Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Evropa? USA mají jiné priority

Pavel Černý, Petr Janoušek, Lidové noviny, 3. února 2009

V Evropské unii panuje nervozita - nový americký prezident se ještě pořád nevyslovil, co po ní bude chtít. Když se Barack Obama ujímal úřadu amerického prezidenta, vládlo v Evropě podobné nadšení jako ve Spojených státech. Po necelých dvou týdnech ale opadlo. Obama totiž jasně naznačil, že má jiné starosti než upevňovat spojenectví s Evropou.

Vyplývá to ostatně z jeho předvolebních slibů, ve kterých, co se zahraniční politiky týče, hrály prim Irák a Afghánistán. Když se k tomu připočte izraelsko-palestinský konflikt v Gaze a hlavně ekonomická krize, není divu, že o Evropě nepadlo v Obamově inauguračním projevu ani slovo.

Lídry evropských zemí ale nový americký prezident evidentně zaskočil. A to přesto, že jim už dřív naznačil, ať s jeho brzkou návštěvou nepočítají.

Zvlášť aktivní v tomto směru byli Francouzi, přesněji řečeno prezident Nicolas Sarkozy, který se s ním chtěl sejít ještě před inaugurací. O schůzku s Obamou usilovali evropští lídři i v rámci summitu G20 ve Washingtonu koncem loňského roku, ale ani společná snaha nepřinesla kýžený efekt. „Obamův tým byl nekompromisní," postěžoval si týdeníku The Economist nejmenovaný francouzský diplomat.

Oč vlastně Evropě jde? Neví, co od Obamy čekat. Jistou roli hrají ekonomické zájmy - s novým americkým prezidentem souvisejí změny v legislativě a z toho mála, co je dosud známo o chystaném balíčku na záchranu americké ekonomiky, vyplývá, že se Amerika chystá tvrdě bránit vlastní trhy.

Ve hře jsou však i politické zájmy - například v Německu, které Obama s velkou slávou navštívil loni v létě a které za pár měsíců čekají volby (být viděn po boku Obamy by pomohlo jak současné kancléřce Angele Merkelové, tak sociálnědemokratickému ministrovi zahraničí Franku-Walteru Steinmeierovi, který se chystá kandidovat proti ní). A v neposlední řadě hraje roli i tradiční evropská rivalita, či přesněji otázka, které zemi se dostane té cti, že ji Obama navštíví jako první...

Minimálně tři aktuální témata by přitom Obama s Evropou řešit mohl a měl. První se týká jeho rozhodnutí zavřít vězení na vojenské základně Guantánamo na Kubě. Ostatně právě po tom celou dobu volala i Evropa.

Problém je, co s vězni. Přesněji řečeno s těmi, kteří se nemohou vrátit domů (existuje riziko, že by byli doma z nejrůznějších důvodů perzekvováni). Amerika pro ně hledá nový domov a pomoct by měla i Evropa jakožto největší spojenec. Málokterá země ale projevila vůli vězně z Guantánama přijmout.

Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner například prohlásil, že je ochoten o tom uvažovat, ale že bude „pečlivě zvažovat případ od případu". Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg to pak shrnul slovy: „Nikdo z toho není nadšený."

Další téma je Afghánistán, kam chce Obama převelet značnou část vojáků nasazených v Iráku. A po evropských spojencích chce, aby se i oni v zemi víc angažovali. S tím ale otálejí jak Britové, tak Francouzi (kteří tam už loni vyslali navíc asi 700 vojáků a prohlásili, že tím to končí) nebo Němci.

Poslední téma je protiraketová obrana a s ní související radar v Česku a vojenská základna v Polsku. O jeho budoucnosti by mělo být víc jasno po bezpečnostní konferenci v Mnichově, která se uskuteční koncem tohoto týdne.

x x x

Stahují se nad radarem mračna?

Dosud jasný americký záměr vybudovat v Česku radar se možná již brzy zahalí do mlhy. Ve Spojených státech se začínají objevovat zatím neoficiální hlasy, které tvrdí, že Barack Obama protiraketový projekt ve střední Evropě minimálně zpomalí. Co by tím však získal? Podle mnohých třeba lepší vztahy s Ruskem.

Pro bývalého amerického prezidenta George Bushe bylo umístění radaru v Česku a deseti protistřel v Polsku základem jeho bezpečnostní politiky. Trval na tom i přesto, že kvůli tomu vzniklo silné napětí ve vztazích s Ruskem.

Moskva se totiž cítila americkými plány bytostně ohrožena. Neuchlácholilo ji přitom ani ujištění, že evropský pilíř protiraketové obrany není mířen proti ní, nýbrž že má bránit například útoku z Íránu. Nepomohla ani další smířlivá gesta.

Nyní se však situace zřejmě mění. Nový prezident je v úřadu teprve krátkou dobu, přesto z Washingtonu již zní slova, která jsou pro Moskvu daleko libozvučnější. „Existuje značný potenciál pro opravdový průlom v našich vztazích s Ruskem, které potřebují posílit.  Jeden z našich nejsilnějších společných zájmů spočívá v hrozbě, kterou představuje Írán, pokud by se dostal k jaderným zbraním," uvedl nedávno předseda branného výboru Senátu Carl Levin.

Toto vyjádření je možné kupříkladu vykládat tak, že USA jsou připravené ve vztazích s Moskvou načít novou neposkvrněnou kapitolu. A ta na to slyší. Kreml totiž hrozbu rozmístění svých raket u Kaliningradu přímo spojil s tím, zda se Spojené státy rozhodnou v budování deštníku pokračovat.

To se však teprve uvidí. Například někdejší náměstek na ministerstvu zahraničí Strobe Talbott se podle agentury Reuters domnívá, že Obama projekt odsune. Renomovaný odborník na mezinárodní vztahy Charles Kupchan si zase myslí, že Obama plány na protiraketový štít nepošle k ledu úplně. Očekává spíše určité zpomalení celého procesu. Z oficiálních vládních kruhů toho zatím k budoucnosti štítu nezaznělo mnoho. Jasné je pouze to, že nová vláda chce projekt přezkoumat. Údajně si chce Obama také být jistý, že deštník funguje.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová dosvědčuje, že Česko s radarem nadále počítá. „Rozhodně nemáme žádné signály, že by tento projekt měl skončit pouze proto, že přišel nový prezident," řekla LN Parkanová. Kontinuitu americké politiky podle ní vyjadřuje i to, že v úřadu zůstal ministr obrany Robert Gates.

Doplnila, že v otázce radaru pro Česko týdny nebo měsíce i kvůli „prospěšnosti" projektu nehrají roli. Podle ní však jisté zpomalení bylo předvídatelné. „Se skutečností, že ta věc poběží v čase, jsme počítali. S nástupem nového prezidenta, který zcela určitě toto téma nemá jako prioritu číslo jedna, dvě nebo tři, se zpoždění dalo očekávat," konstatovala ministryně.

Autor: Pavel Černý, Petr Janoušek

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015