Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Tajný plán pro Evropu - Co by měl stihnout nový premiér Jan Fischer

Ondřej Kundra, Respekt, 14. - 19. dubna 2009

I když to tak na domácí scéně nevypadá, vládu ve čtvrtek jmenovaného premiéra Jana Fischera čekají mimořádné výzvy. Tím spíš, že jejich zvládnutí rozhodne o tom, zda Česko stvrdí dnes v Evropě povážlivě rozšířenou pověst země, které je lepší raději nic nesvěřovat.

Na druhé koleji

Doběhnutí českého předsednictví Evropské unie rozhodně nepředstavuje formální úkol. V červnu se pod naším vedením uskuteční summit, kde by Unie měla dohodnout s Irskem, kdy a za jakých podmínek by mělo podruhé ratifikovat Lisabonskou smlouvu. Unie sice už odsouhlasila pro Irsko „výměnný balíček" za jeho ochotu zopakovat neúspěšné referendum, není ale vyloučeno, že Irové teď vznesou další požadavky.

Vedle již odklepnutých záruk v podobě ponechání eurokomisaře, daňové autonomie a tolerance irského zákazu potratů se spekuluje, že by ostrovní stát mohl usilovat ještě o další ústupky ze strany Unie ve vojenských záležitostech, například snížení povinných výdajů na obranu. Některé unijní státy ale další benefity pro Irsko odmítají. Na české diplomatické schopnosti dát dohromady přijatelný kompromis bude tedy hodně záležet (vše se samozřejmě odvíjí od optimistického předpokladu, že Češi v květnu protlačí „Lisabon" domácím parlamentem).

A nejde zdaleka jen o zvládnutí Irska. V červnu budou lídři unijních států, opět pod naším vedením, jednat o novém složení Evropské komise, včetně jejího předsedy. A stejně tak to bude i s potvrzením evropské pozice pro prosincovou konferenci v Kodani o klimatických změnách. Kvůli ní v poslední době objížděl zelený vicepremiér Martin Bursík zdrženlivé země jako Austrálii, USA nebo Japonsko, aby s nimi dojednal vstřícnější postoj k omezení emisí skleníkových plynů. Nevedl si špatně a finální kompromis by se měl pod českou taktovkou domlouvat v Bruselu v červnu.

Jaký má designovaný premiér nebo žhavý kandidát na ministra zahraničí za ČSSD Jan Kohout postoj k dalším ústupkům Irsku? Chce držet Bursíkovy linie omezování skleníkových plynů? A koho by si představovali na pozici šéfa komise? To bohužel zatím nelze zjistit. „Nebudu nic komentovat," říká stručně Jan Kohout. A stejná slova vzkazuje po svém mluvčím i Jan Fischer s tím, že odpověď na tyto otázky „přijde na řadu" až po definitivním složení nové vlády.

Přesto lze už teď leccos odhadovat. Znalci bruselského prostředí stále opakují, že na rozdíl od premiéra Mirka Topolánka nebo odstupujícího šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga statistika Fischera nikdo z evropských státníků nezná. A vzhledem k tomu, že klíčové dohody a kompromisy včetně personálních jsou dopředu předjednané často na bázi osobních kontaktů a neformálních telefonických rozhovorů, budou z těchto jednání Fischer a vláda, a tím pádem i celé Česko, zřejmě vyřazeni. A podobně to může probíhat i s domlouváním podmínek pro irské referendum. Obavy posiluje fakt, že odstupující kabinet nehodlá nové vládě svými kontakty v Bruselu moc pomáhat a strany už teď od něj dávají ruce pryč, aby si je uvolnily pro vzájemný předvolební boj.

Fischera v pohledu z Evropy neposiluje ani jeho současná tajemnost. Čím později dá najevo, co vlastně chce a jak si představuje řízení Unie, tím rychleji může být v Evropě odsunut na vedlejší kolej.

Doma už je jasno

Zatímco na poli zahraniční politiky jsou postoje nově se formující vlády nečitelné, v domácí agendě je naopak už relativně jasno. Jisté je, že Fischerův kabinet nebude pokračovat v žádných velkých privatizačních projektech odstupující Topolánkovy vlády, ať už v prodeji Českých aerolinií nebo tendru na pražské letiště. ČSSD, která do Fischerovy vlády nominuje polovinu nestranických členů, to totiž rozhodně odmítá. A bez jejího souhlasu tyto projekty nelze prosadit. „To jsou zásadní rozhodnutí, která by měla dělat až nová politická vláda, která vzejde z předčasných voleb," říká místopředseda ČSSD Milan Urban.

A nedořešen asi zůstane i jeden ze zásadních problémů Topolánkova vládnutí, tedy spor o odvolání nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké za to, že ve prospěch Topolánkova kabinetu ohnula právo a pomohla zastavit vyšetřování lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka podezřelého z korupce. Předáci ČSSD sice říkají, že jejich ministři ve Fischerově vládě budou pád Vesecké požadovat i nadále, zástupci ODS ale slibují blok. Vzhledem k tomu, že i oni budou mít v novém kabinetu polovinu křesel, nemá návrh na odvolání Vesecké šanci projít.

„Nechceme, aby Fischerova vláda dělala nějaké zásadní kroky, tedy ani personální," říká k možnému odvolání Vesecké odstupující ministr dopravy a místopředseda ODS Petr Bendl.
Jaké bude mít Fischerova vláda obsazení, není stále úplně jasné. Jisté je, že při výběru nových členů kabinetu nebude mít jmenovaný premiér volnou ruku. Podle dohody ODS, ČSSD, zelených a lidovců, na jejímž základě Fischerova vláda dostane ve sněmovně podporu, budou mít strany důležité slovo ve jmenování nových ministrů.

Na veřejnost zatím uniklo, že vedle již zmíněného náměstka ministra zahraničí a bývalého českého velvyslance v Bruselu Jana Kohouta (ministr zahraničí) se do akce možná zapojí šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina (vnitro), náměstek ministryně obrany Martin Barták (obrana), předseda Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímek (průmysl a obchod) nebo šéfka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková (zdravotnictví). V době uzávěrky tohoto čísla však nebyla žádná jména potvrzena.

Jasný už je naopak termín předčasných voleb na začátku října. Volby by měly proběhnout podle stávajícího volebního zákona, partaje se totiž nedohodly na jeho změně, jak původně avizovaly (především zůstal nedohodnut bonus pro vítěze v podobě několika poslaneckých křesel, aby mohl pohodlně sestavit většinovou vládu). Vzhledem k dnes v podstatě srovnaným preferencím ODS a ČSSD se tedy na podzim může opakovat podobný volební pat jako před třemi lety.

Autor: Ondřej Kundra

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015