Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Krize: Chvála nezodpovědnosti

Mojmír Hampl, E15, 16. dubna 2009

Od počátku krize se bojím, že přehnaná reakce na ni může být nakonec horší než krize sama. Že tyto obavy nejsou plané, vidí bystrý pozorovatel hospodářského dění téměř každý den. A do této ošatky lze nyní zařadit i jeden z mediálních trháků summitu G20 v Londýně, kterým je výrazné posílení role Mezinárodního měnového fondu (MMF) a kolosální navýšení jeho zdrojů.

Ještě před rokem byl MMF téměř na odpis. Je závislý na příjmech z půjček, které poskytuje zemím v potížích. Daří se mu tudíž dobře, když se světové ekonomice daří zle. A naopak. Když nejsou potíže, je na suchu. Proto ještě před krizí logicky začal se zeštíhlováním, propouštěním a hledáním nových zdrojů vlastní obživy. Byla to vlastně dost depresivní doba, pokud se vžijete do role zaměstnance MMF.

Využít příležitost

V dnešní krizi fond s byrokraticky přesnou intuicí vycítil příležitost k velkému návratu na scénu. A podporován světovými lídry ji bravurně využil. Ovšem při vší úctě, světoví vůdci dávali v Londýně peníze, které nemají, instituci, která takovou sumu nepotřebuje a ani ji nemá mít k dispozici.

Kromě možnosti „vytisknout" vlastní kvaziměnu (takzvané SDR - Special Drawing Rights, zvláštní práva čerpání) v objemu 250 miliard dolarů mají být navíc disponibilní zdroje MMF navýšeny z 250 na 750 miliard dolarů. Z nových 500 miliard připadá sto na Japonsko, sto na Evropskou unii, čtyřicet na Čínu. Na zbytek se musejí poskládat USA a další země.

Samozřejmě, většina z nich se musí nejprve sama zadlužit či použít vlastní devizové rezervy, aby byla schopna svůj závazek naplnit.

Obchodní zájem

Na této reality show se bude podílet i Česko jako členská země EU. Přispěje na ni půjčkou ve výši 1,4 miliardy dolarů. Co na tom, že v dosavadním průběhu krize naší zemi MMF svými analýzami a komentáři ke střední Evropě příliš nepomáhá, ba spíše naopak. Co na tom, že MMF zatím zdaleka nevyčerpal ani své dosavadní zbylé zdroje ve výši 200 miliard dolarů.

K čemu vlastně to všechno? Napříště bude snazší, aby si jedna země prostřednictvím MMF de facto půjčila od ostatních zemí. Fond bude motivovat k tomuto masivnímu mezinárodnímu přerozdělování, je to jeho bytostný „obchodní" zájem. Podmínky půjček se změkčí, ne zpřísní. Nový, takzvaný flexibilní úvěrový rámec bude znamenat, že půjčit si může i země, která nemá zjevné národohospodářské problémy. Proč by si pak ale měla za měkkých podmínek půjčovat od ostatních zemí? Proč se nefinancuje na trhu?

Bez stigmatu

Žádat půjčku od MMF už navíc nově nebude zemi „stigmatizovat". Bude to půjčování jako jakékoli jiné. Proč by ale mělo být? A v novém úvěrovém rámci nebude tlak na to, aby podmínkou půjčky byl závazek země ukáznit vlastní hospodářskou politiku. Proč by se ale mělo stát pravidlem, že si budou lehce půjčovat země s vlastními slušnými devizovými rezervami na úkor devizových rezerv nebo dluhů jiných zemí nebo snadněji získají půjčku země s domácími neřešenými hospodářskými problémy?

Inu proto, že nyní bude mít MMF na vše dost peněz, zní tautologická odpověď. To že je prevence příští krize? Těžko. Chovat se v hospodářské politice nezodpovědně bude napříště díky naducanému polštáři MMF snazší, nikoli těžší. Světoví lídři, děkujeme.

Autor: Mojmír Hampl
Viceguvernér České národní banky

Další články v rubrice

5 důvodů, proč Brusel čeká horký podzim

Marie Bydžovská, Euroskop, 31.8. 2015

Příběh francouzských Mistralů. Koupí je Egypt?

Ladislav Havelka, Euroskop, 27.8. 2015

Jeremy Corbyn: změní se postoj labouristů k EU?

Lucie Priknerová, Euroskop, 26.8. 2015