzení, výsledek je tentýž: zdá se, že po 7 letech koketování se Západem se Moldavsko vrací zpátky do sféry vlivu Kremlu.

Ze strany Ruska jde o překvapivý posun; Moskva se dala slyšet, že hodlá věnovat významné úsilí ve prospěch řešení konfliktu kišiněvské vlády se separatisty v tzv. Zadněstří, a to takovým způsobem, aby zůstala zachována integrita Moldavska. Ruská strana mj. naznačila, že je připravena ze Zadněstří stáhnout asi 1 500 vojáků.

Na oplátku Rusové požadují, aby se Kišiněv do budoucna zřekl snah získat členství v Severoatlantické alianci a aby opustil GUAM- spojenectví s Gruzií, Ukrajinou a Ázerbajdžánem, namířené proti posilování ruského vlivu v regionu.

Při své nedávné návštěvě Moskvy moldavský ministr zahraničí Andrej Stratan odmítl spekulace o tom, že Kišiněv podléhá ruskému nátlaku.  „Nevzdáváme se," řekl Stratan 29. května. „Chceme tento problém vyřešit v zájmu Moldavska, nastolit zákonnost v Zadněstří, obnovit územní integritu Moldavska a sjednotit obyvatele žijící na levé mi pravém břehu Dněstru. Diskutovali jsme o těchto tématech se svými kolegy ve Washingtonu, probírali jsme to v Bruselu a hovoříme o tom i s kolegy v Moskvě."

Rozdílný přístup

Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Moskva snaží využívat tzv. zmrazených konfliktů v pro rusky orientovaných enklávách, jako je Zadněstří vMoldavsku nebo Abcházie a Jižní Osetie v Gruzii, k nátlaku proti svým bývalým vazalům.

V Gruzii, která jeví mnohem rozhodnější odhodlání vymanit se z ruské sféry vlivu a stát se součástí Západu, využila Moskva svých stoupenců ve zmíněných regionech k zasévání nestability s cílem zmařit snahy Tbilisi o vstup do NATO.

Podle mínění analytiků se zdá, že vůči Moldavsku se Rusko pokouší o jiný přístup. „Co se týče Moldavska, má Rusko na vybranou," říká šéfredaktor moskevského časopisu Rusko v globální politice Fjodor Luk janov. „Jednak může spoléhat na to, že mezi Kišiněvema Zadněstřím dojde k totálnímu rozkolu, čímž by získalo další enklávu podobnou kaliningradské oblasti. Není ovšem jisté, jak by s takovou situací Rusko naložilo; se Zadněstřímnemá společnou hranici, sousedí jenoms Ukrajinou. Nebo může usilovat o dohodu, která by Moldavsku umožnila pokračovat v proevropském kurzu, pokud nevstoupí do NATO."

Taková strategie by v případě Moldavska mohla být vhodnější, protože tato země nejeví tak zarputilé odhodlání jako Gruzie stůj co stůj se dostat do oblasti vlivu Západu a je mnohem přístupnější případné dohodě s Moskvou.

„Tbilisi svoji protiruskou orientaci neskrývá. Naproti tomu Kišiněv neusiluje o členství v NATO a snaží se tak či onak své vztahy s Ruskem vylepšit," konstatuje Luk janov. Diplomatická smršť Rýsující se dohoda mezi Ruskem a Moldavskem přichází po vzedmuté vlně diplomatické aktivity, včetně vzájemných oficiálních návštěv čelních představitelů. Předseda Rady federace, horní komory ruského parlamentu, Sergej Mironov pobýval v Kišiněvě ve dnech 19. až 20. května. Dva dny po jeho odjezdu moldavský parlament schválil národní bezpečnostní strategii, potvrzující neutrální status Moldavska - a tím zřejmě předem zamítl jakékoliv budoucí pokusy země o vstup do NATO.

Moldavský prezident svýmp odpisem dodal schválené strategii platnost zákona 26. května, před svýmodjezdemdo Bruselu, kde absolvoval nic neříkající setkání s představiteli EU, kteří ho vyzvali k urychlení reforem. Evropská unie také zařadila Moldavsko - spolu s Arménií, Ázerbajdžánem, Gruzií a Ukrajinou - do nového programu „Východního partnerství", jenž se má stát fórem k debatám o různých otázkách, jako jsou víza, obchod či dohody jednotlivých zemí s Bruselem o strategickém partnerství. Více pozornosti se však zřejmě dostalo nedávné cestě moldavského šéfa diplomacie Stratana do Moskvy - a také návštěvě předsedy výboru Ruské státní dumy pro otázky Zadněstří Alexeje Ostrovského v Kišiněvě a v Tiraspolu, hlavním městě separatistického moldavského regionu.

Přátelská „neutralita"

V Kišiněvě se Ostrovskij pochvalně vyjádřil o úsilí Moldavska „zůstat neutrální" a zlepšit vzájemné vztahy s Moskvou. „Myslím, že neutralita Moldavsku a jeho lidu prospívá," řekl Ostrovskij. „Jsem rád, že si Vladimir Nikolajevič (Voronin) a další moldavští představitelé uvědomují, jak jsou pro moldavské zájmy důležité blízké vztahy s Ruskem a partnerství s Ruskou federací."

V Tiraspolu pak Ostrovskij informoval prezidenta separatistického území Igora Smirnova, že Rusko není připraveno uznat nezávislost jeho regionu. Zdůraznil také, že Moskva trvá na odchodu Moldavska ze spojeneckého svazku s Gruzií, Ukrajinou a Ázerbajdžánem: „Doufáme, že Moldavsko opustí GUAM. Máme za to, že moldavské vedení - na rozdíl od vedoucích představitelů Gruzie a Ukrajiny - jedná v zájmu svého lidu," prohlásil Ostrovskij. „Většina Moldavanů je proti tomu, aby jejich země vstoupila do Severoatlantické aliance."

K tomuto textu přispěli přímo z Kišiněva také Valeriu Cater a Radu Benea z rumunsko-moldavské redakce RFE/RL. Toto je upravená verze textu zveřejněného stanicí Radio Free Europe/Radio Liberty (www.rferl.org).

nahoru

Autor: Valentina Ursu a Brian Whitmore

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015