Špidla musí jít. Moc to nevadí


David Klimeš, E15, 4. března 2009

Vladimír Špidla je bezpochyby výjimečný exemplář české politiky. Svou slušností i snahou porozumět problému se vymyká tuzemskému mainstreamu. V prostředí českého rybníka spletitých politických intrik to ale hraničí až s prostoduchostí. Když se například Špidly zeptáte, zda chce být dál eurokomisařem pro sociální věci, odpoví dle svého přesvědčení: „Ano, samozřejmě.“ Jenže to obvykle politik neříká, když ví, že ho vláda na další období nenominuje.

A to je v případě socialistického eurokomisaře jisté. Navíc evropská agenda sociálních věcí a rovných příležitostí českou pravicovou vládu evidentně zas tak nezajímá. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který bezpochyby bude moderovat výběr nového českého eurokomisaře, už řekl, že by Česko mohlo usilovat o post komisaře pro energetiku, dopravu, životní prostředí, vnější vztahy či rozšíření EU. Tedy krátce, nic pro Špidlu.

Nucený odchod Špidly z postu eurokomisaře bude sice znamenat ztrátu slušného člověka v politice, na druhé straně jeho působení v komisi je z pohledu liberální malé postkomunistické země zcela tristní. Ač komisař s odpovědností za zaměstnanost, v uvolňování překážek jedné ze základních unijních svobod, volného pohybu pracovních sil, udělal pramálo.

Sice se aktuálně pochlubil, že Češi budou moci brzy pracovat bez diskriminace i v Dánsku a Belgii, ale to je slabá náplast. Čechy trápí především neodůvodněná diskriminace ze strany Rakouska a Německa, které chtějí zakazovat práci Čechům až do roku 2011. O pečovatelky zaměstnané na černo ovšem zájem mají.

Přitom sám Špidla vytvořil velmi výmluvnou zprávu o rozšíření: počet obyvatel z „nových zemí v zemích EU15 před rozšířením v roce 2003 činil 0,3 procenta celkové populace. Nyní, po odbourání restrikcí skoro ve všech státech, je to 0,5 procenta. Tedy jen minimální nárůst.

Zbývá tak klasický Špidlův problém – vhodně prodat tyto argumenty Němcům a Rakušanům. Místo praktických reforem Špidla rozjíždí mamutí rovnostářské socialistické projekty, aniž by myslel na důsledky. Chtěl by mateřskou ve výši platu, aby se podpořila porodnost. Že by se zhroutily veřejné finance, ho nezajímá. Chtěl by zakázat na všech pracovištích v Evropě kouření. Že se všichni ostatní shodnou, že jde o typický příklad legislativy, která by se neměla kvůli odlišným kulturním zvykům přenášet na bruselskou úroveň, ho nezajímá.

Dobrácký a drobet naivní Špidla bude jistě překvapen, že ho vláda za všeobecného souhlasu po eurovolbách už znovu na post komisaře nenavrhne. Snad jako bolestné dostane nějaký pěkný úřednický post v jedné z četných unijních agentur.

Autor: David Klimeš

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality