Robert Holman, E15, 23. ledna 2009
Bruselský institut Bruegel nedávno zveřejnil varovnou studii, která naznačuje, že Evropské unii hrozí v důsledku současné globální finanční krize jakési štěpení: země eurozóny, jejichž bankovní systémy budou saturovány likviditou od Evropské centrální banky, na tom budou lépe, kdežto země s vlastními měnami budou znevýhodněny. Pokládám za nezbytné uvést některé věci na pravou míru.
Členské země Evropské unie, které mají vlastní národní měny, tvoří dosti heterogenní skupinu. Problémy, jež analyzuje studie bruselského think-tanku, se ovšem týkají jenom některých z nich.
Typickou zemí, jejíž bankovní systém může trpět nedostatkem eurové likvidity, je Maďarsko. Není to však proto, že má vlastní národní měnu, ale proto, že minulá rozpočtová a měnová politika v této zemi vytvořila ekonomické prostředí s relativně vysokou inflací a tomu odpovídajícími vysokými nominálními úrokovými sazbami.
Kvůli tomu si maďarské podniky a také obyvatelstvo braly mnoho úvěrů raději v eurech než v domácí měně, protože úrokové míry z eurových úvěrů byly citelně nižší. A proto mají dnes maďarské banky značný podíl svých aktiv v eurech a potřebují eurovou likviditu.
Naproti tomu Česko je ve zcela jiné situaci. Nízká inflace a nízké nominální úrokové sazby motivovaly české podniky i domácnosti brát si úvěry v českých korunách. České banky dnes tudíž nepotřebují likviditu v eurech. Pomiňme fakt, že v českém bankovním systému je konec konců přebytek likvidity. Dokonce i kdybychom měli systémový nedostatek likvidity, mohou banky stále snadno získávat likviditu od České národní banky a nepotřebují likviditu od Evropské centrální banky. Kolik likvidity a za jakých podmínek dodává Evropská centrální banka v eurozóně, to nemá na náš bankovní systém prakticky žádný vliv.
Kdybychom přece jen chtěli uvažovat o nějakém štěpení zemí Evropské unie, pak bychom měli spíše přemýšlet o tom, jaký vliv mají vlastní národní měny na průběh hospodářského cyklu. Země s vlastní měnou, pokud má volně plovoucí kurz, je na tom dnes lépe, protože kurz působí proticyklicky. Česká koruna v dobách rychlého hospodářského růstu posilovala, což mělo na přehřívání naší ekonomiky zpomalující účinek. Dnes, když hrozí recese, koruna oslabuje, což zvyšuje konkurenční schopnosti českých výrobců, a působí tudíž proti hospodářskému zpomalení.
Až se u nás obnoví robustní hospodářský růst, koruna začne opět kontinuálně posilovat. Země, které přijaly euro, nebo země s kurzem zafixovaným k euru, se tohoto proticyklického mechanismu vzdaly. To je v době hospodářské recese obzvláště nepříjemné.
Autor: Robert Holman, člen Bankovní rady České národní banky